Penále z prodlení u faktury: úrok z prodlení, výpočet a paušální náhrada 1 200 Kč

Zákazník je s platbou faktury měsíc po splatnosti a vy přemýšlíte, jestli si můžete naúčtovat penále. Dobrá zpráva: nemusíte nic sjednávat předem. Nárok na úrok z prodlení vám vzniká přímo ze zákona a v roce 2026 činí 11,50 % až 11,75 % ročně z dlužné částky. Mezi podnikateli máte navíc nárok na paušální náhradu nákladů 1 200 Kč za každou vymáhanou pohledávku. V tomto článku si ukážeme, jak se zákonný úrok počítá, čím se liší od smluvní pokuty, a jak celé penále správně vyúčtovat dlužníkovi.

Co v článku najdete

• Penále, úrok z prodlení a smluvní pokuta: v čem je rozdíl
• Zákonná výše úroku z prodlení v roce 2026
• Kdy prodlení začíná: splatnost faktury
• Výpočet úroku z prodlení krok za krokem
• Paušální náhrada nákladů 1 200 Kč
• Smluvní pokuta: kdy ji sjednat a v jaké výši
• Jak penále vyúčtovat dlužníkovi
• Daně a DPH u úroků z prodlení
• Časté otázky
• Zdroje a reference

Penále, úrok z prodlení a smluvní pokuta: v čem je rozdíl

Slovo „penále" se v běžné řeči používá pro cokoli, co dlužník platí navíc za pozdní platbu. Právně jde ale o tři různé věci a vyplatí se je rozlišovat:

Pojem	Právní základ	Musí být sjednáno předem?	Výše
Úrok z prodlení	§ 1970 občanského zákoníku	Ne, vzniká ze zákona	Repo sazba ČNB + 8 p. b. ročně (lze sjednat jinak)
Paušální náhrada nákladů	§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.	Ne, vzniká ze zákona (mezi podnikateli)	1 200 Kč za každou pohledávku
Smluvní pokuta	§ 2048 občanského zákoníku	Ano, jen pokud je ujednána	Dle dohody (např. 0,05 % denně)

Klíčové sdělení pro OSVČ: úrok z prodlení a paušální náhradu můžete požadovat vždy, i když ve smlouvě ani na faktuře o nich není ani slovo. Smluvní pokutu naopak bez předchozího písemného ujednání vymáhat nelze.

Zákonná výše úroku z prodlení v roce 2026

Výši zákonného úroku z prodlení určuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Dvoutýdenní repo sazba ČNB činila od 9. 5. 2025 hodnotu 3,50 % a od 19. 6. 2026 byla zvýšena na 3,75 %. Z toho plynou tyto zákonné sazby:

Prodlení začalo	Repo sazba k 1. dni pololetí	Zákonný úrok z prodlení
1. 7. 2025 až 31. 12. 2025	3,50 % (k 1. 7. 2025)	11,50 % ročně
1. 1. 2026 až 30. 6. 2026	3,50 % (k 1. 1. 2026)	11,50 % ročně
1. 7. 2026 až 31. 12. 2026	3,75 % (k 1. 7. 2026)	11,75 % ročně

Sazba se fixuje podle pololetí, ve kterém se dlužník do prodlení dostal, a touto sazbou se pak úročí celá doba prodlení. Nemusíte tedy výpočet dělit po pololetích podle toho, jak se repo sazba později měnila.

Strany si mohou ujednat i jinou výši úroku z prodlení. Pokud žádné ujednání není, platí automaticky výše podle nařízení vlády.

Kdy prodlení začíná: splatnost faktury

Úrok z prodlení běží od prvního dne po splatnosti až do dne zaplacení. Splatnost určuje smlouva nebo faktura. Pokud není sjednána, platí podle § 1963 občanského zákoníku, že mezi podnikateli je cena splatná do 30 dnů ode dne doručení faktury, případně od obdržení zboží či služby, podle toho, co nastane později. Delší splatnost než 60 dnů lze mezi podnikateli sjednat jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.

Podrobně jsme pravidla rozebrali v článku o zákonné splatnosti faktur.

Výpočet úroku z prodlení krok za krokem

Vzorec je jednoduchý:

úrok = dlužná částka × roční sazba × počet dní prodlení / 365

Příklad 1: faktura z první poloviny roku 2026

Vystavili jste fakturu na 50 000 Kč se splatností 15. 5. 2026. Odběratel zaplatil až 20. 8. 2026.

• Prodlení začalo 16. 5. 2026, tedy v prvním pololetí 2026.
• Repo sazba k 1. 1. 2026 byla 3,50 %, zákonný úrok tedy činí 3,50 + 8 = 11,50 % ročně.
• Počet dní prodlení: 16. 5. až 20. 8. 2026 = 97 dní.
• Výpočet: 50 000 × 0,115 × 97 / 365 = 1 528 Kč.

K tomu můžete mezi podnikateli přičíst paušální náhradu 1 200 Kč, celkem tedy 2 728 Kč navíc k jistině.

Příklad 2: faktura z druhé poloviny roku 2026

Faktura na 120 000 Kč se splatností 10. 7. 2026, dosud nezaplacená (stav k 20. 8. 2026).

• Prodlení začalo 11. 7. 2026, tedy ve druhém pololetí 2026.
• Repo sazba k 1. 7. 2026 byla 3,75 %, úrok činí 11,75 % ročně.
• Počet dní prodlení k 20. 8. 2026: 41 dní.
• Výpočet: 120 000 × 0,1175 × 41 / 365 = 1 584 Kč a částka denně roste o dalších cca 39 Kč.

Paušální náhrada nákladů 1 200 Kč

Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platí: jde-li o vzájemný závazek podnikatelů (nebo závazek mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem), činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

Co to prakticky znamená:

• Nárok vzniká automaticky ze zákona, jakmile je dlužník v prodlení a vy pohledávku uplatníte (typicky upomínkou).
• Částka 1 200 Kč náleží za každou pohledávku, tedy za každou nezaplacenou fakturu zvlášť. Pět faktur po splatnosti = nárok až na 6 000 Kč.
• Nemusíte prokazovat, že vám skutečné náklady vznikly, jde o paušál.
• Platí jen ve vztazích B2B (a vůči veřejným zadavatelům). Vůči spotřebiteli paušální náhradu uplatnit nelze.
• Pokud by vaše skutečné účelně vynaložené náklady na vymáhání byly vyšší (například odměna advokáta), paušál je nekryje celé, jde o minimální částku.

Než začnete vymáhat, vyplatí se ověřit, v jaké kondici dlužník je. Rychlý náhled na insolvenci, spolehlivost plátce DPH a dluhy najdete v našem bezplatném nástroji na ověření firmy podle IČO.

Smluvní pokuta: kdy ji sjednat a v jaké výši

Smluvní pokuta podle § 2048 občanského zákoníku je ujednání, že dlužník při porušení povinnosti (typicky pozdní platbě) zaplatí určitou částku. Na rozdíl od úroku z prodlení:

• musí být sjednána předem ve smlouvě, objednávce nebo akceptovaných obchodních podmínkách,
• její výše je na dohodě stran, obvykle se sjednává jako procento z dlužné částky za den prodlení,
• nepřiměřeně vysokou pokutu může soud na návrh dlužníka snížit (moderační právo podle § 2051 občanského zákoníku).

V praxi se u faktur mezi OSVČ a menšími firmami sjednává pokuta v rozmezí 0,05 % až 0,1 % z dlužné částky denně, což odpovídá zhruba 18 až 37 % ročně. Sazby výrazně vyšší (0,5 % denně a více) soudy u běžných obchodních vztahů často považují za nepřiměřené.

Smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení lze kombinovat, pokud ujednání nestanoví jinak. Pro většinu OSVČ je ale jednodušší cesta: žádnou pokutu nesjednávat a opřít se o zákonný úrok plus paušál 1 200 Kč, které fungují bez jakéhokoli papírování předem.

Jak penále vyúčtovat dlužníkovi

Úrok z prodlení se dlužníkovi sděluje samostatným dokladem, obvykle nazvaným vyúčtování úroků z prodlení nebo penalizační faktura. Postup:

Vyúčtování úroků není klasická faktura za zdanitelné plnění, proto nemusí obsahovat náležitosti daňového dokladu podle zákona o DPH. V praxi se ale běžně vystavuje ve stejném formátu jako faktura, jen s poznámkou, že jde o smluvní sankci mimo režim DPH.

Daně a DPH u úroků z prodlení

• DPH: úroky z prodlení, smluvní pokuty ani paušální náhrada nejsou úplatou za dodání zboží či poskytnutí služby, proto nejsou předmětem DPH. Na vyúčtování se DPH nepřičítá.
• Daň z příjmů u OSVČ s daňovou evidencí: přijaté úroky z prodlení jsou zdanitelným příjmem v okamžiku, kdy je skutečně obdržíte. Dokud dlužník nezaplatí, nedaníte nic.
• Výdajové paušály a paušální daň: pokud uplatňujete výdaje procentem z příjmů nebo jste v režimu paušální daně, přijaté sankce vstupují do vašich příjmů z podnikání stejně jako úhrada samotné faktury.

Evidenci vystavených faktur, hlídání splatností i připomínky, komu poslat upomínku, za vás vyřeší DokladBot přímo ve WhatsAppu. Stačí fotka nebo pár slov a doklad je zpracovaný, od 199 Kč měsíčně.

Časté otázky

Můžu účtovat úrok z prodlení, i když o něm na faktuře nic není?

Ano. Nárok na úrok z prodlení vzniká přímo ze zákona (§ 1970 občanského zákoníku) v okamžiku, kdy se dlužník dostane do prodlení s peněžitým dluhem. Žádné předchozí ujednání ani upozornění na faktuře není potřeba.

Kolik je zákonný úrok z prodlení v roce 2026?

Pro prodlení vzniklá v prvním pololetí 2026 činí 11,50 % ročně (repo sazba 3,50 % + 8 p. b.), pro prodlení vzniklá od 1. 7. 2026 činí 11,75 % ročně (repo sazba 3,75 % + 8 p. b.).

Platí paušální náhrada 1 200 Kč i vůči spotřebiteli?

Ne. Paušální náhrada podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platí jen u vzájemných závazků podnikatelů a u vztahů podnikatele s veřejným zadavatelem. Vůči zákazníkovi-spotřebiteli můžete požadovat úrok z prodlení, nikoli paušál.

Mění se sazba úroku, když se repo sazba během prodlení změní?

Ne. Sazba se určuje podle repo sazby platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž prodlení začalo, a touto sazbou se úročí celá doba prodlení až do zaplacení.

Podléhá úrok z prodlení DPH?

Ne. Úroky z prodlení, smluvní pokuty a paušální náhrady nejsou úplatou za zdanitelné plnění, DPH se na ně neuplatňuje a na vyúčtování se nepřičítá.

Jak dlouho mohu úrok z prodlení vymáhat?

Právo na úrok z prodlení se promlčuje ve standardní tříleté promlčecí lhůtě. Pokud jste jistinu zažalovali včas, běží úroky až do zaplacení, s uplatněním ale zbytečně neotálejte.

Zdroje a reference

• Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2 (výše úroku z prodlení) a § 3 (paušální náhrada 1 200 Kč): https://e-sbirka.gov.cz/sb/2013/351
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1963 (splatnost mezi podnikateli), § 1970 (úrok z prodlení), § 2048 až § 2052 (smluvní pokuta): https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89
• Česká národní banka, vývoj dvoutýdenní repo sazby: https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Jak-se-vyvijela-dvoutydenni-repo-sazba-CNB/

Článek odpovídá právnímu stavu k 20. 8. 2026. Sazba úroku z prodlení se odvíjí od repo sazby ČNB, před výpočtem si vždy ověřte její aktuální výši.