Roční zúčtování daně u zaměstnavatele: návod, termíny a kdy raději podat přiznání

Roční zúčtování daně je nejpohodlnější způsob, jak si jako zaměstnanec vyřídit daně: o všechno požádáte mzdovou účtárnu, zaměstnavatel spočítá daň za celý rok, uplatní slevy a odpočty a případný přeplatek vám vrátí s březnovou výplatou. Nedoplatek se po vás naopak nikdy nevymáhá, zúčtování se ze zákona provádí jen ve váš prospěch. Háček je v termínech a podmínkách: požádat musíte nejpozději do 15. února a nesmíte mít povinnost podat daňové přiznání. Právě tady se často spálí zaměstnanci s přivýdělkem z podnikání, pronájmu nebo brigád u více zaměstnavatelů najednou. V tomto článku projdeme celý proces pro zúčtování za rok 2025 (termíny začátkem roku 2026) i za rok 2026 (termíny začátkem roku 2027), včetně kompletního seznamu dokladů a situací, kdy si přiznání musíte podat sami.

Co v článku najdete

• Co je roční zúčtování daně
• Kdo má na roční zúčtování nárok
• Termíny pro roky 2026 a 2027
• Jaké doklady doložit
• Jak zúčtování probíhá a kdy přijde přeplatek
• Kdy musíte podat daňové přiznání sami
• OSVČ s přivýdělkem a přivýdělek při zaměstnání
• Praktický příklad výpočtu přeplatku
• Časté otázky
• Zdroje a reference

Co je roční zúčtování daně

Během roku vám zaměstnavatel sráží z každé výplaty zálohu na daň z příjmů. Záloha se počítá z měsíční mzdy a zohledňuje jen měsíční slevy (typicky 1/12 základní slevy na poplatníka a měsíční daňové zvýhodnění na děti). Řada slev a odpočtů se ale uplatňuje až jednou ročně: úroky z hypotéky, dary, příspěvky na penzijko nebo DIP, sleva na manželku či manžela. Proto na konci roku téměř vždy vyjde, že jste na zálohách zaplatili víc, než kolik činí vaše skutečná roční daň.

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je mechanismus, kterým tento rozdíl narovná přímo zaměstnavatel. Vy jen podepíšete žádost, doložíte potvrzení a o zbytek se postará mzdová účtárna.

Kdo má na roční zúčtování nárok

Podmínky stanoví § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů. O roční zúčtování může požádat zaměstnanec, který:

1. Měl v daném roce příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho zaměstnavatele, nebo od více zaměstnavatelů postupně za sebou (ne souběžně). Souběh dvou zaměstnání ve stejném měsíci, kde z obou byla sražena záloha na daň, nárok na zúčtování ruší.
2. U všech těchto zaměstnavatelů učinil prohlášení poplatníka (tzv. růžové prohlášení podle § 38k). Pokud jste ho u některého plátce v průběhu roku neučinili, můžete ho podle § 38k odst. 7 učinit dodatečně u posledního zaměstnavatele, nejpozději do 15. února.
3. Nemá povinnost podat daňové přiznání (viz kapitola níže). Zaměstnavatel zúčtování neprovede u zaměstnance, který přiznání podá nebo podat musí.

Žádost podáváte u posledního zaměstnavatele v roce. Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce, můžete podle § 38ch odst. 2 požádat o zúčtování přímo svého správce daně, také do 15. února.

Termíny pro roky 2026 a 2027

Krok	Za rok 2025	Za rok 2026	Kdo
Žádost o roční zúčtování + dodání všech dokladů	do 15. 2. 2026	do 15. 2. 2027	zaměstnanec
Dodatečné podepsání prohlášení k dani	do 15. 2. 2026	do 15. 2. 2027	zaměstnanec
Provedení výpočtu a ročního zúčtování	do 31. 3. 2026	do 31. 3. 2027	zaměstnavatel
Vrácení přeplatku	nejpozději se mzdou za březen 2026	nejpozději se mzdou za březen 2027	zaměstnavatel

Termín 15. února je tvrdý: pokud do něj doklady nedodáte, zaměstnavatel podle § 38ch odst. 3 zúčtování neprovede. O slevy a odpočty ale nepřicházíte, můžete je uplatnit sami v daňovém přiznání, na které máte čas do začátku dubna (papírově), respektive začátku května (elektronicky).

Přeplatek vyšší než 50 Kč vám zaměstnavatel vrátí nejpozději při zúčtování mzdy za březen, tedy typicky ve výplatě, která chodí v dubnu. Doplatek na daňovém bonusu (u daňového zvýhodnění na děti) se vyplácí, činí-li alespoň 100 Kč.

Jaké doklady doložit

Způsob prokazování upravuje § 38l zákona o daních z příjmů. Praktický přehled nejčastějších položek:

Co uplatňujete	Čím to prokážete
Úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření	smlouva o úvěru + roční potvrzení banky či stavební spořitelny o zaplacených úrocích, u vlastnického bydlení výpis z listu vlastnictví
Dary (bezúplatná plnění), včetně darování krve	potvrzení příjemce daru nebo pořadatele sbírky o výši a účelu
Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, DIP, životní pojištění	smlouva + roční potvrzení penzijní společnosti, pojišťovny nebo poskytovatele DIP o zaplacených příspěvcích
Sleva na manžela/manželku	doklad totožnosti manžela a věk vyživovaného dítěte, případně průkaz ZTP/P
Daňové zvýhodnění na děti	rodný list (doklad totožnosti dítěte), u zletilých studentů potvrzení o studiu, potvrzení zaměstnavatele druhého z rodičů, že zvýhodnění neuplatňuje
Invalidní důchod, průkaz ZTP/P	rozhodnutí o přiznání důchodu + doklad o výplatě, průkaz ZTP/P
Potvrzení od předchozích zaměstnavatelů v roce	potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách a vyplacených bonusech od každého z nich

Bez potvrzení od všech předchozích zaměstnavatelů v roce nelze zúčtování provést, protože daň se počítá z úhrnu všech mezd za rok. Potvrzení o zdanitelných příjmech si vyžádejte hned při odchodu ze zaměstnání, ušetříte si únorový stres.

Roční limity odpočtů, které se v zúčtování projeví: příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří (penzijko, DIP, životní pojištění) a pojištění dlouhodobé péče lze odečíst v úhrnu až 48 000 Kč ročně (§ 15 odst. 6), dary až do 15 % základu daně, pokud jejich úhrn přesáhl 2 % základu daně nebo činil alespoň 1 000 Kč (§ 15 odst. 1). Detailně jsme limit 48 000 Kč rozebrali v článku o odpočtu na DIP a penzijko a podmínky slevy na vyživovaného partnera v článku o slevě na manželku 2026.

Jak zúčtování probíhá a kdy přijde přeplatek

Základní sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně a náleží každému, i za část roku. Daňové zvýhodnění je 15 204 Kč ročně na první dítě, 22 320 Kč na druhé a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě (§ 35c). Právě z ročního dorovnání těchto slev a z odpočtů vzniká typický přeplatek v řádu tisíců korun.

Kdy musíte podat daňové přiznání sami

Roční zúčtování nepřipadá v úvahu, pokud máte povinnost podat daňové přiznání podle § 38g zákona o daních z příjmů. Přiznání podáváte zejména, když:

• vaše jiné příjmy podle § 7 až 10 (podnikání, pronájem, kapitálové a ostatní příjmy) přesáhly 20 000 Kč za rok; nepočítají se příjmy osvobozené a příjmy zdaněné srážkovou daní,
• jste měli ve stejném měsíci souběžně mzdu od dvou a více zaměstnavatelů, z níž byly sráženy zálohy na daň,
• jste u některého zaměstnavatele neučinili prohlášení k dani a nestihli to dodatečně do 15. února,
• vaše roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč a nejde o příjmy ze závislé činnosti splňující výše uvedené podmínky, případně vykazujete daňovou ztrátu.

Pozor na častý omyl: limit 20 000 Kč se týká příjmů, ne zisku. Když si vyfakturujete přivýdělek 30 000 Kč a máte náklady 15 000 Kč, limit jste překročili a přiznání podáváte. Kompletní návod najdete v našem průvodci daňovým přiznáním OSVČ 2026.

OSVČ s přivýdělkem a přivýdělek při zaměstnání

Typické situace z praxe:

Zaměstnanec s vedlejším podnikáním. Jakmile příjmy z vedlejší OSVČ přesáhnou 20 000 Kč ročně, roční zúčtování u zaměstnavatele nepřipadá v úvahu a podáváte přiznání, ve kterém uvedete mzdu (podle potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele) i podnikání. Slevy a odpočty neztrácíte, jen je uplatníte sami. Jak celý souběh funguje včetně pojistného, popisujeme v článku podnikání při zaměstnání.

Zaměstnanec v paušálním režimu OSVČ. Vstup do paušálního režimu je pro zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti možný jen výjimečně, protože podmínkou je nemít příjmy ze závislé činnosti kromě příjmů zdaněných srážkovou daní. Pokud podmínky paušálního režimu porušíte, podáváte klasické přiznání. Zda se vám paušální daň vůbec vyplatí, spočítá naše kalkulačka paušální daně 2026.

Drobný přivýdělek do 20 000 Kč. Pokud vaše příjmy podle § 7 až 10 nepřesáhly 20 000 Kč za rok a jinak podmínky splňujete, nárok na roční zúčtování u zaměstnavatele máte.

Pokud kvůli přivýdělku přiznání podávat musíte, nemusí to být drama. DokladBot vám celý rok hlídá doklady a příjmy přímo ve WhatsApp a před termínem připraví podklady k přiznání, od 199 Kč měsíčně podle ceníku.

Praktický příklad výpočtu přeplatku

Paní Jana pracovala celý rok 2025 u jednoho zaměstnavatele s hrubou mzdou 45 000 Kč měsíčně. Během roku jí byly sráženy zálohy jen se základní slevou na poplatníka. V ročním zúčtování doloží:

Položka	Částka
Zaplacené úroky z hypotéky	60 000 Kč
Příspěvky na DIP nad rámec státní podpory	24 000 Kč
Dar útulku (potvrzený)	3 000 Kč
Snížení základu daně celkem	87 000 Kč
Úspora na dani (15 % z 87 000 Kč)	13 050 Kč

Protože zálohy během roku tyto odpočty nezohledňovaly, vyjde paní Janě z ročního zúčtování přeplatek 13 050 Kč, který dostane nejpozději s výplatou mzdy za březen 2026. Jediné, co pro to musela udělat, bylo do 15. února podepsat žádost a přinést tři potvrzení.

Časté otázky

Do kdy musím požádat o roční zúčtování za rok 2026?

Nejpozději do 15. února 2027 u svého posledního zaměstnavatele roku 2026, včetně dodání všech dokladů. Za rok 2025 platil termín 15. února 2026.

Kdy dostanu přeplatek z ročního zúčtování?

Zaměstnavatel provede zúčtování nejpozději do 31. března a přeplatek vyšší než 50 Kč vám vrátí nejpozději při zúčtování mzdy za březen, tedy obvykle v dubnové výplatě.

Co když termín 15. února prošvihnu?

Zaměstnavatel zúčtování neprovést nesmí, ale o nic nepřicházíte. Všechny slevy a odpočty uplatníte sami v daňovém přiznání, které za vás jinak povinné není, podáte ho dobrovolně.

Může mi z ročního zúčtování vzniknout nedoplatek, který budu muset doplatit?

Ne. Podle § 38ch odst. 5 zákona o daních z příjmů se případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh poplatníkovi nesráží. Zúčtování je vždy jen ve prospěch zaměstnance.

Měl jsem během roku dva zaměstnavatele. Mám nárok na roční zúčtování?

Ano, pokud šlo o zaměstnavatele postupně za sebou (ne souběžně ve stejném měsíci) a u obou jste učinili prohlášení k dani. O zúčtování požádáte posledního z nich a doložíte mu potvrzení o zdanitelných příjmech od toho předchozího.

Podnikám při zaměstnání. Kdy si musím podat přiznání sám?

Jakmile vaše příjmy z podnikání, pronájmu a ostatních příjmů podle § 7 až 10 přesáhnou 20 000 Kč za rok. Počítají se příjmy, ne zisk po odečtení výdajů.

Zdroje a reference

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 38ch (roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění), § 38g (povinnost podat daňové přiznání), § 38k (prohlášení poplatníka), § 38l (prokazování nároků), § 15 (nezdanitelné části základu daně), § 35ba a § 35c (slevy na dani a daňové zvýhodnění): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
• Finanční správa ČR, sekce Zaměstnanci a zaměstnavatelé, obecné informace k ročnímu zúčtování záloh: https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/zamestnanci-zamestnavatele/obecne-informace
• e-Sbírka, aktuální znění zákona č. 586/1992 Sb.: https://e-sbirka.gov.cz/sb/1992/586