Kdo musí podat daňové přiznání: limity, výjimky a sankce

Musím podat daňové přiznání? Rychlá odpověď: přiznání k dani z příjmů fyzických osob podáváte, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč a nejde jen o mzdu zdaněnou zálohou u zaměstnavatele. Jste-li zaměstnanec, rozhoduje druhý limit: přiznání podáváte, jakmile vaše příjmy mimo zaměstnání (podnikání, nájem, kapitálové a ostatní příjmy) přesáhly 20 000 Kč za rok. A pozor, oba limity se počítají z příjmů, ne ze zisku po odečtení výdajů. Povinnost vzniká i při vykázání daňové ztráty, bez ohledu na výši příjmů.
V tomto článku projdeme, kdo přiznání podat musí a kdo ne, co hrozí za nepodání a jak to funguje u zaměstnanců, za které daně běžně řeší zaměstnavatel.
Co v článku najdete
- Dva limity, které rozhodují
- Tabulka: kdo podává a kdo ne
- Kdy musím podat daňové přiznání
- Kdy nemusím podat daňové přiznání
- Zaměstnanec: roční zúčtování místo přiznání
- Co když přiznání nepodám
- Termíny podání v roce 2026
- Časté otázky
Dva limity, které rozhodují
Povinnost podat přiznání upravuje § 38g zákona o daních z příjmů. Prakticky si stačí zapamatovat dvě hranice:
- 50 000 Kč: obecný limit ročních zdanitelných příjmů. Kdo ho nepřekročí a nevykazuje ztrátu, přiznání nepodává. Počítají se hrubé příjmy, nikoli základ daně po odečtení výdajů, a nepočítají se příjmy osvobozené ani zdaněné srážkovou daní.
- 20 000 Kč: limit pro zaměstnance. Kdo má vedle zaměstnání příjmy podle § 7 až 10 (podnikání, nájem, kapitálové a ostatní příjmy) nad 20 000 Kč ročně, podává přiznání, i když jinak daně řeší zaměstnavatel.
Limit se počítá z příjmů, ne ze zisku
Když si zaměstnanec vyfakturuje přivýdělek 30 000 Kč a má k tomu náklady 15 000 Kč, limit 20 000 Kč překročil a přiznání podává. Rozhoduje fakturovaná (přijatá) částka, ne to, co z ní po výdajích zbylo.
Tabulka: kdo podává a kdo ne
Povinnost podat daňové přiznání podle typické situace
| Situace | Podává přiznání? | Poznámka |
|---|---|---|
| OSVČ na hlavní činnost s příjmy nad 50 000 Kč | ANO | Standardní případ, návod v průvodci přiznáním OSVČ |
| OSVČ s příjmy do 50 000 Kč bez ztráty | NE | Přehledy pro ČSSZ a pojišťovnu se ale řeší zvlášť |
| OSVČ vykazující daňovou ztrátu | ANO | Bez ohledu na výši příjmů |
| OSVČ v paušálním režimu (podmínky splněny) | NE | Paušální daň přiznání i přehledy nahrazuje |
| Zaměstnanec, jeden zaměstnavatel, prohlášení k dani | NE | Stačí požádat o roční zúčtování do 15. února |
| Zaměstnanec s přivýdělkem nad 20 000 Kč ročně | ANO | Podnikání, nájem i ostatní příjmy dohromady |
| Zaměstnanec se souběhem dvou zaměstnavatelů (zálohová daň) | ANO | Souběžné příjmy zdaněné zálohou nelze zúčtovat u jednoho plátce |
| Student s brigádou se srážkovou daní (bez prohlášení) | NE | Příjmy zdaněné srážkovou daní se uvádět nemusí, dobrovolně ale mohou (často vyjde vratka) |
| Důchodce jen se starobním důchodem | NE | Důchod je do zákonného limitu osvobozen |
| Důchodce s přivýdělkem nad 50 000 Kč ročně | ANO | Podnikání či nájem vedle důchodu se přiznává |
Kdy musím podat daňové přiznání
Povinnost podat přiznání vám vzniká, pokud platí alespoň jedno z následujícího:
- roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč a nejde čistě o příjmy ze závislé činnosti splňující podmínky pro roční zúčtování,
- jste zaměstnanec a příjmy podle § 7 až 10 přesáhly 20 000 Kč za rok,
- vykazujete daňovou ztrátu z podnikání nebo nájmu,
- měli jste ve stejném období příjmy od více zaměstnavatelů současně zdaněné zálohovou daní,
- nepožádali jste včas o roční zúčtování u zaměstnavatele (do 15. února) a máte co vypořádat, například slevy nebo odpočty, které chcete uplatnit sami,
- porušili jste podmínky paušálního režimu (například překročení limitu příjmů nebo registrace k DPH).
Podrobný postup, jak přiznání vyplnit a odeslat, najdete v návodu na daňové přiznání OSVČ 2026. Kdo chce podat elektronicky a zadarmo, může rovnou do návodu na podání online.
Kdy nemusím podat daňové přiznání
Přiznání naopak nepodáváte, pokud:
- vaše roční zdanitelné příjmy nepřesáhly 50 000 Kč a nevykazujete ztrátu,
- máte jen příjmy osvobozené od daně nebo zdaněné srážkovou daní (typicky brigáda na DPP bez podepsaného prohlášení k dani),
- jste zaměstnanec s jedním zaměstnavatelem (nebo více postupně za sebou), podepsaným prohlášením k dani a vedlejšími příjmy do 20 000 Kč ročně, a o daně se postará roční zúčtování,
- jste OSVČ v paušálním režimu a splnili jste všechny jeho podmínky za celý rok.
Dobrovolné podání se může vyplatit
I když povinnost nemáte, přiznání můžete podat dobrovolně. Typicky se to vyplatí studentům a brigádníkům, kterým byla z odměn sražena srážková daň: v přiznání se příjmy doznají, uplatní se sleva na poplatníka a sražená daň se často vrací jako přeplatek.
Zaměstnanec: roční zúčtování místo přiznání
Častý dotaz zní, jestli má zaměstnavatel povinnost podat přiznání za zaměstnance. Nemá a ani nemůže. Daňové přiznání je vždy věcí poplatníka. Zaměstnavatel ale za zaměstnance během roku odvádí zálohy na daň a na žádost provede roční zúčtování záloh, které pro většinu zaměstnanců přiznání plnohodnotně nahrazuje.
Jak to funguje:
📋Roční zúčtování u zaměstnavatele
Kompletní podmínky, termíny a seznam dokladů najdete v návodu na roční zúčtování daně. Jakmile ale překročíte limit 20 000 Kč vedlejších příjmů nebo máte souběh zaměstnavatelů, roční zúčtování nepřipadá v úvahu a přiznání podáváte sami. Slevy a odpočty tím neztrácíte, jen je uplatníte ve vlastním přiznání.
Co když přiznání nepodám
Sankce upravuje § 250 daňového řádu a mají jasnou logiku: krátké zpoždění nic nestojí, dlouhé ano a úplné nepodání je nejdražší.
- 5 pracovních dnů tolerance: za zpoždění do 5 pracovních dnů se pokuta nepočítá.
- Pokuta 0,05 % denně: po toleranci naskakuje 0,05 % ze stanovené daně za každý kalendářní den prodlení, maximálně 5 % z daně a absolutně nejvýše 300 000 Kč.
- Pokuta do 1 000 Kč se nepředepisuje: drobná zpoždění tak reálně sankci nepřinesou.
- Podání do 30 dnů = poloviční pokuta: kdo zaspal, ale napraví to do měsíce, platí polovinu.
- Nepodání ani po výzvě: pokuta se uloží vždy, minimálně 500 Kč, i kdyby daň vyšla nulová. Při doměření daně z moci úřední se přidává penále 20 % a úrok z prodlení.
Přesný výpočet pokuty na konkrétních příkladech včetně žádosti o prominutí najdete v článku o pokutě za pozdní podání daňového přiznání.
OSVČ: nezapomeňte na přehledy
Daňovým přiznáním to pro OSVČ nekončí. Do jednoho měsíce po termínu pro přiznání se podávají také přehledy o příjmech a výdajích na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Za nepodaný přehled hrozí pokuta až 50 000 Kč. Postup najdete v návodu na podání přehledu ČSSZ.
Termíny podání v roce 2026
Termíny pro přiznání za rok 2025
| Způsob podání | Termín |
|---|---|
| Papírově (jen bez zpřístupněné datové schránky) | 1. dubna 2026 |
| Elektronicky (datová schránka, portál MOJE daně) | 4. května 2026 |
| S daňovým poradcem | 1. července 2026 |
Ve stejném termínu je splatná i daň. Kompletní přehled termínů a novinek najdete v článku o termínech daňového přiznání 2026.
Časté otázky
Kdo podává daňové přiznání?
Každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč a nejde jen o mzdu vypořádanou u zaměstnavatele: OSVČ, pronajímatelé, investoři a zaměstnanci s vedlejšími příjmy nad 20 000 Kč ročně. Povinnost má i každý, kdo vykazuje daňovou ztrátu.
Kdy musím podat daňové přiznání?
Když překročíte limit 50 000 Kč ročních zdanitelných příjmů (u zaměstnance 20 000 Kč příjmů mimo zaměstnání), vykazujete ztrátu, nebo jste měli souběžné příjmy od více zaměstnavatelů zdaněné zálohou. Za rok 2025 podáváte do 1. dubna 2026 papírově, do 4. května 2026 elektronicky.
Kdy nemusím podat daňové přiznání?
Když zdanitelné příjmy nepřesáhly 50 000 Kč a nevykazujete ztrátu, když máte jen příjmy osvobozené či zdaněné srážkovou daní, když za vás daně vypořádá roční zúčtování u zaměstnavatele, nebo když jste celý rok splnili podmínky paušálního režimu.
Musí zaměstnanec podat daňové přiznání?
Většinou ne, stačí do 15. února požádat zaměstnavatele o roční zúčtování. Přiznání podává jen zaměstnanec se souběhem zaměstnavatelů, s vedlejšími příjmy nad 20 000 Kč ročně, se ztrátou z podnikání, nebo ten, kdo o zúčtování nepožádal včas a chce uplatnit slevy sám.
Může zaměstnavatel podat přiznání za zaměstnance?
Ne. Zaměstnavatel přiznání za zaměstnance nepodává, pouze na žádost provede roční zúčtování záloh, které přiznání nahrazuje. Zaměstnavatel sám podává jen svá vlastní vyúčtování odvedené daně vůči finančnímu úřadu.
Co se stane, když nepodám přiznání jako zaměstnanec?
Pokud jste povinnost měli, platí stejné sankce jako pro každého: pokuta 0,05 % z daně za den po pětidenní toleranci, minimálně 500 Kč při nepodání po výzvě, plus úrok z prodlení. Finanční úřad dostává data od zaměstnavatelů, bank i digitálních platforem, spoléhat na to, že si přivýdělku nevšimne, se nevyplácí.
Musí podat přiznání OSVČ v paušální dani?
Ne, pokud po celý rok splnila podmínky paušálního režimu. Paušální daň nahrazuje daň z příjmů i oba přehledy jednou měsíční platbou. Při porušení podmínek (překročení limitu příjmů, plátcovství DPH) povinnost podat přiznání vzniká.
Závěr
Pravidlo je jednoduché: nad 50 000 Kč ročních příjmů se přiznání podává, zaměstnanci hlídají navíc hranici 20 000 Kč u přivýdělků a ztráta znamená povinnost vždy. Kdo si není jistý, udělá lépe, když přiznání podá, dobrovolné podání nic nestojí a často přinese vratku.
DokladBot vám celý rok eviduje příjmy a výdaje přímo ve WhatsApp, takže v březnu přesně víte, jestli jste limity překročili a co do přiznání patří.
Nechcete ztrácet čas s papírováním?
Vyzkoušejte DokladBot, účetnictví přes WhatsApp. Vyfoťte účtenku a máte zaúčtováno. Začínáte se 7 dny zdarma na všechny funkce, až 100 účtenek a faktur.
Doklady k daním pohromadě bez práce
DokladBot vám celý rok sbírá účtenky a faktury přes WhatsApp, takže na daňové přiznání máte podklady připravené. Začínáte se 7 dny zdarma na všechny funkce, až 100 účtenek a faktur.
Užitečné nástroje a stránky
Související články

Co je obrat: rozdíl proti zisku a limity pro DPH
Obrat je souhrn úplat za uskutečněná plnění, ne zisk. Vysvětlíme rozdíl mezi obratem, příjmem a ziskem, co se počítá do obratu pro DPH a jaké limity platí pro registraci.

Sleva na poplatníka 2025 a 2026: výše 30 840 Kč a jak ji uplatnit
Základní sleva na poplatníka je 30 840 Kč ročně a náleží každému, kdo měl zdanitelné příjmy, vždy v plné výši. Ukážeme, jak ji uplatnit v daňovém přiznání i měsíčně u zaměstnavatele, kdo na ni nedosáhne a jaké další slevy na dani můžete v letech 2025 a 2026 využít.

Daňově uznatelné náklady OSVČ: co si odečíst z daní
Každý výdaj, který si oprávněně odečtete, snižuje vaši daň i pojistné. Projdeme, které náklady jsou daňově uznatelné a které ne, jak je to s autem, home office nebo telefonem, a kdy se skutečné náklady vůbec nevyplatí řešit.