Neplacené volno 2026: pojistné, dovolená a pravidla

Neplacené volno je pracovní volno bez náhrady mzdy, které zaměstnavatel poskytne na žádost zaměstnance. Zní to jednoduše, ale skrývá se v něm několik nepříjemností, na které malí zaměstnavatelé pravidelně narazí až ve výplatě: zdravotní pojištění se platí i za měsíc bez jediné odpracované hodiny, doba se nepočítá do důchodu a nárok na dovolenou klesá. V roce 2026 jde u celoměsíčního volna o doplatek 3 024 Kč, který jde k tíži zaměstnance.

Co v článku najdete

• Co je neplacené volno a kdo na něj má nárok
• Neplacené volno versus překážky v práci
• Zdravotní pojištění při neplaceném volnu
• Sociální pojištění, nemocenská a důchod
• Vliv na dovolenou a na slevu na dani
• Jak neplacené volno sepsat
• Kdy zvolit jiné řešení
• Časté otázky

Co je neplacené volno a kdo na něj má nárok

Zákoník práce pojem neplacené volno vůbec nepoužívá. Jde o zavedené praktické označení pro situaci, kdy se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, že po určitou dobu nebude pracovat a nedostane za ni mzdu ani náhradu mzdy.

Z toho plynou dva zásadní důsledky:

• Zaměstnanec na volno nárok nemá. Zaměstnavatel žádost může bez udání důvodu odmítnout. Neexistuje lhůta ani počet dnů, které by musel poskytnout.
• Zaměstnavatel volno nemůže nařídit. Když není práce, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až § 209 zákoníku práce a zaměstnanci náleží náhrada mzdy, zpravidla ve výši 60 až 100 % průměrného výdělku podle druhu překážky. Poslat lidi domů na neplacené volno kvůli nedostatku zakázek je porušení zákona.

Neplacené volno versus překážky v práci

Než sáhnete po neplaceném volnu, zkontrolujte, jestli nejde o některou z jiných důležitých osobních překážek v práci podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. U některých z nich totiž náleží volno s náhradou mzdy, a poskytnout je není dobrovolné.

Nejčastější osobní překážky v práci a jejich režim

Situace	Rozsah volna	Náhrada mzdy
Vyšetření nebo ošetření u lékaře, které nešlo provést mimo pracovní dobu	nezbytně nutná doba	ano
Pracovnělékařská prohlídka nařízená zaměstnavatelem	nezbytně nutná doba	volno ano, úhradu řeší zákon o specifických zdravotních službách
Vlastní svatba	2 dny	1 den (den obřadu)
Svatba dítěte	1 den	ano, účast na obřadu
Úmrtí manžela, partnera nebo dítěte	2 dny plus den na pohřeb	ano
Úmrtí rodiče nebo sourozence	1 den na pohřeb, další den při obstarávání pohřbu	ano
Úmrtí manžela, druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence, dodatečné volno	až dalších 5 dnů	ne
Doprovod rodinného příslušníka k lékaři	nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den	ano, u vyjmenovaných osob
Darování krve a dalších biologických materiálů (§ 203 zákoníku práce)	nezbytně nutná doba	ano
Přestěhování v zájmu zaměstnavatele	2 dny	ano
Přestěhování z vlastního rozhodnutí	2 dny	ne
Hledání nového zaměstnání po výpovědi z důvodů § 52 písm. a) až e)	nejvýše 4 dny	ano
Hledání nového zaměstnání po výpovědi z důvodů § 52 písm. f) až h)	nejvýše 2 dny	ne
Hledání nového zaměstnání v ostatních případech	nejvýše 4 dny	ne

Teprve to, co do žádné z těchto kategorií nespadá, je skutečné neplacené volno: delší cesta do zahraničí, studium, péče o blízkého nad rámec ošetřovného, osobní pauza mezi projekty nebo sezonní útlum, na kterém se obě strany dohodnou.

Zdravotní pojištění při neplaceném volnu

Tohle je nejdůležitější část celého tématu. Zaměstnanec zůstává i během neplaceného volna zaměstnancem a pojištěncem a pojistné se za něj musí odvést. Od roku 2015 se sice samotné neplacené volno nezahrnuje do vyměřovacího základu, zákon ale požaduje, aby bylo za každý kalendářní měsíc odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda.

Zdravotní pojištění a neplacené volno v roce 2026

Situace v měsíci	Vyměřovací základ	Pojistné	Kdo doplácí
Hrubá mzda 22 400 Kč a víc	skutečná mzda	13,5 % ze mzdy	běžné rozdělení, dvě třetiny zaměstnavatel
Hrubá mzda pod 22 400 Kč kvůli neplacenému volnu	doplní se do 22 400 Kč	3 024 Kč celkem	doplatek hradí zaměstnanec
Celý měsíc neplaceného volna, nulový příjem	22 400 Kč	3 024 Kč	celou částku hradí zaměstnanec
Volno z důvodu překážky na straně zaměstnavatele	doplní se do 22 400 Kč	3 024 Kč	doplatek hradí zaměstnavatel

Minimální vyměřovací základ se nepoužije u některých skupin, zejména:

• osob, za které platí pojistné stát (studenti, poživatelé důchodu, rodiče na rodičovském příspěvku, uchazeči o zaměstnání),
• držitelů průkazu ZTP a ZTP/P,
• osob, které dosáhly věku pro starobní důchod, ale nesplnily další podmínky pro jeho přiznání,
• zaměstnanců, kteří souběžně podnikají a platí zálohy nejméně z minimálního vyměřovacího základu OSVČ,
• osob osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let.

Přehled částek a sazeb zdravotního pojištění pro živnostníky najdete v článku zdravotní pojištění OSVČ 2026.

Sociální pojištění, nemocenská a důchod

U sociálního zabezpečení je pravidlo jednodušší: z neplaceného volna se pojistné neodvádí a žádné minimum se nedoplňuje. Vyměřovacím základem je jen to, co bylo zúčtováno.

To má ale důsledky, které zaměstnanci často zjistí až po letech:

• Doba se nezapočítává do doby pojištění pro důchod. Měsíc celoměsíčního neplaceného volna je v evidenci díra. Při dlouhém volnu to znamená nižší počet let pojištění a nižší osobní vyměřovací základ.
• Nemocenské pojištění. Účast trvá, ale v měsíci bez započitatelného příjmu se výpočet případné dávky opírá o předchozí rozhodné období. Dlouhé volno tedy může dávku snížit.
• Podpora v nezaměstnanosti. Do rozhodného období pro její výpočet vstupuje započitatelný příjem, měsíce bez příjmu ho snižují.

Jak se doba pojištění promítne do výše důchodu, rozebírá článek OSVČ a důchod.

Vliv na dovolenou a na slevu na dani

Neplacené volno není výkonem práce, a tak se do odpracované doby pro výpočet dovolené započítává jen v omezeném rozsahu, stejně jako nemoc a další omluvené překážky. Prakticky to znamená, že při delším volnu vyjde poměrná část dovolené nižší. Nejde o krácení dovolené ve smyslu § 223 zákoníku práce, které lze uplatnit jen za neomluvenou absenci, ale o to, že za dobu volna nárok prostě nenarůstá. Celý mechanismus výpočtu i pravidla pro převod popisuje článek dovolená 2026.

U daně z příjmů platí opak, a to ve prospěch zaměstnance. Sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně, se uplatní i v měsíci bez příjmu, pokud má zaměstnanec podepsané prohlášení poplatníka. Nevyužitá část se navíc vyrovná v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání a může se vrátit jako přeplatek. Postup shrnuje článek roční zúčtování daně.

Jak neplacené volno sepsat

Zákon písemnou formu nepředepisuje, v praxi je ale nutná. Bez ní zaměstnavatel neprokáže, že nešlo o neomluvenou absenci, a nedomůže se doplatku pojistného.

Volno se také musí objevit v evidenci pracovní doby podle § 96 zákoníku práce a v mzdové evidenci. Pro měsíční hlášení na ČSSZ se vykazuje jako období bez započitatelného příjmu, postup podání rozebírá článek JMHZ krok za krokem.

Kdy zvolit jiné řešení

Neplacené volno bývá nejhorší z dostupných možností, protože zaměstnanec přijde o příjem a ještě musí doplatit pojistné. Než ho sjednáte, projděte alternativy.

Alternativy k neplacenému volnu

Situace	Lepší řešení	Proč
Zaměstnanec chce delší volno v létě	čerpání dovolené, případně její převod	volno s náhradou mzdy, pojistné se řeší samo
Firma nemá zakázky	částečná nezaměstnanost podle § 209	zákonná povinnost, náhrada mzdy 60 %
Péče o nemocného člena rodiny	ošetřovné z nemocenského pojištění	dávka od ČSSZ 9 dnů, u osamělého rodiče 16 dnů, doba se počítá
Péče o dítě do 3 let	rodičovská dovolená	právní nárok na písemnou žádost, stát je plátcem zdravotního pojištění
Studium při zaměstnání	pracovní volno ke zvýšení kvalifikace	při dohodě se zaměstnavatelem s náhradou mzdy
Dlouhodobé vypnutí bez práce pro zaměstnavatele	dohoda o rozvázání pracovního poměru	čistší pro obě strany, řeší se odstupné
Kratší potřeba volna	dočasné snížení úvazku dodatkem ke smlouvě	příjem klesne úměrně, pojistné vychází z reálné mzdy

Pro živnostníka bez zaměstnanců má téma jinou podobu: nemá komu žádost podat a volno si bere sám. Zálohy na zdravotní a sociální pojištění mu ale běží dál bez ohledu na to, jestli fakturuje. Právě proto je u OSVČ klíčová rezerva na měsíce bez příjmu, kterou rozebírá článek finanční rezerva OSVČ. Kdo plánuje delší pauzu, může zvážit přerušení živnosti.

Časté otázky

Má zaměstnanec nárok na neplacené volno?

Nemá. Jde o dohodu obou stran a zaměstnavatel ji může odmítnout. Stejně tak nemůže neplacené volno nařídit, protože nedostatek práce je překážka na jeho straně s náhradou mzdy.

Kdo platí zdravotní pojištění při neplaceném volnu?

Odvede ho zaměstnavatel, ale doplatek do minimálního vyměřovacího základu nese zaměstnanec a strhne se mu ze mzdy. Zaměstnavatel doplácí jen u překážky na své straně.

Kolik činí zdravotní pojištění při celoměsíčním neplaceném volnu v roce 2026?

3 024 Kč, tedy 13,5 % z minimální mzdy 22 400 Kč. Při nulovém příjmu jde celá částka za zaměstnancem.

Počítá se neplacené volno do důchodu?

Ne. Pojistné na sociální zabezpečení se z něj neodvádí a doba se do doby pojištění nezapočítává.

Krátí neplacené volno dovolenou?

Přímo ne, ale za dobu volna nárok na dovolenou nenarůstá, takže poměrná část vyjde nižší.

Musí být neplacené volno písemně?

Zákon to nevyžaduje, v praxi je to ale nutné kvůli prokázání dohody a kvůli souhlasu se srážkou doplatku pojistného.

Závěr

Neplacené volno není zadarmo. Zaměstnanec přijde o mzdu a ještě doplatí zdravotní pojištění, při celoměsíčním volnu v roce 2026 částku 3 024 Kč. Doba se nepočítá do důchodu a nárůst dovolené se zastaví. Než volno poskytnete, ověřte, jestli situace nespadá mezi placené osobní překážky v práci, a pokud jde o nedostatek zakázek, řešte to jako překážku na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy. Dohodu sepište písemně včetně souhlasu se srážkou doplatku, jinak se k penězům nedostanete.

DokladBot hlídá termíny odvodů a hlášení za 199 Kč měsíčně, takže vám splatnost pojistného neuteče ani v měsíci, kdy někdo z týmu čerpá volno.

Zdroje a právní předpisy

1. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 191 až § 199 (překážky v práci na straně zaměstnance) a § 207 až § 210 (překážky na straně zaměstnavatele)
2. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
3. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 3 (vyměřovací základ a minimum)
4. Všeobecná zdravotní pojišťovna: neplacené volno a zdravotní pojištění