OSVČ a důchod: kolik budete mít a jak si přilepšit
Spousta živnostníků řeší daně, faktury a zálohy, ale na svůj budoucí důchod myslí málokdo. A přitom je to téma, které by měl mít na radaru každý. OSVČ totiž platí sociální pojištění z výrazně nižšího základu než zaměstnanci, a proto jim zpravidla vychází podstatně nižší starobní důchod. Není výjimkou, že živnostník, který podnikal celý život, dostane měsíční penzi o tisíce korun nižší než zaměstnanec se srovnatelnými příjmy.
V tomto článku si vysvětlíme, jak se důchod OSVČ počítá, jaké parametry ho ovlivňují, ukážeme si na konkrétních příkladech, kolik reálně můžete dostat, a především se zaměříme na to, jak si přilepšit: vyššími odvody, dlouhodobým investičním produktem (DIP), doplňkovým penzijním spořením nebo vlastní investiční rezervou.
Co v článku najdete
- Proč mají OSVČ nižší důchody
- Jak se důchod v Česku počítá
- Kolik platí OSVČ na sociálním pojištění v roce 2026
- Paušální daň a důchod
- Důchodová reforma a její dopad na OSVČ
- Jak si jako OSVČ přilepšit na důchod
- Jak zjistit svůj budoucí důchod: kalkulačka a informativní list
- Specifické situace OSVČ
- Časté otázky
- Zdroje a reference
Proč mají OSVČ nižší důchody
Jednoduše řečeno: stát vám v důchodu vrátí jen tolik, kolik jste mu během života "nahlásili" na pojistném. Zaměstnanci se pojistné počítá z celé hrubé mzdy. Živnostníkovi jen z části zisku, a většina živnostníků navíc platí zákonné minimum.
Čtyři hlavní příčiny nižších důchodů OSVČ
- Nižší vyměřovací základ: pojistné se podle § 5b zákona č. 589/1992 Sb. platí z 55 % daňového základu (nikoliv z celých příjmů).
- Platba minimálních záloh: většina OSVČ platí minimální možné zálohy, což výrazně snižuje osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu.
- Optimalizace daňového základu: uplatňování vysokých výdajů (typicky paušálních 60 % nebo 80 %) snižuje daňový základ, a tím i vyměřovací základ pro pojistné.
- Období vedlejší činnosti: roky, kdy OSVČ na vedlejší činnost nepřesáhne rozhodnou částku a neplatí pojistné, se do důchodu nezapočítávají.
Jak se důchod v Česku počítá
Nejdřív jednoduše: důchod je jako skládačka ze dvou dílů. První díl (základní výměra) dostane každý stejný. Druhý díl (procentní výměra) závisí na tom, kolik let jste platili pojištění a z jak vysokého základu. Čím déle a čím víc, tím vyšší důchod.
Právní rámec dává zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Starobní důchod se skládá ze dvou složek:
- Základní výměra: stejná pro všechny důchodce, v roce 2026 činí 4 900 Kč měsíčně.
- Procentní výměra: individuální, závisí na délce pojištění a výši příjmů (osobním vyměřovacím základu).
Klíčové parametry pro rok 2026
Parametry pro výpočet důchodu 2026
| Parametr | Hodnota 2026 |
|---|---|
| Základní výměra | 4 900 Kč/měsíc |
| Procento za rok pojištění | 1,495 % výpočtového základu |
| 1. redukční hranice | 21 546 Kč |
| 2. redukční hranice | 195 868 Kč |
| Zápočet do 1. redukční hranice | 99 % |
| Zápočet od 1. do 2. redukční hranice | 26 % |
| Zápočet nad 2. redukční hranici | 0 % |
| Potřebná doba pojištění | 35 let (§ 29 zákona č. 155/1995 Sb.) |
| Důchodový věk (ročník 1965) | 65 let |
Všechny hodnoty vycházejí z přehledu ČSSZ pro rok 2026 (odkaz najdete ve zdrojích na konci článku).
Osobní vyměřovací základ (OVZ)
Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno vaše průměrná měsíční "důchodová mzda" za celou kariéru. Vypočítá se z vašich ročních vyměřovacích základů za tzv. rozhodné období (zpravidla od roku 1986 do roku před přiznáním důchodu), přepočtených koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu na současnou hodnotu.
U OSVČ je ročním vyměřovacím základem částka, ze které bylo zaplaceno pojistné, tedy vyměřovací základ pro sociální pojištění. A tady je jádro problému.
Proč je OVZ u OSVČ tak nízký
Zaměstnanec s hrubou mzdou 50 000 Kč měsíčně má roční vyměřovací základ 600 000 Kč.
OSVČ se ziskem 50 000 Kč měsíčně (600 000 Kč ročně) má vyměřovací základ pouze 55 % z daňového základu, tedy 330 000 Kč. Pokud navíc optimalizuje výdaje tak, aby daňový základ byl co nejnižší, a platí jen minimální zálohy, roční vyměřovací základ může být i pod 235 000 Kč.
To je méně než polovina toho, co má zaměstnanec, a důchod bude úměrně nižší.
Výpočtový základ a redukční hranice
Z osobního vyměřovacího základu se pomocí redukčních hranic vypočítá výpočtový základ. Redukce funguje jako trychtýř: nízké příjmy se započítávají téměř celé, vyšší jen z malé části.
Výpočet výpočtového základu 2026
Vzorec:
- Z částky OVZ do 21 546 Kč se započte 99 %
- Z částky OVZ od 21 546 do 195 868 Kč se započte 26 %
- Z částky OVZ nad 195 868 Kč se započte 0 %
Příklad pro zaměstnance s OVZ 45 000 Kč:
- Do 1. RH: 21 546 × 99 % = 21 331 Kč
- Od 1. RH do OVZ: (45 000 − 21 546) × 26 % = 6 098 Kč
- Výpočtový základ: 27 429 Kč
Příklad pro OSVČ s OVZ 18 000 Kč (dlouhodobě minimální zálohy):
- Do 1. RH: 18 000 × 99 % = 17 820 Kč
- Výpočtový základ: 17 820 Kč
Procentní výměra důchodu
Procentní výměra se vypočte jako:
Procentní výměra = Výpočtový základ × 1,495 % × Počet let pojištění
Srovnání důchodu: zaměstnanec vs. OSVČ
Zaměstnanec: OVZ 45 000 Kč, 42 let pojištění:
- Výpočtový základ: 27 429 Kč
- Procentní výměra: 27 429 × 1,495 % × 42 = 17 222 Kč
- Základní výměra: 4 900 Kč
- Celkový důchod: cca 22 100 Kč měsíčně
OSVČ (minimální zálohy): OVZ 18 000 Kč, 42 let pojištění:
- Výpočtový základ: 17 820 Kč
- Procentní výměra: 17 820 × 1,495 % × 42 = 11 189 Kč
- Základní výměra: 4 900 Kč
- Celkový důchod: cca 16 100 Kč měsíčně
Rozdíl: zhruba 6 000 Kč měsíčně, tedy přes 72 000 Kč ročně. Za 20 let pobírání důchodu jde o rozdíl přesahující 1,4 milionu korun.
Minimální procentní výměra
Procentní výměra nesmí být podle § 33 zákona č. 155/1995 Sb. nižší než 770 Kč měsíčně. Minimální starobní důchod v roce 2026 je tedy 4 900 + 770 = 5 670 Kč měsíčně. To je částka, na kterou dosáhne každý, kdo splní podmínku doby pojištění, bez ohledu na výši příjmů.
Kolik platí OSVČ na sociálním pojištění v roce 2026
Zálohy na důchodové pojištění jsou pro OSVČ povinné (přehled všech plateb a splatností najdete v článku odvody OSVČ 2026) a jejich minimum se od roku 2024 postupně zvyšovalo: minimální vyměřovací základ pro hlavní činnost vzrostl z 25 % na 40 % průměrné mzdy (v roce 2026 je průměrná mzda pro tyto účely 48 967 Kč).
Zálohy na sociální pojištění OSVČ 2026
| Typ činnosti | Minimální měsíční záloha | Minimální měsíční VZ |
|---|---|---|
| Hlavní činnost | 5 720 Kč, od 7/2026 5 005 Kč | 19 587 Kč (40 % průměrné mzdy), od 7/2026 17 139 Kč (35 %) |
| Hlavní činnost (OSVČ v prvních 3 letech) | 3 575 Kč | 12 242 Kč (25 % průměrné mzdy) |
| Vedlejší činnost | 1 574 Kč | 5 387 Kč (11 % průměrné mzdy) |
Jak minimální zálohy ovlivňují důchod
Pokud jako OSVČ na hlavní činnost platíte celý rok minimální zálohu 5 720 Kč měsíčně (minimum platné v první polovině roku 2026, od července je 5 005 Kč), váš roční vyměřovací základ je:
19 587 Kč × 12 = 235 044 Kč ročně
Pro srovnání: zaměstnanec s průměrnou mzdou 48 967 Kč měsíčně má roční vyměřovací základ:
48 967 × 12 = 587 604 Kč ročně
To je 2,5× vyšší základ, ze kterého se mu bude počítat důchod. Dobrá zpráva pro OSVČ platící dnešní minimum: díky zvýšení minimálního vyměřovacího základu na 40 % průměrné mzdy se jejich OVZ za roky 2024 až 2026 zvyšuje rychleji než dřív. Roky, kdy minimum činilo jen 25 % průměrné mzdy, ale zpětně nikdo nepřepočítá.
Paušální daň a důchod
Nejdřív jednoduše: paušální daň je pohodlná, jedna platba měsíčně a žádné přiznání. Ale pohodlí má cenu. V prvním pásmu platíte sociální pojištění jen o něco vyšší než zákonné minimum, takže se vám důchod počítá z nízkého základu úplně stejně jako u OSVČ s minimálními zálohami.
Konkrétně: součástí měsíční platby paušální daně v 1. pásmu je pojistné na důchodové pojištění ve výši minima navýšeného o 15 %. Vyšší pásma paušální daně znamenají vyšší odvod na sociální pojištění, a tedy i o něco vyšší budoucí důchod. Pokud zvažujete vstup do režimu nebo změnu pásma, spočítejte si dopady v naší kalkulačce paušální daně pro rok 2026, kde uvidíte i rozpad platby na daň, sociální a zdravotní pojištění. Termíny pro přihlášení a rozhodovací kritéria shrnuje článek paušální daň 2027: termíny a jak se rozhodnout.
Paušální daň není důchodová optimalizace
Paušální daň šetří administrativu a často i peníze na daních. Z pohledu důchodu je ale 1. pásmo jen mírně lepší než minimální zálohy. Kdo je v paušálním režimu celou kariéru, měl by o to víc řešit vlastní zajištění na stáří (DIP, DPS, investice).
Důchodová reforma a její dopad na OSVČ
Zjednodušeně: stát postupně "utahuje kohoutky". Za každý odpracovaný rok dostanete o něco méně a do důchodu půjdete o něco později. Změny přinesl zákon č. 417/2024 Sb., kterým se novelizoval zákon o důchodovém pojištění.
📋Klíčové změny důchodové reformy
- Snížení procenta za rok pojištění: z 1,5 % postupně na 1,495 % v roce 2026, dále klesá až na cílových 1,45 %.
- Snížení zápočtu do 1. redukční hranice: ze 100 % na 99 % v roce 2026, s dalším postupným snižováním. Dopadá nejvíce na lidi s nejnižším vyměřovacím základem, tedy typicky na OSVČ.
- Postupné zvyšování důchodového věku: pro ročníky narozené po roce 1965 se důchodový věk posouvá nad 65 let podle vývoje doby dožití.
- Zpřísnění předčasných důchodů: předčasný důchod je možný nejdříve 3 roky před důchodovým věkem a krácení je citelnější než dříve.
Co to znamená pro OSVČ
Důchodová reforma dopadá na OSVČ dvojnásobně. Za prvé, snížení procenta za rok pojištění snižuje důchod všem. Za druhé, snížení zápočtu do 1. redukční hranice dopadá nejvíce na ty s nejnižším OVZ, a to jsou právě OSVČ platící minimální zálohy. Je proto důležitější než kdy dříve myslet na vlastní zajištění na stáří nad rámec státního důchodu.
Jak si jako OSVČ přilepšit na důchod
Existuje několik strategií, jak zvýšit svůj budoucí důchod nebo si vytvořit finanční rezervu na stáří. Žádná z nich není samospásná, nejlépe funguje kombinace.
1. Platit vyšší zálohy na sociální pojištění
Nejpřímočařejší cesta: platit vyšší zálohy, než je minimum. Vyšší vyměřovací základ znamená vyšší OVZ a vyšší důchod.
Dopad vyšších záloh na důchod
Porovnání za 30 let podnikání (zjednodušený model, parametry 2026):
| Scénář | Měsíční záloha | Roční VZ | Přibližný měsíční OVZ | Přibližný důchod |
|---|---|---|---|---|
| Minimální zálohy | 5 720 Kč | 235 044 Kč | 19 587 Kč | ~16 100 Kč |
| Dvojnásobné zálohy | 11 440 Kč | 470 088 Kč | 39 174 Kč | ~19 500 Kč |
| Trojnásobné zálohy | 17 160 Kč | 705 132 Kč | 58 761 Kč | ~21 200 Kč |
Rozdíl mezi minimem a trojnásobkem: cca 5 100 Kč měsíčně na důchodu, tedy 61 200 Kč ročně. Za 20 let důchodu je to 1 224 000 Kč.
Pozor: sociální pojištění OSVČ není daňovým výdajem. A všimněte si klesající návratnosti: zdvojnásobení záloh přidá cca 3 400 Kč důchodu, další navýšení už jen cca 1 700 Kč. Může za to redukční hranice, nad 21 546 Kč OVZ se započítává jen 26 %.
Tip: Doplatek pojistného po podání přehledu
Nemusíte platit vyšší zálohy celý rok. Podle § 14 zákona č. 589/1992 Sb. si můžete v přehledu OSVČ určit vyšší vyměřovací základ, než je vypočtené minimum, a pojistné doplatit jednorázově. To vám dává flexibilitu: na konci roku víte, jaký byl váš zisk, a můžete se rozhodnout, kolik si do důchodového systému "přilijete".
2. Dlouhodobý investiční produkt (DIP)
DIP je od roku 2024 státem daňově podporovaná forma investování na stáří (zavedl ho zákon č. 462/2023 Sb.). Na rozdíl od penzijního spoření si v něm můžete sami vybrat, do čeho investujete: akcie, ETF, fondy, dluhopisy i spořicí účty.
DIP - základní parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Maximální roční odpočet ze základu daně | 48 000 Kč (společný limit pro všechny produkty spoření na stáří) |
| Daňová úspora při sazbě 15 % | Až 7 200 Kč ročně |
| Daňová úspora při sazbě 23 % | Až 11 040 Kč ročně |
| Podmínky výběru | Nejdříve po 120 měsících spoření a dosažení 60 let věku |
| Předčasný výběr | Dodanění uplatněných odpočtů až 10 let zpětně |
| Investiční nástroje | Podílové fondy, akcie, dluhopisy, spořicí účty |
| Počet smluv | Neomezený (u různých poskytovatelů) |
Příklad: DIP jako doplněk důchodu
Situace: OSVČ (35 let) začne investovat do DIP 4 000 Kč měsíčně (48 000 Kč ročně) do akciových fondů s modelovým průměrným ročním zhodnocením 7 %.
Za 30 let (ve věku 65 let):
- Celkové vklady: 48 000 × 30 = 1 440 000 Kč
- Přibližná hodnota portfolia (složené úročení): ~4 850 000 Kč
- Daňová úspora za 30 let (při sazbě 15 %): 7 200 × 30 = 216 000 Kč
Pokud by si z naspořených cca 4 850 000 Kč vyplácela 20 let po 20 000 Kč měsíčně, de facto by si zdvojnásobila příjem v důchodu.
Pozor: výnos investic není garantován. Skutečné zhodnocení může být vyšší i nižší a modelový příklad nezohledňuje poplatky ani inflaci.
3. Doplňkové penzijní spoření se státním příspěvkem
Doplňkové penzijní spoření (DPS, nástupce penzijního připojištění) je tradiční forma zajištění na stáří se státním příspěvkem. Od 1. 7. 2024 platí nová pravidla: příspěvek činí 20 % z vašeho měsíčního vkladu, minimální vklad pro nárok je 500 Kč a maximum příspěvku získáte při vkladu 1 700 Kč a více.
Státní příspěvek k DPS (pravidla od 1. 7. 2024)
| Měsíční vklad | Státní příspěvek |
|---|---|
| Do 499 Kč | 0 Kč |
| 500 Kč | 100 Kč |
| 1 000 Kč | 200 Kč |
| 1 500 Kč | 300 Kč |
| 1 700 Kč a více | 340 Kč (maximum) |
Daňový odpočet u DPS se počítá až z vkladů nad 1 700 Kč měsíčně a spadá do společného limitu 48 000 Kč ročně (spolu s DIP a životním pojištěním).
4. Kombinovaná strategie a vlastní rezerva
📋Optimální strategie zajištění na stáří pro OSVČ
- Zvažte mírně vyšší vyměřovací základ: ne nutně maximum, ale ideálně tolik, aby váš OVZ mířil k 1. redukční hranici (21 546 Kč měsíčně). Do této hranice se započítává 99 %, nad ní jen 26 %.
- Založte si DPS: vkládejte 1 700 Kč měsíčně pro maximální státní příspěvek 340 Kč, to je garantovaných 20 % "výnosu" navíc.
- Využijte DIP pro investice: prostor do limitu 48 000 Kč ročně investujte přes DIP do diverzifikovaného portfolia.
- Budujte likvidní rezervu: než začnete investovat na 30 let dopředu, mějte provozní polštář na 3 až 6 měsíců. Kolik by měl činit právě u vás, spočítá kalkulačka finanční rezervy pro OSVČ.
- Investujte i nad rámec zvýhodněných produktů: pokud máte vyšší příjmy, přidejte ETF, nemovitosti nebo reinvestice do vlastního podnikání.
- Jednou ročně si zkontrolujte konto u ČSSZ: informativní list vám ukáže, kolik let pojištění máte evidováno a s jakými vyměřovacími základy.
Jak zjistit svůj budoucí důchod: kalkulačka a informativní list
Nejdřív jednoduše: nemusíte nic počítat ručně. Stát o vás všechna data má a ukáže vám je online.
Důchodová kalkulačka ČSSZ
Česká správa sociálního zabezpečení nabízí na ePortálu důchodovou kalkulačku, která pracuje s vašimi reálnými daty z evidence ČSSZ.
📋Jak si spočítat důchod na ePortálu ČSSZ
- Přihlaste se na ePortál ČSSZ pomocí Identity občana (BankID, MojeID, eObčanka) nebo datové schránky.
- Otevřete službu Informativní důchodová aplikace (IDA), systém načte vaše skutečné doby pojištění a vyměřovací základy.
- Aplikace ukáže orientační výši důchodu při odchodu v řádném důchodovém věku i chybějící doby pojištění.
Informativní list důchodového pojištění
Na ČSSZ si můžete vyžádat informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), kde najdete přehled všech evidovaných dob pojištění a roční vyměřovací základy za jednotlivé roky. Žádost podáte elektronicky přes ePortál ČSSZ, datovou schránkou nebo písemně. Kontrolujte ho pravidelně: chybějící roky (třeba špatně nahlášená činnost) se mnohem snáz dohledávají po pěti letech než po třiceti.
Specifické situace OSVČ
OSVČ na vedlejší činnost a důchod
Pokud podnikáte jako OSVČ na vedlejší činnost a nedosáhnete rozhodné částky (117 521 Kč daňového základu za rok 2026), nemusíte platit sociální pojištění. Ale pozor: takový rok se vám do důchodu nezapočítá z podnikání. Pokud zároveň nejste zaměstnaní ani za vás pojištění neplatí stát, vzniká vám "díra" v pojištění. Řešením je dobrovolná účast na důchodovém pojištění. Specifika vedlejší činnosti při studiu a při rodičovské rozebíráme v samostatných článcích.
OSVČ + zaměstnání zároveň
Pokud jste zaměstnaní a zároveň podnikáte (OSVČ na vedlejší činnost), do důchodu se vám započítávají oba vyměřovací základy: ze zaměstnání i z podnikání. To je výhodné, protože máte vyšší celkový OVZ, a doba pojištění vám běží ze zaměstnání i v letech, kdy z podnikání pojistné neplatíte.
Podnikání po přiznání důchodu
Podnikat můžete i po přiznání starobního důchodu, jde o vedlejší činnost s mírnějšími odvody. Co se mění na zálohách, daních a slevách, shrnuje průvodce podnikáním v důchodu.
Přerušení podnikání a důchod
Za dobu přerušení živnosti se vám doba pojištění nezapočítává (pokud si neplatíte dobrovolné pojistné a nejste pojištěni z jiného titulu). Každý rok výpadku znamená nižší celkový důchod.
Příklad: Dopad 5 let přerušení na důchod
OSVČ s výpočtovým základem 19 800 Kč:
- S 42 lety pojištění: 4 900 + (19 800 × 1,495 % × 42) = 4 900 + 12 431 = 17 331 Kč
- S 37 lety pojištění (5 let výpadku): 4 900 + (19 800 × 1,495 % × 37) = 4 900 + 10 951 = 15 851 Kč
Rozdíl: 1 480 Kč měsíčně, tedy 17 760 Kč ročně, po zbytek života.
Časté otázky
Od kolika let mohu jít do důchodu jako OSVČ?
Důchodový věk se řídí ročníkem narození a je stejný pro zaměstnance i OSVČ. Pro ročník 1965 je to 65 let, mladším ročníkům se posouvá podle vývoje doby dožití. Přesný důchodový věk pro svůj ročník zjistíte v kalkulačce na webu ČSSZ.
Kolik je minimální důchod v roce 2026?
Základní výměra 4 900 Kč plus minimální procentní výměra 770 Kč, tedy 5 670 Kč měsíčně. Podmínkou je splnění potřebné doby pojištění.
Mohu si doplatit důchodové pojištění zpětně za minulé roky?
Jen omezeně. Dobrovolné důchodové pojištění bez udání důvodu lze doplatit maximálně 1 rok zpětně před podáním přihlášky (a celkem lze takto získat nejvýše 15 let pojištění). Delší zpětné doplacení je možné jen z kvalifikovaných důvodů, například za dobu evidence na úřadu práce nebo studia. Podrobnosti sdělí OSSZ.
Ovlivní paušální daň můj důchod?
Ano. V 1. pásmu paušální daně platíte pojistné na důchodové pojištění jen mírně nad zákonným minimem, důchod se vám proto počítá z nízkého základu. Vyšší pásma znamenají vyšší odvody a o něco vyšší důchod.
Kdy se vyplatí platit víc na sociální pojištění a kdy investovat do DIP?
Vyšší odvody zvyšují státní důchod, ale kvůli redukčním hranicím s klesající návratností (nad OVZ 21 546 Kč se započítává jen 26 %) a závisejí na budoucí legislativě. DIP nabízí potenciálně vyšší výnosy a peníze zůstávají vaše, nesete ale investiční riziko. Rozumný kompromis: odvody do úrovně 1. redukční hranice, zbytek do DIP a DPS.
Počítá se mi do důchodu práce v zahraničí?
Ano, pokud jste pracovali v zemích EU (případně ve státech se smlouvou o sociálním zabezpečení), doby pojištění se pro nárok sčítají. Důchod pak přiznává každá země zvlášť za dobu pojištění na svém území. Koordinaci řeší ČSSZ.
Co když mám méně než 35 let pojištění?
Pokud nesplníte potřebnou dobu pojištění podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., nárok na starobní důchod v řádném termínu nevznikne (existují mírnější podmínky při vyšším věku). Chybějící roky lze do budoucna řešit dobrovolným důchodovým pojištěním, přihlásíte se na OSSZ.
Neplánujte důchod bez přehledu o financích
Výpočet budoucího důchodu, sledování vyměřovacích základů a rozhodování o výši záloh vyžaduje jediné: vědět, kolik reálně vyděláváte a odvádíte. DokladBot vám s tím pomůže. Stačí vyfotit doklad nebo poslat údaje přes WhatsApp a máte průběžnou evidenci příjmů, výdajů i odvodů. Na konci roku pak přesně víte, jaký je váš daňový základ, a můžete se kvalifikovaně rozhodnout, zda pojistné doplatit na vyšší základ. Podívejte se, co všechno DokladBot umí, nebo si projděte srovnání s ostatními účetními nástroji.
Začněte s DokladBot ještě dnes a mějte své finance pod kontrolou. Váš budoucí důchod vám poděkuje.
Zdroje a reference
- Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (ČSSZ)
- Zálohy na pojistné na důchodové pojištění OSVČ (ČSSZ)
- Informativní osobní list důchodového pojištění (ČSSZ)
- ePortál ČSSZ - důchodové služby (ČSSZ)
- Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (§ 29 doba pojištění, § 33 výměry, § 34 procentní výměra)
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení (§ 5b vyměřovací základ OSVČ, § 14 zálohy a určení vyššího základu)
- Zákon č. 462/2023 Sb. (zavedení DIP a nových pravidel daňové podpory spoření na stáří)
- Zákon č. 417/2024 Sb. (důchodová reforma)
- Dlouhodobý investiční produkt a daňová podpora spoření na stáří (Ministerstvo financí)
- Důchodová reforma (MPSV)
Disclaimer: Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odborné poradenství v oblasti důchodového pojištění a finančního plánování. Parametry výpočtu důchodu vycházejí z legislativy platné k srpnu 2026. Výnosy investičních produktů nejsou garantovány. Pro řešení konkrétní situace doporučujeme konzultaci s finančním poradcem nebo přímo s ČSSZ.
Zdroje a právní předpisy
- ČSSZ: Informace pro OSVČ o změně pojistného na důchodové pojištění od 1. 7. 2026 (minimální vyměřovací základ 35 % průměrné mzdy, záloha 5 005 Kč)
- ČSSZ: Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (průměrná mzda 48 967 Kč, minimální zálohy, rozhodná částka 117 521 Kč)
Účetnictví pro OSVČ bez papírování
Vyfoťte účtenku, pošlete ji na WhatsApp a je zaúčtovaná. Žádný program, žádné přepisování. Začínáte se 7 dny zdarma na všechny funkce, až 100 účtenek a faktur.
Užitečné nástroje a stránky
Vzory dokumentů ke stažení
Související články
OSVČ a investice: ETF, akcie a daňové dopady
Stále více OSVČ investuje volné prostředky do ETF fondů a akcií. Jak ale správně zdanit dividendy a kapitálové výnosy? Kdy se uplatní časový test a co je to DIP? Přinášíme praktický průvodce zdaněním investic pro živnostníky - od nákupu první akcie po vyplnění daňového přiznání.
Cash flow pod kontrolou: tipy pro OSVČ
Kladné cash flow je pro OSVČ důležitější než samotný zisk na papíře. Bez peněz na účtu nezaplatíte zálohy na pojištění, nájem ani dodavatele - bez ohledu na to, kolik nezaplacených faktur máte vystavených. Přinášíme praktické tipy, jak cash flow sledovat, plánovat a udržet pod kontrolou.
OSVČ a hypotéka: jak ji získat a co banky vyžadují
Získat hypotéku jako OSVČ je náročnější než pro zaměstnance, ale rozhodně ne nemožné. Klíčem je správná příprava, čisté daňové přiznání a znalost toho, jak banky posuzují příjmy podnikatelů.