Nezabavitelná částka 2026 a srážky ze mzdy

Nezabavitelná částka je minimum, které musí zaměstnanci zůstat z čisté mzdy i tehdy, když na něj běží exekuce nebo insolvence. Od ledna 2026 se počítá podle nového vzorce: jako 85 % ze součtu životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu. Na povinného to dělá 14 101,50 Kč měsíčně a na každou vyživovanou osobu dalších 3 525,38 Kč. Pro malého zaměstnavatele je to povinnost, kterou nelze přenést na účetní ani ignorovat: za chybnou srážku ručí svým majetkem.

Co v článku najdete

• Kolik je nezabavitelná částka v roce 2026
• Jak se nová nezabavitelná částka počítá
• Kdo se počítá jako vyživovaná osoba
• Jak se počítají srážky ze mzdy krok za krokem
• Přednostní a nepřednostní pohledávky
• Dvě pravidla, na která se zapomíná
• Dohoda o srážkách ze mzdy a dobrovolné srážky
• Jak je to u OSVČ a u dohod
• Povinnosti zaměstnavatele jako plátce mzdy
• Časté otázky

Kolik je nezabavitelná částka v roce 2026

Nezabavitelné částky a hranice pro rok 2026

Položka	Částka
Životní minimum jednotlivce	4 860 Kč
Normativní nájemné (jednočlenná domácnost, obec nad 70 000 obyvatel)	9 430 Kč
Energetický paušál (jednočlenná domácnost)	2 300 Kč
Součet	16 590 Kč
Nezabavitelná částka na povinného (85 % ze součtu)	14 101,50 Kč
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu (čtvrtina)	3 525,38 Kč
Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy	31 521 Kč
Maximální výše jedné třetiny zbytku	10 507 Kč

Nové částky se poprvé použily u lednové výplaty roku 2026, tedy u mzdy zúčtované za prosinec 2025. Rozhoduje měsíc výplaty, ne měsíc, za který se mzda počítá.

Srovnání s rokem 2025

Rok	Nezabavitelná částka na povinného	Na vyživovanou osobu
2025 (do listopadu)	13 026,67 Kč	3 256,67 Kč
2026	14 101,50 Kč	3 525,38 Kč

Meziroční nárůst o víc než tisíc korun znamená, že dlužníkům zůstane víc a věřitelům přijde méně. Zaměstnavatel s dlužníkem ve mzdové evidenci musí tabulku v lednu přepočítat, jinak bude srážet víc, než smí.

Jak se nová nezabavitelná částka počítá

Normativní nájemné se u nezabavitelné částky vždy bere pro jednočlennou domácnost v obci nad 70 000 obyvatel, bez ohledu na to, kde dlužník skutečně bydlí a s kolika lidmi. Zaměstnavatel tedy nemusí zjišťovat adresu ani velikost domácnosti, jen počet vyživovaných osob.

Kdo se počítá jako vyživovaná osoba

Za vyživovanou osobu se považuje osoba, které je povinný povinen poskytovat výživu. V praxi jde téměř vždy o vyživované děti, a to nezletilé i zletilé, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání nebo se nemohou živit samy.

Další pravidla, která se v praxi pletou:

• Na dítě, které manželé společně vyživují, se čtvrtina započte každému z manželů zvlášť, provádějí-li se srážky ze mzdy oběma.
• Čtvrtina se nezapočítá na osobu, v jejíž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávku výživného, a to po celou dobu, kdy tento výkon trvá.
• Vyživované osoby musí povinný plátci mzdy doložit. Bez rodného listu nebo jiného dokladu se nezapočítají a plátce mzdy nesmí věřit pouhému tvrzení.
• Změnu počtu vyživovaných osob je zaměstnanec povinen oznámit bez zbytečného odkladu, typicky po ukončení studia zletilého dítěte.

Normativní nájemné se u nezabavitelné částky vždy bere pro jednočlennou domácnost v obci nad 70 000 obyvatel, bez ohledu na to, kde dlužník skutečně bydlí a s kolika lidmi. Zaměstnavatel tedy nemusí zjišťovat adresu ani velikost domácnosti, jen počet vyživovaných osob.

Celková základní částka, tedy nezabavitelná částka na povinného plus všechny čtvrtiny, se nakonec zaokrouhluje na celé koruny nahoru. U dlužníka bez vyživovaných osob jde tedy o 14 102 Kč.

Jak se počítají srážky ze mzdy krok za krokem

Výpočet má pevné pořadí a nesmí se zkracovat.

Přednostní a nepřednostní pohledávky

Rozdělení pohledávek rozhoduje o tom, kolik se ze mzdy strhne. Přednostní pohledávky se uspokojují z první i z druhé třetiny, ostatní jen z první.

Druhy pohledávek při srážkách ze mzdy

Přednostní pohledávky	Nepřednostní pohledávky
Výživné (má přednost i mezi přednostními)	Spotřebitelské úvěry a půjčky
Daně, poplatky a jejich příslušenství	Kreditní karty a kontokorenty
Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění	Nezaplacené faktury a smluvní pokuty
Náhrada újmy způsobené na zdraví	Dluhy z telekomunikačních služeb
Náhrada škody způsobené úmyslným trestným činem	Nájemné a služby (nejde-li o výživné)
Pohledávky za soudní a správní poplatky	Dluhy z podnikání

Pokud na jednoho zaměstnance běží víc exekucí, rozhoduje pořadí, které se určuje podle dne doručení exekučního příkazu plátci mzdy. Při shodném dni se pohledávky uspokojí poměrně. Výživné má mezi přednostními pohledávkami absolutní přednost: uspokojí se před ostatními přednostními pohledávkami bez ohledu na pořadí.

Dvě pravidla, na která se zapomíná

Paušální náhrada nákladů plátce mzdy. Zaměstnavatel, který srážky provádí, má nárok na paušální náhradu svých nákladů ve výši 50 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém pro jednoho povinného srážky provádí, nejvýše však jednu třetinu sražené částky. Náhrada se uspokojuje z první třetiny přede všemi ostatními pohledávkami a nese ji dlužník, ne zaměstnavatel. Většina malých zaměstnavatelů o ní neví a nechává si ji ujít.

Pravidlo čtyř exekucí. Jsou-li na mzdu povinného současně vedeny alespoň čtyři výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek a rozhodnutí byla plátci mzdy doručena, srazí se vždy dvě třetiny zbytku čisté mzdy, i kdyby šlo jen o nepřednostní pohledávky. Pravidlo se neuplatní, doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod.

Dohoda o srážkách ze mzdy a dobrovolné srážky

Vedle exekuce existuje i dobrovolná dohoda o srážkách ze mzdy. Uzavírá ji buď zaměstnavatel se zaměstnancem (typicky na úhradu způsobené škody, nevyúčtované zálohy nebo příspěvku na stravování), nebo věřitel s dlužníkem a zaměstnavatel je jen provádí.

• Dohoda musí být písemná. Ústní souhlas nestačí a ústně sjednanou srážku nelze provést.
• Souhlas zaměstnavatele. Dohodu mezi zaměstnancem a třetí osobou je zaměstnavatel povinen respektovat jen tehdy, pokud s ní vyslovil souhlas.
• Stejné limity. I u dobrovolné dohody platí nezabavitelné částky a pravidlo třetin. Zaměstnanec se nemůže platně vzdát ochrany nezabavitelného minima.
• Pořadí. Dohoda o srážkách má nižší pořadí než exekuce doručená dříve. Když na zaměstnance přijde exekuce, dobrovolné srážky se odsunou.

Bez dohody smí zaměstnavatel srazit jen to, co výslovně dovoluje zákoník práce: zálohu na daň, pojistné, zálohu na mzdu, přeplatek na mzdě vyplacený omylem, náhradu za nevyčerpanou dovolenou při skončení poměru a několik dalších taxativně uvedených případů. Svévolná srážka za rozbitý telefon nebo za manko bez písemné dohody je neplatná a zaměstnanec má nárok na doplatek i na úrok z prodlení.

Jak je to u OSVČ a u dohod

Živnostník mzdu nedostává, takže na něj srážky ze mzdy nedopadají. Exekuce na podnikatele probíhá jinak: přikázáním pohledávky z bankovního účtu, postižením pohledávek za odběrateli nebo prodejem movitých věcí. U bankovního účtu platí zvláštní ochrana ve výši dvojnásobku životního minima, kterou lze čerpat jednorázově, jinak je účet zablokovaný celý.

Pokud vám do evidence přijde exekuční příkaz na pohledávku vašeho dodavatele, který je OSVČ, stáváte se poddlužníkem: nesmíte mu fakturu uhradit a částku posíláte exekutorovi. Jak se v takové situaci chovat a jak vymáhat vlastní neuhrazené faktury, popisuje článek vymáhání pohledávek 2026.

Povinnosti zaměstnavatele jako plátce mzdy

Doručením exekučního příkazu nebo usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se z běžného zaměstnavatele stává plátce mzdy se samostatnými povinnostmi.

• Zahájit srážky od doručení. Srážky se provádějí od výplaty za měsíc, ve kterém byl příkaz doručen. Pozdní zahájení je nejčastější chyba a zakládá odpovědnost za škodu.
• Neposílat peníze dřív, než rozhodnutí nabude právní moci. Sražené částky se do té doby deponují a poukazují se oprávněnému až po vyrozumění o právní moci.
• Oznámit nástup a odchod zaměstnance. Plátce mzdy musí soudu nebo exekutorovi oznámit, že zaměstnanec u něj nastoupil nebo že jeho pracovní poměr skončil, a to do jednoho týdne.
• Uvést údaje v zápočtovém listu. Na potvrzení o zaměstnání se uvádí, zda a v čí prospěch se ze mzdy sráží, v jaké výši a jaké je pořadí pohledávek.
• Vydat součinnost na výzvu. Exekutor má právo vyžádat si údaje o mzdě a plátce mzdy je povinen je poskytnout.
• Uchovat doklady. Exekuční příkazy a výpočty srážek patří do mzdové agendy s archivační lhůtou, kterou popisuje článek archivace dokladů.

Plátce mzdy, který srážku neprovede vůbec, provede ji v nesprávné výši nebo sraženou částku nepoukáže, odpovídá oprávněnému za vzniklou škodu vlastním majetkem. Oprávněný se může domáhat zaplacení přímo po zaměstnavateli, a to i tehdy, když zaměstnanec už u něj nepracuje. Za nesplnění součinnosti vůči soudu nebo exekutorovi hrozí navíc pořádková pokuta až 50 000 Kč, a to i opakovaně.

Pro živnostníka, který zaměstnává jednoho nebo dva lidi, je praktické nechat si výpočet potvrdit oficiální kalkulačkou Ministerstva spravedlnosti. Právní odpovědnost tím sice nepřechází, ale nejčastější chyby, tedy špatný počet vyživovaných osob a špatné zaokrouhlení, kalkulačka odhalí.

Časté otázky

Kolik je nezabavitelná částka v roce 2026?

Na povinného 14 101,50 Kč měsíčně, tedy 85 % ze součtu 16 590 Kč (životní minimum 4 860 Kč, normativní nájemné 9 430 Kč a energetický paušál 2 300 Kč).

Kolik se přičítá na vyživovanou osobu?

Čtvrtina částky na povinného, tedy 3 525,38 Kč měsíčně na každou vyživovanou osobu.

Od jaké částky se sráží celý zbytek mzdy?

Od 31 521 Kč. Vše nad touto hranicí se po odečtení nezabavitelných částek srazí bez omezení.

Jak se dělí zbytek čisté mzdy na třetiny?

Zbytek do 31 521 Kč se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí na tři třetiny po nejvýše 10 507 Kč. První jde na všechny pohledávky podle pořadí, druhá jen na přednostní, třetí zůstává dlužníkovi.

Co je přednostní pohledávka?

Především výživné, daně a poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, náhrada újmy na zdraví a pohledávky z úmyslného trestného činu.

Co hrozí zaměstnavateli, který srážku neprovede?

Odpovídá oprávněnému za způsobenou škodu vlastním majetkem a za nesplnění součinnosti mu hrozí pořádková pokuta až 50 000 Kč. Nejčastější chybou je pozdní zahájení srážek po doručení exekučního příkazu.

Závěr

Pro rok 2026 si zapamatujte tři čísla: 14 101,50 Kč na povinného, 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu a hranici 31 521 Kč, nad kterou se sráží bez omezení. Výpočet má pevné pořadí a chyba v počtu vyživovaných osob nebo v zaokrouhlení jde na účet zaměstnavatele, ne zaměstnance. Když u vás pracuje někdo v exekuci nebo v oddlužení, zaneste si přepočet nezabavitelných částek do lednových úkolů: mění se každý rok.

DokladBot hlídá termíny odvodů a plateb, takže vám ani v měsíci se srážkami neuteče splatnost pojistného. Cena je 199 Kč měsíčně.

Zdroje a právní předpisy

1. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 276 až § 280 (srážky ze mzdy, nezabavitelné částky a pořadí pohledávek)
2. Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, § 1 (výpočet a čtvrtiny na vyživované osoby) a § 3 (zaokrouhlování) (znění účinné od 1. 1. 2026)
3. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
4. Exekutorská komora a Ministerstvo spravedlnosti: výpočet srážek ze mzdy (oficiální kalkulačka srážek ze mzdy a vysvětlení třetin)
5. Ministerstvo práce a sociálních věcí: životní a existenční minimum (částky životního minima a normativních nákladů na bydlení)