Ztráta účetních dokladů: co dělat a jak zvládnout rekonstrukci účetnictví

Vytopený sklep po bleskové povodni, požár v provozovně, vykradené auto s taškou faktur nebo notebook, na kterém odešel jediný disk se skeny. Ve všech těchto případech řešíte stejnou otázku: co teď, když nemáte doklady, které po vás zákon chce a které po vás dřív nebo později bude chtít i finanční úřad. Dobrá zpráva je, že legální cesta ven existuje a zvládne ji i jednočlenná firma. Jmenuje se rekonstrukce účetnictví a v tomto článku si ji projdeme krok za krokem, včetně toho, co konkrétně doložit správci daně.

Co v článku najdete

• Co se stane, když doklady zaniknou
• Co říká zákon o uchovávání dokladů
• Archivační lhůty podle typu dokladu
• Co udělat hned v prvních dnech
• Rekonstrukce účetnictví krok za krokem
• Zdroje dat pro rekonstrukci
• Jak to komunikovat s finančním úřadem
• Když rekonstrukce není možná: daň podle pomůcek
• Proč účelová ztráta dokladů nedává smysl
• Prevence: aby se to už neopakovalo
• Časté otázky
• Zdroje a reference

Co se stane, když doklady zaniknou

Ztráta dokladů má několik typických podob a každá nabízí jiné důkazní možnosti.

• Živel a požár. Škoda bývá dobře doložitelná, protože zásah řeší hasiči, obec i pojišťovna a existuje o něm nezávislý záznam.
• Krádež nebo vloupání. Zloději neberou šanony kvůli šanonům, ale vezmou notebook, trezor nebo celou tašku. Klíčové je okamžité oznámení policii.
• Havárie techniky. Vyhořelý disk, ransomware, smazaný cloud po nezaplaceném předplatném. Tady bývá důkaz nejtenčí, proto se cení servisní protokol.
• Ztráta u třetí osoby. Účetní ukončila činnost, kancelář zanikla, doklady se nevrátily. Povinnost prokázat daňová tvrzení zůstává na vás, nikoli na účetní.

Společný jmenovatel je jediný: povinnost prokázat, co jste tvrdili v přiznání, nezaniká spolu s doklady. Zaniká jen pohodlný způsob, jak to udělat. Proto se od prvního dne posunujete ve dvou liniích. Dokumentujete samotnou událost a zároveň sháníte náhradní důkazy.

Co říká zákon o uchovávání dokladů

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Podle § 31 odst. 2 se účetní závěrka a výroční zpráva uschovávají 10 let, zatímco účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh a přehledy 5 let. Obojí se počítá od konce účetního období, kterého se týkají, nikoli od data vystavení dokladu. Ustanovení § 32 odst. 3 lhůtu prodlužuje, pokud běží záruční lhůta nebo reklamační řízení, a u nezaplacené pohledávky či nesplněného závazku až do konce prvního účetního období následujícího po úhradě.

Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH. Podle § 35 odst. 2 se daňové doklady uchovávají 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Podle § 34 odst. 1 musí být od vystavení až do konce doby uchovávání zajištěna věrohodnost původu dokladu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost. Doklad lze podle § 35a odst. 1 převádět z listinné podoby do elektronické a naopak, sken papírové faktury je tedy legální forma archivu.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. OSVČ vedoucí daňovou evidenci není účetní jednotkou, ale podle § 7b odst. 5 uschovává evidenci za všechna období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně.

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Podle § 92 odst. 3 daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních. To je jádro celého problému: důkazní břemeno u vlastních tvrzení nese podnikatel. Lhůta pro stanovení daně činí podle § 148 odst. 1 tři roky, prodlužuje se a přerušuje podle dalších odstavců a končí nejpozději uplynutím 10 let od svého počátku.

Archivační lhůty podle typu dokladu

Typ dokladu	Lhůta	Předpis	Odkud se počítá
Účetní závěrka, výroční zpráva	10 let	§ 31 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví	konec účetního období, kterého se týká
Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy	5 let	§ 31 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví	konec účetního období, kterého se týkají
Účetní záznamy dokládající vedení účetnictví	5 let	§ 31 odst. 2 písm. c) zákona o účetnictví	konec účetního období, kterého se týkají
Daňové doklady u plátce DPH	10 let	§ 35 odst. 2 zákona o DPH	konec zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo
Daňová evidence OSVČ	dokud neuplynula lhůta pro stanovení daně	§ 7b odst. 5 zákona o daních z příjmů	podle § 148 daňového řádu: základ 3 roky, kontrola ji spouští znovu, strop 10 let (s výjimkami)
Doklady k nezaplacené pohledávce nebo nesplněnému závazku	do konce prvního účetního období po úhradě	§ 32 odst. 3 zákona o účetnictví	okamžik zaplacení nebo splnění
Doklady v záruce nebo v reklamačním řízení	po dobu běhu záruky nebo trvání řízení	§ 32 odst. 3 zákona o účetnictví	běh lhůty nebo řízení
Záznamy podléhající záznamní povinnosti	do uplynutí lhůty pro stanovení daně	§ 97 odst. 5 daňového řádu	podle § 148 daňového řádu

Podrobnější rozpad včetně mzdových dokumentů najdete v článku o archivaci dokladů a lhůtách.

Pozor: lhůta pro stanovení daně není pevná

U posledních dvou řádků tabulky je snadné se splést. Lhůty podle zákona o účetnictví a zákona o DPH jsou pevné a daňová kontrola je neprodlužuje: pět nebo deset let běží od konce příslušného období bez ohledu na to, co se u vás děje. Lhůta pro stanovení daně, na kterou je navázaná daňová evidence a záznamní povinnost, se ale chová jinak a v praxi bývá delší, než lidé čekají.

Vypadá to takto:

• Základ jsou 3 roky od uplynutí lhůty pro podání řádného daňového tvrzení (§ 148 odst. 1 daňového řádu).
• Prodloužení o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před koncem lhůty dojde k některé z událostí podle § 148 odst. 2, typicky k podání dodatečného přiznání nebo k oznámení rozhodnutí o stanovení daně.
• Zahájení daňové kontroly lhůtu spouští znovu od začátku. Podle § 148 odst. 3 běží lhůta znovu ode dne, kdy byla kontrola zahájena, tedy zase tři roky. Stejný účinek má podané řádné daňové tvrzení nebo oznámená výzva k jeho podání.
• Po dobu některých řízení lhůta neběží (§ 148 odst. 4), například po dobu soudního řízení ve správním soudnictví, trestního stíhání pro daňový trestný čin nebo mezinárodní spolupráce při správě daní.
• Strop je 10 let od počátku lhůty (§ 148 odst. 5).
• Ani deset let ale není absolutní hranice. Podle § 148 odst. 6 lze daň stanovit do konce druhého roku po právní moci rozsudku o daňovém trestném činu bez ohledu na to, zda lhůta uplynula, a podle § 148 odst. 7 obdobně při účinné lítosti.

Praktický důsledek: pokud u vás proběhla kontrola nebo jste podávali dodatečné přiznání, počítejte s tím, že správce daně se k danému období může vracet podstatně déle než tři roky od podání. Doklady proto nelikvidujte podle data v kalendáři, ale až po skončení všech řízení k danému období. U elektronického archivu je to jednodušší, protože nic likvidovat nemusíte.

Co udělat hned v prvních dnech

Prvních zhruba deset dní rozhoduje o tom, jak silnou pozici budete mít za dva roky při kontrole. Cílem není nic vysvětlovat, cílem je vytvořit nezávislý důkaz, že událost nastala, kdy nastala a co zničila.

Rekonstrukce účetnictví krok za krokem

Rekonstrukce znamená, že účetnictví nebo daňovou evidenci sestavíte znovu z náhradních podkladů. U malé firmy jde o práci na několik víkendů.

1. Páteří jsou bankovní výpisy. Vyžádejte si od banky kompletní historii transakcí za dotčená období. Banky je vydávají i zpětně, obvykle za poplatek v řádu stokorun za rok. Každá platba nese datum, částku, protistranu a variabilní symbol. Z výpisů rekonstruujete většinu příjmů i výdajů a hlavně z nich získáte seznam všech obchodních partnerů, které pak oslovíte.

2. Doplňte hotovostní tok. Sáhněte po exportu z pokladního systému, denních uzávěrkách nebo datech z e-shopu a platební brány. Pokud jste evidovali tržby v režimu EET, máte historii svých účtenek na Daňovém portálu.

3. Vyžádejte kopie od dodavatelů a odběratelů. Nejpracnější, ale nejvýnosnější krok. Podle seznamu protistran z výpisů rozešlete jednotný e-mail s žádostí o duplikáty faktur za konkrétní období. Většina firem vyhoví, protože stejné doklady sama archivuje. U odběratelů žádáte kopie svých vydaných faktur, které mají ve své evidenci přijatých dokladů.

4. Prohledejte vlastní digitální stopy. E-mailová schránka bývá po havárii nejlepší archiv, který podnikatel má, protože PDF faktury v ní zůstávají roky. Projděte i odeslanou poštu a koš, dále fakturační nástroj, e-shopovou administraci a účet u dopravce.

5. Stáhněte zprávy z datové schránky. Doručené i odeslané zprávy včetně příloh najdete v systému datových schránek, u zpráv po uplynutí úložní doby pomůže Datový trezor, pokud jste jej měli aktivovaný.

6. Ověřte protistrany ve veřejných rejstřících. ARES vám k IČO doplní přesný název, sídlo a stav subjektu, registr plátců DPH ověří, zda protistrana byla v daném období plátcem. Bez toho neobhájíte nárok na odpočet.

7. Sestavte a zkontrolujte. Rekonstruované doklady zaúčtujte a porovnejte součty s tím, co jste v daných letech uvedli v přiznáních. Rozdíly nezametejte, vysvětlete je. Pokud vyjde daň jinak, řeší se to dodatečným přiznáním, k němuž máme samostatný návod.

8. Zapojte účetní. Sběr podkladů zvládnete sami, finální zaúčtování a posouzení uznatelnosti přenechte účetní. Vaše práce jí ušetří většinu hodin, a tedy i většinu nákladu.

Zdroje dat pro rekonstrukci

Zdroj dat	Co z něj získáte	Jak o něj požádat
Banka	Historii plateb, protistrany, variabilní symboly, data a částky	Žádost v internetovém bankovnictví nebo na pobočce, obvykle zpoplatněno
Dodavatelé	Duplikáty přijatých faktur, dodací listy, smlouvy	Hromadný e-mail podle seznamu z výpisů, s IČO, obdobím a odkazem na škodní událost
Odběratelé	Kopie vámi vystavených faktur z jejich evidence	Stejný postup, u větších firem přes jejich účtárnu
E-mailová schránka	PDF faktury, objednávky, potvrzení plateb	Vyhledávání podle slov faktura, invoice, doklad a podle jmen protistran
E-shop, pokladna, platební brána	Historii objednávek a tržeb, denní uzávěrky, přehled plateb	Export z administrace, u bran přes podporu obchodníka
Daňový portál MOJE daně	Podaná přiznání, kontrolní hlášení, historii účtenek z EET, osobní daňový účet	Přihlášení do portálu MOJE daně nebo žádost o nahlédnutí do spisu
Datová schránka	Doručené i odeslané zprávy včetně příloh	Stažení ze schránky, u starších přes Datový trezor
ARES	Ověření názvu, sídla, IČO a stavu protistrany	Veřejné vyhledávání na ares.gov.cz zdarma
Registr plátců DPH	Ověření plátcovství a zveřejněných účtů protistrany	Veřejné vyhledávání v registru plátců DPH zdarma
Účetní nebo bývalá účetní	Zálohy účetního softwaru, sestavy, obratové předvahy	Písemná žádost o vydání dat, i po ukončení spolupráce
Leasing a úvěry	Splátkové kalendáře, smlouvy, potvrzení o úhradách	E-mailová žádost do klientského servisu

Rekonstrukci si zjednodušíte, pokud máte zavedený systém evidence dokladů. Pokud jej nemáte, teď je nejlepší chvíle jej postavit, protože stejně budete vše zadávat znovu.

Jak to komunikovat s finančním úřadem

Ztráta dokladů není sama o sobě přestupkem a neexistuje formulář, kterým by se hlásila. Přesto se vyplatí ji oznámit písemně a včas, protože tím se z pozdějšího překvapení při kontrole stává doložený fakt zapsaný ve spise s dřívějším datem. Oznámení pošlete datovou schránkou místně příslušnému finančnímu úřadu jako obecnou písemnost, věcně a na jednu stranu A4.

Co v něm uvést:

• identifikaci daňového subjektu (jméno nebo název, IČO, DIČ, sídlo),
• co se stalo, kdy a kde, jednou až dvěma větami,
• které období a které typy dokladů byly zasaženy,
• čím událost dokládáte (číslo jednací policie, zpráva hasičů, číslo pojistné události, servisní protokol),
• že probíhá rekonstrukce a z jakých zdrojů,
• reálný odhad, do kdy bude hotová,
• přílohy: potvrzení policie nebo hasičů, škodní protokol, fotodokumentaci.

Pokud vám právě běží lhůta pro podání přiznání, řeší se to samostatně žádostí o její prodloužení. Pokud z rekonstrukce vyjde doplatek, který nezvládnete uhradit najednou, existuje posečkání nebo rozložení úhrady na splátky podle § 156 daňového řádu.

Když rekonstrukce není možná: daň podle pomůcek

Nedaří-li se dohledat vše, přichází ke slovu § 98 daňového řádu. Pokud daňový subjekt nesplní při dokazování některou ze svých zákonných povinností a daň proto nelze stanovit dokazováním, správce daně ji podle § 98 odst. 1 stanoví podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Pomůckami jsou podle § 98 odst. 3 zejména nezpochybněné důkazní prostředky, podaná vysvětlení, porovnání srovnatelných daňových subjektů a vlastní poznatky správce daně. Podle § 98 odst. 2 se přihlíží i k okolnostem, z nichž plynou výhody pro daňový subjekt, i když je neuplatnil.

Prakticky to znamená následující. Vaše příjmy jsou dohledatelné poměrně snadno, protože jsou vidět na bankovních výpisech, v kontrolních hlášeních odběratelů a v datech platebních bran. Vaše výdaje dohledatelné nejsou, dokud je nedoložíte vy. Stanovení podle pomůcek proto typicky vede k vyššímu základu daně než dokazování. Navíc podle § 114 odst. 4 daňového řádu zkoumá odvolací orgán u daně stanovené podle pomůcek pouze dodržení zákonných podmínek použití tohoto postupu a přiměřenost použitých pomůcek, prostor pro obranu je tedy užší než u běžného doměrku. Krajní variantou je sjednání daně podle § 98 odst. 4, proti němuž nelze uplatnit opravné prostředky.

Rozdíl mezi doloženou a nedoloženou částí je velmi konkrétní. OSVČ s ročními příjmy 2 000 000 Kč, která doloží skutečné výdaje 1 300 000 Kč, daní základ 700 000 Kč. Pokud výdaje nedoloží a správce daně vyjde ze srovnatelných subjektů, může základ vyjít o stovky tisíc výš, s odpovídajícím doměrkem a úroky. Každá dohledaná faktura má tedy měřitelnou hodnotu, což je hlavní důvod, proč se do rekonstrukce vyplatí investovat čas.

Proč účelová ztráta dokladů nedává smysl

V praxi se občas objeví představa, že nahlásit ztrátu účetnictví je jednodušší než dokládat. Není, a to ze tří důvodů, které stojí za to znát dřív, než se do takové situace dostanete.

Důkazní břemeno se ztrátou nemizí. Podle § 92 odst. 3 daňového řádu prokazuje daňový subjekt všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení. Nedoložený výdaj tedy není neutrální položka, je to položka, kterou nelze uznat. Ztráta dokladů proto daň nesnižuje, obvykle ji zvyšuje.

Následuje stanovení podle pomůcek. Postup podle § 98 popsaný výše je zákonný, běžný a z povahy věci vychází ze srovnání s jinými subjekty, ne z vašich skutečných nákladů.

Úmyslné zničení nebo zatajení dokladů je trestný čin. Podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku bude odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti potrestán mimo jiné ten, kdo účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně. Při značné škodě je sazba jeden rok až pět let, při škodě velkého rozsahu dvě léta až osm let. Samostatně stojí § 240 trestního zákoníku, podle kterého se za zkrácení daně ve větším rozsahu ukládá odnětí svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákaz činnosti, ve značném rozsahu dvě léta až osm let. Hranice podle § 138 trestního zákoníku jsou 100 000 Kč u většího rozsahu, 1 000 000 Kč u značného a 10 000 000 Kč u velkého rozsahu.

K tomu se přidává procesní detail, který se snadno přehlédne. Podle § 148 odst. 4 písm. c) daňového řádu lhůta pro stanovení daně neběží po dobu trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní a podle § 148 odst. 6 lze daň stanovit ještě do konce druhého roku po právní moci odsuzujícího rozsudku, bez ohledu na to, zda už lhůta uplynula.

Praktický závěr je jednoduchý a nejde v něm o morálku. Pokud vám doklady opravdu zanikly, potřebujete umět doložit, že a jak se to stalo, a rekonstruovat maximum toho, co rekonstruovat lze. Přesně proto je první polovina tohoto článku o zprávách hasičů, protokolech policie, fotkách a časové ose.

Prevence: aby se to už neopakovalo

Většina zničených archivů má společnou příčinu. Existovaly na jednom místě a v jedné formě.

Papír stárne rychleji, než čekáte. Účtenky z termopapíru vyblednou v šuplíku běžně během jednoho až tří let, u tepla a světla i dřív. Archivační lhůta je přitom 5 nebo 10 let a čitelnost je u daňového dokladu zákonný požadavek podle § 34 odst. 1 písm. c) zákona o DPH. Nevybledlá účtenka není luxus, je to podmínka uznatelnosti. Praktické řešení popisujeme v článku o účtenkách do účetnictví bez papírování.

Skenujte hned, ne jednou ročně. Zákon o DPH v § 35a odst. 1 převod dokladu z listinné do elektronické podoby výslovně umožňuje. Sken pořízený v den přijetí je čitelný, datovaný a nemůže shořet spolu s originálem.

Držte se pravidla 3-2-1. Tři kopie dat, na dvou různých typech úložiště, jedna z nich mimo provozovnu. Například data v cloudu, kopie na počítači a záloha na externím disku, který nebydlí ve stejné budově jako počítač.

Zálohy testujte a hlídejte kontinuitu služeb. Záloha, kterou jste nikdy nezkoušeli obnovit, je jen naděje. Jednou za půl roku zkuste ze zálohy otevřít náhodný doklad. Cloud, který přestanete platit, data smaže, takže si pohlídejte platnost karty a obnovu předplatného.

Rozdělte fyzický archiv. Pokud vám papír zůstává, neskladujte ho ve sklepě ani v podkroví. Sklep je první, co povodeň vezme, podkroví má nejhorší teplotní režim.

Kde v tom pomůže DokladBot

Nejúčinnější prevence je taková, kterou nemusíte dělat vědomě. DokladBot je postavený tak, že se doklad dostane do digitálního archivu ve chvíli, kdy vám vznikne, ne až při jarním úklidu.

Účtenku vyfotíte na WhatsAppu hned u pokladny a je zpracovaná dřív, než ji stihnete zmuchlat v kapse. Faktury od dodavatelů si necháte přeposílat z e-mailu, doklady z datové schránky si DokladBot po propojení stahuje sám a vydané faktury vystavujete z chatu nebo z dashboardu, takže jejich kopie existuje nezávisle na vašem počítači. Kontrola duplicit hlídá, aby stejný doklad nebyl v evidenci dvakrát, což při rekonstrukci z více zdrojů oceníte nejvíc. A pokud vám z havárie zbylo jedno velké naskenované PDF s desítkami dokladů za sebou, umí ho zpracovat hromadně.

Výsledek je prostý. Doklady nežijí na papíře ani na jednom notebooku, takže vytopený sklep ani shořelý disk je nevezmou. Přehled scénářů najdete na stránce jak využít DokladBot, seznam funkcí a ceny v ceníku.

Časté otázky

Jak dlouho se musí archivovat účetní doklady?

Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy a účtový rozvrh 5 let od konce účetního období, kterého se týkají, účetní závěrka a výroční zpráva 10 let (§ 31 odst. 2 zákona o účetnictví). Daňové doklady u plátce DPH 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 odst. 2 zákona o DPH). OSVČ v daňové evidenci ji uchovává, dokud neuplynula lhůta pro stanovení daně (§ 7b odst. 5 zákona o daních z příjmů). Podrobnosti k daňové evidenci najdete v návodu pro OSVČ.

Musím ztrátu dokladů hlásit finančnímu úřadu?

Zákon pro to nestanoví zvláštní formulář ani lhůtu. Přesto se písemné oznámení místně příslušnému správci daně vyplatí, protože ve spise vznikne datovaný záznam o události ještě předtím, než začne případná kontrola. Přiložte potvrzení policie nebo hasičů, škodní protokol a fotodokumentaci.

Co když mi ukradli notebook s celým účetnictvím?

Nejdřív oznámení policii a potvrzení s číslem jednacím, pak nahlášení pojistné události. Následně rekonstrukce z bankovních výpisů, e-mailové schránky, datové schránky a kopií od obchodních partnerů. Pokud jste měli data v cloudu nebo v záloze, řešíte jen obnovu přístupu a data ztracená nejsou.

Zaplatím pokutu, když se doklady zničily při povodni?

Za samotnou ztrátu způsobenou živlem se nesankcionuje jednání, které nenastalo. Riziko leží jinde: nedoložené výdaje nelze uznat a daň může být stanovena podle pomůcek podle § 98 daňového řádu. Právě proto je rekonstrukce a její doložení tou levnější variantou.

Stačí finančnímu úřadu sken faktury místo originálu?

U daňového dokladu zákon o DPH v § 35a odst. 1 převod z listinné do elektronické podoby výslovně připouští. Podmínkou podle § 34 odst. 1 je, že po celou dobu uchovávání zůstane zajištěna věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost dokladu.

Jak dlouho trvá rekonstrukce účetnictví?

U OSVČ s několika desítkami dokladů měsíčně počítejte řádově s několika týdny, přičemž nejdelší je čekání na odpovědi dodavatelů. U firmy se stovkami dokladů měsíčně jde spíš o měsíce a bez účetní se to prakticky neobejde. Zásadní je nezačít později, než musíte, protože firmy, které dnes odpoví do týdne, za tři roky už nemusí existovat.

Zdroje a reference

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 31 (úschova účetních záznamů, lhůty 10 a 5 let) a § 32 (prodloužení lhůt, použití záznamů pro jiné účely): zakonyprolidi.cz/cs/1991-563
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 34 (věrohodnost původu, neporušenost obsahu, čitelnost), § 35 (uchovávání daňových dokladů 10 let), § 35a (elektronické uchovávání): zakonyprolidi.cz/cs/2004-235
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7b odst. 5 (uschovávání daňové evidence): zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
• Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 92 (dokazování a důkazní břemeno), § 97 odst. 5 (záznamní povinnost), § 98 (pomůcky a sjednání daně), § 114 odst. 4 (rozsah přezkumu u pomůcek), § 148 (lhůta pro stanovení daně), § 156 (posečkání): zakonyprolidi.cz/cs/2009-280
• Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 138 (hranice výše škody), § 240 (zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby), § 254 (zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění): zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
• Finanční správa České republiky, informace, stanoviska a sdělení k dani z příjmů: financnisprava.gov.cz
• Daňový portál MOJE daně: adisspr.mfcr.cz/pmd/home
• ARES, veřejný rejstřík ekonomických subjektů: ares.gov.cz
• Registr plátců DPH: adisspr.mfcr.cz/dpr/DphReg