E-neschopenka 2026: jak funguje a co dělá zaměstnavatel

E-neschopenka nahradila papírové formuláře k 1. lednu 2020 a od té doby putuje rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od lékaře přímo do systémů České správy sociálního zabezpečení. Zaměstnanec už nenosí žádné papíry a zaměstnavatel se o nemoci dozví buď od něj, nebo z notifikace na ePortálu ČSSZ. Peníze ale nechodí samy: prvních 14 kalendářních dnů platí náhradu mzdy zaměstnavatel a od 15. dne přebírá výplatu ČSSZ na základě údajů, které zaměstnavatel pošle.

Co v článku najdete

• Jak e-neschopenka funguje
• Jak se zaměstnavatel o nemoci dozví
• Náhrada mzdy prvních 14 dnů
• Nemocenské od 15. dne
• Co zaměstnavatel podává v roce 2026
• Režim nemocného, vycházky a kontroly
• Nemoc u dohodářů a na zkrácený úvazek
• E-neschopenka a OSVČ
• Časté otázky

Jak e-neschopenka funguje

Celý proces má tři aktéry a jeden datový tok.

Papírové tiskopisy zůstaly jen jako záloha pro výpadek systému a pro ojedinělé případy, kdy lékař nemá přístup k elektronickému podání.

Jak se zaměstnavatel o nemoci dozví

Oznamovací povinnost má především zaměstnanec: musí zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit překážku v práci. Telefonát nebo zpráva stačí, forma není předepsaná.

Vedle toho má zaměstnavatel k dispozici služby ČSSZ:

• Notifikační služba na ePortálu ČSSZ. Po zřízení chodí zprávy do datové schránky nebo na e-mail při každém rozhodnutí lékaře, tedy při vzniku, změně i ukončení neschopnosti.
• Prvotní a ověřená notifikace. Prvotní přijde hned po doručení hlášení od lékaře a je informativní. Ověřená přijde po zpracování v systémech ČSSZ a je podkladem pro mzdovou agendu.
• Online služba na ePortálu. Zaměstnavatel si kdykoli zobrazí přehled neschopenek svých zaměstnanců a stáhne si data do mzdového programu.

Náhrada mzdy prvních 14 dnů

Prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel náhradu mzdy podle § 192 zákoníku práce. Platí přitom dvě zásadní pravidla:

• vyplácí se jen za zameškané směny, tedy za dny, kdy měl zaměstnanec podle rozvrhu pracovat, ne za víkendy a svátky,
• výše je 60 % průměrného hodinového výdělku po redukci.

Redukce probíhá ve třech pásmech podle hodinových redukčních hranic, které se každý rok mění vyhláškou.

Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy 2026

Pásmo průměrného hodinového výdělku	Započítá se
do 285,78 Kč	90 %
od 285,78 Kč do 428,58 Kč	60 %
od 428,58 Kč do 856,98 Kč	30 %
nad 856,98 Kč	nic

Z toho plyne strop: maximální redukovaný průměrný hodinový výdělek je v roce 2026 471,40 Kč a maximální náhrada mzdy tedy 282,84 Kč za hodinu, což při osmihodinové směně dělá 2 262,72 Kč za den. Kdo vydělává víc, dostane poměrně méně.

Náhrada mzdy podléhá dani z příjmů, ale neodvádí se z ní sociální ani zdravotní pojištění, protože nejde o příjem ze závislé činnosti zúčtovaný za práci. Na výplatní pásce je uvedena jako samostatná položka, jak popisuje článek jak číst výplatní pásku.

Nemocenské od 15. dne

Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti přebírá výplatu okresní správa sociálního zabezpečení a posílá nemocenské přímo na účet zaměstnance. Na rozdíl od náhrady mzdy se nemocenské vyplácí za každý kalendářní den, tedy i za víkendy a svátky.

Sazby nemocenského 2026

Den pracovní neschopnosti	Nemocenské z redukovaného denního vyměřovacího základu
1. až 14. den	náhrada mzdy od zaměstnavatele
15. až 30. den	60 %
31. až 60. den	66 %
od 61. dne	72 %

Denní redukční hranice pro nemocenské 2026

Pásmo denního vyměřovacího základu	Započítá se
do 1 633 Kč	90 %
od 1 633 Kč do 2 449 Kč	60 %
od 2 449 Kč do 4 897 Kč	30 %
nad 4 897 Kč	nic

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Po jejím vyčerpání se řeší buď invalidní důchod, nebo výjimečné prodloužení na základě posouzení lékařské posudkové služby.

Co zaměstnavatel podává v roce 2026

Rok 2026 je v podáních na ČSSZ přechodný. Spouští se jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele podle zákona č. 323/2025 Sb., které postupně pohlcuje řadu samostatných tiskopisů. Tiskopisy navázané přímo na nemoc se ale v roce 2026 stále podávají zvlášť.

Podání zaměstnavatele v souvislosti s nemocí

Podání	Lhůta	Stav v roce 2026
Příloha k žádosti o dávku (NEMPRI) s údaji o vyměřovacím základu a způsobu výplaty	neprodleně po uplynutí prvních 14 kalendářních dnů neschopnosti	podává se dál, elektronicky
Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti (HZUPN)	bez zbytečného odkladu po skončení neschopnosti delší než 14 dnů	podává se dál, elektronicky
Žádosti o ošetřovné, otcovskou a peněžitou pomoc v mateřství	zaměstnavatel je neprodleně předává ČSSZ	beze změny
Měsíční přehled o výši pojistného (PVPOJ)	do 20. dne následujícího měsíce	naposledy za prosinec 2025, nahrazuje ho JMHZ

HZUPN se neposílá, pokud zaměstnání skončilo v průběhu neschopnosti nebo pokud neschopnost vznikla až po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě.

Bez těchto podání nemocenské nedorazí, i když je e-neschopenka řádně vystavená. Nejčastější důvod, proč zaměstnanci nepřišly peníze od 15. dne, je chybějící nebo pozdě odeslaná Příloha k žádosti o dávku.

Režim nemocného, vycházky a kontroly

Práce neschopný pojištěnec musí dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce: zdržovat se na adrese uvedené v rozhodnutí a vycházet jen v době povolených vycházek.

• Vycházky povoluje ošetřující lékař, a to nejvýše v rozsahu 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin. Lékař je může kdykoli omezit nebo zrušit.
• Změnu adresy pobytu musí nemocný předem oznámit lékaři a v prvních 14 dnech i zaměstnavateli.
• Kontrolu v prvních 14 dnech může provádět zaměstnavatel, poté a kdykoli i okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel kontroluje jen to, zda se nemocný zdržuje na adrese a dodržuje vycházky, nesmí zkoumat diagnózu ani léčbu.
• Sankce. Za porušení režimu v prvních 14 dnech může zaměstnavatel náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout. Za zvlášť hrubé porušení lze dát výpověď podle § 52 písm. h) zákoníku práce, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu dozvěděl. Po 14. dni krátí nebo odejme dávku ČSSZ.

Nemoc u dohodářů a na zkrácený úvazek

U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti rozhoduje, zda dohodář dosáhl rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Kdo pojištěn není, nemá nárok ani na náhradu mzdy, ani na nemocenské, a e-neschopenka pro něj znamená jen to, že nemůže pracovat.

Limit rozhodný pro srážkovou daň u dohody o provedení práce je v roce 2026 12 000 Kč měsíčně a s ním se pojí i odvodový režim. Konkrétní pravidla, limity a odvody u obou dohod rozebírá článek DPP a DPČ 2026.

U zkráceného úvazku se náhrada mzdy počítá stejně, jen se vyplácí za kratší směny. Zaměstnanec se čtyřhodinovými směnami dostane za zameškaný den polovinu toho co kolega na plný úvazek, protože se platí za hodiny, ne za dny.

E-neschopenka a OSVČ

Živnostník lékaře navštíví stejně a e-neschopenka se vystaví úplně stejně. Rozdíl je v penězích.

• Prvních 14 dnů nedostane OSVČ nic. Žádný zaměstnavatel jí náhradu mzdy nevyplatí.
• Od 15. dne má nárok na nemocenské, ale jen tehdy, platí-li si dobrovolné nemocenské pojištění. Minimální pojistné pro rok 2026 je 243 Kč měsíčně.
• Čekací doba. Po přihlášení k nemocenskému pojištění vzniká nárok na nemocenské po třech měsících účasti.
• Zálohy běží dál. Pracovní neschopnost sama o sobě neruší povinnost platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění; u sociálního pojištění lze za kalendářní měsíce, kdy neschopnost trvala aspoň po část měsíce, uplatnit výjimku podle pravidel ČSSZ.
• Paušální daň nemocenské neobsahuje. Paušální záloha kryje daň, zdravotní a důchodové pojištění, nemocenské je potřeba platit navíc.

Kolik nemocenská OSVČ reálně vynese při různé výši pojistného a kdy se vyplatí, spočítal článek nemocenské pojištění OSVČ. Proč se na nemocenské nedá spolehnout jako na jedinou jistotu, ukazuje článek finanční rezerva OSVČ.

Časté otázky

Jak se zaměstnavatel dozví o e-neschopence?

Od zaměstnance, který má povinnost nemoc bez zbytečného odkladu oznámit, a z notifikace ePortálu ČSSZ, pokud si ji zaměstnavatel zřídil. Stav lze kdykoli ověřit v online službě ePortálu.

Kdo platí prvních 14 dnů nemoci?

Zaměstnavatel, a to náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, jen za zameškané směny. Od 15. dne vyplácí nemocenské ČSSZ za každý kalendářní den.

Jaké jsou redukční hranice pro rok 2026?

U náhrady mzdy hodinové hranice 285,78 Kč, 428,58 Kč a 856,98 Kč, u nemocenského denní hranice 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč, se započtením 90, 60 a 30 procent v jednotlivých pásmech.

Kolik je nemocenská v roce 2026?

Do 30. dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne 66 % a od 61. dne 72 %. Podpůrčí doba je nejvýše 380 kalendářních dnů.

Co musí zaměstnavatel podat v roce 2026?

Přílohu k žádosti o dávku neprodleně po uplynutí prvních 14 kalendářních dnů nemoci a hlášení o ukončení pracovní neschopnosti bez zbytečného odkladu po jejím skončení, obojí elektronicky. Měsíční přehled o výši pojistného nahradilo od roku 2026 jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.

Má OSVČ nárok na neschopenku?

Ano, ale dávku dostane až od 15. dne a jen při placeném dobrovolném nemocenském pojištění, minimálně 243 Kč měsíčně, s tříměsíční čekací dobou po přihlášení.

Závěr

E-neschopenka zjednodušila papírování, povinnosti zaměstnavatele ale nezrušila. Tři body rozhodují o tom, zda zaměstnanec dostane peníze včas: zapnuté notifikace na ePortálu ČSSZ, správně spočítaná náhrada mzdy za zameškané směny v prvních 14 dnech a včasné odeslání údajů v měsíčním hlášení. Živnostník si musí vystačit sám: prvních 14 dnů nedostane nic a od 15. dne jen tehdy, pokud si nemocenské pojištění platí dopředu.

DokladBot hlídá termíny odvodů a hlášení za 199 Kč měsíčně, takže vám ani v měsíci s nemocí neuteče lhůta pro měsíční hlášení ani splatnost pojistného.

Zdroje a právní předpisy

1. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 23 až § 31 (nemocenské a podpůrčí doba) a § 56 (porušení režimu)
2. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 192 až § 194 (náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti) a § 52 písm. h)
3. Vyhláška č. 397/2025 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu a redukčních hranicích pro rok 2026
4. Česká správa sociálního zabezpečení: eNeschopenka, informace pro zaměstnavatele (notifikace, ePortál ČSSZ a podání zaměstnavatele)
5. Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele