Výpočet nemocenské 2026: náhrada mzdy a dávka od ČSSZ

Výpočet nemocenské má u zaměstnance dvě části. Prvních 14 kalendářních dnů nemoci platí zaměstnavatel náhradu mzdy: 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, a to jen za pracovní dny a placené svátky. Od 15. kalendářního dne vyplácí ČSSZ nemocenské: 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (od 31. dne 66 %, od 61. dne 72 %) za každý kalendářní den. Při hrubé mzdě 45 000 Kč to v roce 2026 dělá asi 140 Kč za zameškanou hodinu a 800 Kč za den.
Co v článku najdete
- Jak se počítá nemocenská: dvě období, dva plátci
- Redukční hranice 2026 a 2027
- Náhrada mzdy prvních 14 dní: postup výpočtu
- Nemocenské od 15. dne: postup výpočtu
- Příklady výpočtu pro 30 000, 45 000 a 70 000 Kč
- Kdo a kdy nemocenskou vyplácí
- Víkendy, svátky a karanténa
- Zkušební doba, DPP, DPČ a ochranná lhůta
- Co platí zaměstnavatel
- Časté otázky
Jak se počítá nemocenská: dvě období, dva plátci
Lidé říkají nemocenská všemu, co dostanou během neschopenky. Zákon ale rozlišuje dvě různá plnění s odlišným výpočtem.
| Náhrada mzdy | Nemocenské | |
|---|---|---|
| Období | 1. až 14. kalendářní den | od 15. kalendářního dne |
| Kdo platí | zaměstnavatel | ČSSZ (územní správa sociálního zabezpečení) |
| Předpis | § 192 až § 194 zákoníku práce | zákon č. 187/2006 Sb. |
| Z čeho se počítá | průměrný hodinový výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí | denní vyměřovací základ za 12 kalendářních měsíců |
| Za které dny | pracovní dny a placené svátky | všechny kalendářní dny |
| Sazba | 60 % | 60 %, od 31. dne 66 %, od 61. dne 72 % |
| Nejdéle | 14 kalendářních dnů | zpravidla 380 kalendářních dnů od začátku nemoci |
Obě plnění mají společnou redukci. Výdělek se nezapočítá celý, ale po pásmech: do první redukční hranice z 90 %, mezi první a druhou z 60 %, mezi druhou a třetí z 30 % a k částce nad třetí hranicí se nepřihlíží (§ 21 zákona o nemocenském pojištění). Proto nevychází nemocenská na 60 % hrubé mzdy, ale u běžných příjmů přibližně na 54 % a u vysokých příjmů ještě níž.
Tento článek se týká zaměstnanců. Osoba samostatně výdělečně činná dostane nemocenské jen tehdy, když si platí dobrovolné pojištění, což rozebírá článek nemocenské pojištění OSVČ.
Redukční hranice 2026 a 2027
Denní redukční hranice pro nemocenské vyhlašuje každý rok Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů. Hodinové hranice pro náhradu mzdy se samostatně nevyhlašují. Podle § 192 odst. 2 zákoníku práce se spočítají tak, že se denní hranice vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru.
Redukční hranice pro nemocenské (denní vyměřovací základ)
| Hranice | 2026 | 2027 | Kolik se započítá |
|---|---|---|---|
| První | 1 633 Kč | 1 723 Kč | 90 % z částky do první hranice |
| Druhá | 2 449 Kč | 2 584 Kč | 60 % z částky mezi první a druhou |
| Třetí | 4 897 Kč | 5 167 Kč | 30 % z částky mezi druhou a třetí |
| Nad třetí hranicí | 0 % |
Hodnoty pro rok 2026 vyhlásilo sdělení č. 397/2025 Sb. Hodnoty pro rok 2027 jsou už také vyhlášené, a to sdělením č. 185/2026 Sb. ze dne 8. října 2026 (ve Sbírce od 13. října 2026).
Redukční hranice pro náhradu mzdy (průměrný hodinový výdělek)
| Hranice | 2026 | 2027 | Kolik se započítá |
|---|---|---|---|
| První | 285,78 Kč | 301,53 Kč | 90 % |
| Druhá | 428,58 Kč | 452,20 Kč | 60 % |
| Třetí | 856,98 Kč | 904,23 Kč | 30 % |
Hodinové hranice pro rok 2027 jsou dopočtené z vyhlášených denních hranic postupem ze zákona (1 723 × 0,175 = 301,525, po zaokrouhlení nahoru 301,53 Kč).
Z hranic plyne i strop. V roce 2026 může být redukovaný denní vyměřovací základ nejvýš 2 694 Kč, takže nemocenské dělá nejvýš 1 617 Kč za den do 30. dne, 1 779 Kč od 31. dne a 1 940 Kč od 61. dne. Náhrada mzdy je v roce 2026 nejvýš 282,84 Kč za hodinu.
Nemoc přes Nový rok
Když nemoc začne v roce 2026 a trvá i po 1. lednu 2027, ČSSZ výši nemocenského od tohoto dne sama přepočítá podle redukčních hranic platných pro rok 2027. Žádat o to není potřeba (§ 22 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění).
Náhrada mzdy prvních 14 dní: postup výpočtu
Náhradu mzdy počítá mzdová účetní zaměstnavatele. Postup má čtyři kroky.
- Průměrný hodinový výdělek. Zjišťuje se z hrubé mzdy zúčtované v předchozím kalendářním čtvrtletí, vydělené počtem odpracovaných hodin v tomto čtvrtletí (§ 354 a § 356 zákoníku práce). Pokud zaměstnanec ve čtvrtletí neodpracoval aspoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek (§ 355).
- Redukce. Průměrný hodinový výdělek se upraví hodinovými redukčními hranicemi: 90 % do 285,78 Kč, 60 % z části mezi 285,78 a 428,58 Kč, 30 % z části mezi 428,58 a 856,98 Kč.
- 60 %. Z redukovaného hodinového výdělku se vezme 60 %. To je náhrada za jednu zameškanou hodinu.
- Počet hodin. Výsledek se vynásobí počtem hodin směn, které zaměstnanec v prvních 14 kalendářních dnech nemoci zameškal, včetně svátků, za které by jinak dostal náhradu mzdy.
Pokud neschopenka začne v den, kdy už má zaměstnanec směnu odpracovanou, počítá se 14 dnů až od následujícího kalendářního dne. Zaměstnavatel může ve smlouvě nebo vnitřním předpisu přiznat náhradu vyšší, nejvýš ale do průměrného výdělku (§ 192 odst. 3).
Náhrada mzdy v zákonné výši je od daně z příjmů osvobozená (§ 6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb.) a neplatí se z ní ani sociální a zdravotní pojištění, takže na výplatní pásce ji uvidíte jako samostatnou položku, ze které se nic nesráží. Pokud zaměstnavatel přiznává náhradu vyšší, část nad zákonné minimum se daní a pojistí jako mzda. Jak pásku číst, ukazuje článek jak číst výplatní pásku.
Nemocenské od 15. dne: postup výpočtu
Nemocenské počítá a vyplácí ČSSZ. Zaměstnanec o něj zvlášť nežádá: za žádost se považuje už samotné rozhodnutí lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, které lékař odesílá elektronicky.
- Denní vyměřovací základ. Součet vyměřovacích základů (zjednodušeně hrubých příjmů, ze kterých se platí pojistné) za 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy nemoc začala, se vydělí počtem kalendářních dnů tohoto období. Odečítají se vyloučené dny, typicky dny dřívější nemoci nebo ošetřovného. Výsledek se zaokrouhlí na dvě desetinná místa (§ 18).
- Redukce. Denní vyměřovací základ se upraví denními redukčními hranicemi a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru (§ 21).
- Sazba podle délky nemoci. Z redukovaného základu se vezme 60 % do 30. kalendářního dne, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne. Denní dávka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru (§ 17 a § 29).
- Počet kalendářních dnů. Denní dávka se vynásobí počtem kalendářních dnů od 15. dne do konce neschopenky.
Kdo pracuje u zaměstnavatele kratší dobu než rok, tomu se rozhodné období počítá od vzniku pojištění. Když nemoc začne už v měsíci nástupu, vychází se z příjmu, kterého by zaměstnanec v tom měsíci pravděpodobně dosáhl, děleného třiceti.
Nemocenské je jako dávka nemocenského pojištění od daně z příjmů osvobozené (§ 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb.). Částka, kterou spočítáte, je tedy částka, která přijde na účet.
Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou se nemocenské vyplácí, trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku neschopnosti. Poživatelům starobního důchodu a invalidního důchodu třetího stupně se vyplácí nejdéle 70 kalendářních dnů v kalendářním roce.
Příklady výpočtu pro 30 000, 45 000 a 70 000 Kč
Předpoklady pro všechny příklady: zaměstnanec má stálou hrubou mzdu, pracuje 40 hodin týdně od pondělí do pátku a neschopenka začíná v pondělí 2. listopadu 2026. V rozhodném období nemá žádné vyloučené dny. Průměrný hodinový výdělek je pro jednoduchost spočítaný jako měsíční mzda dělená 173,92 hodiny (40 hodin krát koeficient 4,348 z § 356 odst. 2 zákoníku práce). Skutečný průměr záleží na počtu hodin odpracovaných v předchozím čtvrtletí a na odměnách, takže se může o jednotky korun lišit.
Příklad 1: hrubá mzda 30 000 Kč, nemoc 10 dní
Neschopenka trvá od 2. do 11. listopadu. Celá spadá do prvních 14 dnů, takže zaměstnanec dostane jen náhradu mzdy od zaměstnavatele. Z deseti kalendářních dnů je osm pracovních, tedy 64 hodin.
- Průměrný hodinový výdělek: 30 000 / 173,92 = 172,49 Kč
- Redukce: celý výdělek je pod první hranicí 285,78 Kč, započítá se 90 %: 172,49 × 0,9 = 155,24 Kč
- Náhrada za hodinu: 155,24 × 0,6 = 93,14 Kč
- Náhrada mzdy celkem: 93,14 × 64 = 5 961 Kč
Za sobotu 7. a neděli 8. listopadu zaměstnanec nedostane nic. Nemocenské od ČSSZ nevzniká, protože nemoc netrvala déle než 14 kalendářních dnů.
Příklad 2: hrubá mzda 45 000 Kč, nemoc 30 dní
Neschopenka trvá od 2. listopadu do 1. prosince. Prvních 14 kalendářních dnů (2. až 15. listopadu) obsahuje deset pracovních dnů, tedy 80 hodin. Od 16. listopadu do 1. prosince je to 16 kalendářních dnů nemocenského.
Náhrada mzdy:
- Průměrný hodinový výdělek: 45 000 / 173,92 = 258,74 Kč
- Redukce: 258,74 × 0,9 = 232,87 Kč
- Náhrada za hodinu: 232,87 × 0,6 = 139,72 Kč
- Náhrada mzdy celkem: 139,72 × 80 = 11 178 Kč
Nemocenské:
- Denní vyměřovací základ: 45 000 × 12 / 365 = 1 479,45 Kč
- Redukce: základ je pod první hranicí 1 633 Kč, započítá se 90 %: 1 331,51 Kč, po zaokrouhlení nahoru 1 332 Kč
- Denní dávka: 1 332 × 0,6 = 799,20 Kč, po zaokrouhlení nahoru 800 Kč
- Nemocenské celkem: 800 × 16 = 12 800 Kč
Za 30 dnů nemoci dostane zaměstnanec dohromady přibližně 23 978 Kč. Kdyby nemoc pokračovala, od 31. dne by denní dávka stoupla na 880 Kč (66 %) a od 61. dne na 960 Kč (72 %).
Příklad 3: hrubá mzda 70 000 Kč, nemoc 30 dní
Stejné termíny jako v příkladu 2. U vyšší mzdy už zasáhne druhé redukční pásmo.
Náhrada mzdy:
- Průměrný hodinový výdělek: 70 000 / 173,92 = 402,48 Kč
- Redukce do první hranice: 285,78 × 0,9 = 257,20 Kč
- Redukce mezi první a druhou hranicí: (402,48 minus 285,78) × 0,6 = 70,02 Kč
- Redukovaný hodinový výdělek: 257,20 + 70,02 = 327,22 Kč
- Náhrada za hodinu: 327,22 × 0,6 = 196,33 Kč
- Náhrada mzdy celkem: 196,33 × 80 = 15 706 Kč
Nemocenské:
- Denní vyměřovací základ: 70 000 × 12 / 365 = 2 301,37 Kč
- Redukce do první hranice: 1 633 × 0,9 = 1 469,70 Kč
- Redukce mezi první a druhou hranicí: (2 301,37 minus 1 633) × 0,6 = 401,02 Kč
- Redukovaný denní vyměřovací základ: 1 870,72 Kč, po zaokrouhlení nahoru 1 871 Kč
- Denní dávka: 1 871 × 0,6 = 1 122,60 Kč, po zaokrouhlení nahoru 1 123 Kč
- Nemocenské celkem: 1 123 × 16 = 17 968 Kč
Za 30 dnů nemoci je to dohromady přibližně 33 674 Kč.
Přehled: kolik je nemocenská podle hrubé mzdy
| Hrubá mzda | Náhrada za hodinu | Nemoc 10 dní (64 h) | Nemocenské za den (do 30. dne) | Nemoc 30 dní celkem |
|---|---|---|---|---|
| 30 000 Kč | 93,14 Kč | 5 961 Kč | 533 Kč | 15 979 Kč |
| 45 000 Kč | 139,72 Kč | 8 942 Kč | 800 Kč | 23 978 Kč |
| 70 000 Kč | 196,33 Kč | 12 565 Kč | 1 123 Kč | 33 674 Kč |
Hodnoty platí pro rok 2026 a předpoklady uvedené výše. Sloupec za 30 dnů sčítá náhradu mzdy za 80 hodin a nemocenské za 16 kalendářních dnů. Pro porovnání s běžným měsícem si čistou mzdu spočítáte v kalkulačce čisté mzdy.
Co se změní v roce 2027
Od 1. ledna 2027 se zvyšují redukční hranice, sazby 60, 66 a 72 % zůstávají. Kdo vydělává zhruba do 49 600 Kč hrubého měsíčně, má celý základ pod první hranicí už v roce 2026, takže se mu při stejné mzdě nezmění náhrada mzdy ani nemocenské. Polepší si ti, kterým dnes část výdělku padá do druhého nebo třetího pásma.
| Hrubá mzda | Náhrada za hodinu 2026 | Náhrada za hodinu 2027 | Nemocenské za den 2026 | Nemocenské za den 2027 |
|---|---|---|---|---|
| 30 000 Kč | 93,14 Kč | 93,14 Kč | 533 Kč | 533 Kč |
| 45 000 Kč | 139,72 Kč | 139,72 Kč | 800 Kč | 800 Kč |
| 70 000 Kč | 196,33 Kč | 199,17 Kč | 1 123 Kč | 1 139 Kč |
Výpočet pro 70 000 Kč v roce 2027: nemocenské 1 723 × 0,9 = 1 550,70 Kč, k tomu (2 301,37 minus 1 723) × 0,6 = 347,02 Kč, dohromady 1 897,72 Kč, po zaokrouhlení 1 898 Kč a z toho 60 % je po zaokrouhlení 1 139 Kč za den. Náhrada mzdy: 301,53 × 0,9 = 271,38 Kč, k tomu (402,48 minus 301,53) × 0,6 = 60,57 Kč, dohromady 331,95 Kč a z toho 60 % je 199,17 Kč za hodinu. Platí stejné předpoklady jako u příkladů výše, tedy stálá mzda a žádné vyloučené dny.
Vlastní čísla si ověříte v oficiálních kalkulačkách Ministerstva práce a sociálních věcí: kalkulačka dávek nemocenského pojištění 2026 a 2027, kalkulačka náhrady mzdy 2026 a 2027.
Kdo a kdy nemocenskou vyplácí
Náhrada mzdy od zaměstnavatele. Podle § 193 zákoníku práce musí být vyplacena v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy po předložení dokladů. Zaměstnavatel má určit, do kdy před výplatním termínem musí doklady mít, aby se náhrada do výplaty stihla. Při elektronické neschopence dostává zaměstnavatel údaje od ČSSZ elektronicky, zaměstnanec mu nemoc jen bez zbytečného odkladu oznámí. Celý postup popisuje článek e-neschopenka: jak funguje.
Nemocenské od ČSSZ. Dávka se vyplácí nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, kdy byl územní správě sociálního zabezpečení doručen doklad pro nárok na výplatu (§ 110 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění). Lhůta neběží po dobu, kdy nejsou splněné podmínky pro výplatu, například dokud ČSSZ nemá potřebné podklady. Nemocenské se vyplácí zpětně za období, za které lékař potvrdil trvání neschopnosti, takže u dlouhé nemoci chodí po částech. Peníze přijdou stejným způsobem, jakým zaměstnanec dostává mzdu, pokud nepožádá o jiný.
Víkendy, svátky a karanténa
Víkendy. Náhrada mzdy náleží jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovní. Kdo pracuje od pondělí do pátku, za sobotu a neděli nedostane nic. Kdo má směny i o víkendu, dostane náhradu za víkendovou směnu, kterou zameškal. Nemocenské od 15. dne se počítá za každý kalendářní den, tedy i za sobotu a neděli.
Svátky. V prvních 14 dnech náleží náhrada mzdy i za svátek, za který by zaměstnanec jinak dostal náhradu mzdy nebo se mu mzda nekrátí. Od 15. dne svátek nic nemění, nemocenské náleží za každý kalendářní den.
Karanténa. Pro karanténu nařízenou orgánem ochrany veřejného zdraví nebo lékařem platí stejná pravidla jako pro nemoc: 14 kalendářních dnů náhrada mzdy od zaměstnavatele, od 15. dne nemocenské ve stejných sazbách (§ 192 zákoníku práce, § 23 a § 29 zákona o nemocenském pojištění).
Poloviční dávka. Náhrada mzdy i nemocenské se snižují na polovinu, když si zaměstnanec neschopnost přivodil zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu či úmyslně zaviněného přestupku (§ 31 zákona o nemocenském pojištění, § 192 odst. 4 zákoníku práce).
Zkušební doba, DPP, DPČ a ochranná lhůta
Zkušební doba. Nemocenské pojištění vzniká dnem, kdy zaměstnanec začal vykonávat práci, žádná čekací doba pro zaměstnance neplatí. Nárok na náhradu mzdy i nemocenské má tedy i zaměstnanec ve zkušební době. Zaměstnavatel navíc nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr během prvních 14 kalendářních dnů neschopnosti nebo karantény (§ 66 odst. 1 zákoníku práce). Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny, kdy zaměstnanec kvůli nemoci neodpracoval celou směnu (§ 35 odst. 5).
Dohoda o pracovní činnosti. Zaměstnanec na DPČ je pojištěn, pokud jeho sjednaný měsíční příjem dosahuje rozhodného příjmu. V roce 2026 je to 4 500 Kč, od 1. ledna 2027 se zvyšuje na 5 000 Kč (sdělení č. 186/2026 Sb.). Při nižším sjednaném příjmu jde o zaměstnání malého rozsahu a pojištění vzniká jen v měsících, kdy příjem rozhodné částky skutečně dosáhl.
Dohoda o provedení práce. Zaměstnanec na DPP je pojištěn jen v měsících, za které mu byl zúčtován příjem aspoň 12 000 Kč (rok 2026), od 1. ledna 2027 aspoň 12 500 Kč (sdělení č. 184/2026 Sb.). Více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele se v měsíci sčítá. Podle § 15a zákona náleží nemocenské i tehdy, když nemoc vznikne v měsíci bez pojištění, ale zaměstnanec byl z téže dohody pojištěn aspoň ve třech bezprostředně předcházejících kalendářních měsících.
U obou dohod platí, že kdo splňuje podmínky nároku na nemocenské, má podle § 194 zákoníku práce v prvních 14 dnech nárok na náhradu odměny z dohody za stejných podmínek jako zaměstnanec v pracovním poměru.
Ochranná lhůta. Nemocenské náleží i tehdy, když nemoc vznikne do 7 kalendářních dnů po skončení pojištěného zaměstnání. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, je ochranná lhůta jen tak dlouhá, jak dlouho trvalo. Dávku platí ČSSZ až od 15. dne. Náhrada mzdy za prvních 14 dnů v tomto případě nenáleží, protože podle § 192 přísluší jen za trvání pracovního poměru. Ochranná lhůta neplyne z dohody o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání studenta sjednaného výlučně na dobu prázdnin ani z práce poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (§ 15 odst. 4). Zaniká vznikem nového pojištění.
Co platí zaměstnavatel
Zaměstnavatel platí ze svého jen náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů. Stát mu ji nevrací. Od 15. dne nese náklady ČSSZ a zaměstnavatel už neplatí nic, jen předává ČSSZ podklady pro výpočet dávky.
Co z toho plyne pro malého zaměstnavatele:
- Náklad za jednu nemoc. Při rozvrhu od pondělí do pátku nejvýš 10 směn. U mzdy 30 000 Kč je to do 7 451 Kč, u 45 000 Kč do 11 178 Kč a u 70 000 Kč do 15 706 Kč (rok 2026, předpoklady z příkladů výše).
- Výplatní termín. Náhrada se vyplácí s nejbližší výplatou po předložení dokladů a na výplatní pásce má být vidět jako samostatná položka.
- Kontrola. V prvních 14 dnech smí zaměstnavatel kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje povolené vycházky. Při porušení může náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout, s ohledem na závažnost porušení. O zjištěném porušení musí sepsat písemný záznam a jeho stejnopis doručit zaměstnanci, územní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři (§ 192 odst. 5 a 6).
- Vyšší náhrada. Zákonných 60 % je minimum. Dohodou nebo vnitřním předpisem lze náhradu zvýšit až do výše průměrného výdělku.
Pokud vedle mezd řešíte jako podnikatel hlavně doklady a faktury, DokladBot je zpracuje přes WhatsApp: účtenku vyfotíte, fakturu si necháte připravit zprávou jako návrh ke schválení.
Časté otázky
Kdo vyplácí nemocenskou?
Prvních 14 kalendářních dnů zaměstnavatel (náhrada mzdy ve výplatním termínu), od 15. kalendářního dne ČSSZ (nemocenské přímo zaměstnanci).
Kolik procent je nemocenská?
60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. dne nemoci, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne. Náhrada mzdy v prvních 14 dnech je 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku.
Kolik je nemocenská prvních 14 dní?
Jde o náhradu mzdy od zaměstnavatele za zameškané hodiny směn. V roce 2026 vychází při hrubé mzdě 30 000 Kč zhruba 93 Kč za hodinu, při 45 000 Kč asi 140 Kč a při 70 000 Kč asi 196 Kč za hodinu.
Jak se platí nemocenská o víkendech?
V prvních 14 dnech se víkend bez směny neplatí. Od 15. dne náleží nemocenské za každý kalendářní den včetně sobot, nedělí a svátků.
Kdy mi přijde nemocenská?
Náhrada mzdy v nejbližším výplatním termínu. Nemocenské od ČSSZ nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, kdy jí byl doručen doklad pro výplatu dávky.
Kolik dní nemocenské platí zaměstnavatel?
Jen prvních 14 kalendářních dnů, a z nich pouze pracovní dny a placené svátky. Při pětidenním pracovním týdnu je to nejvýš 10 směn.
Má nárok na nemocenskou brigádník na DPP?
Ano, pokud je v daném měsíci účasten nemocenského pojištění, tedy má z dohody zúčtován příjem aspoň 12 000 Kč (rok 2026) nebo 12 500 Kč (od 1. ledna 2027). Jinak nárok nevzniká.
Zdroje a právní předpisy
- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 6 až § 7a (účast na pojištění), § 15 (ochranná lhůta), § 17 až § 22 (denní vyměřovací základ a redukce), § 23 až § 31 (nemocenské), § 110 (výplata dávek)
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 192 až § 194 (náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti), § 66 (zkušební doba), § 354 až § 356 (průměrný výdělek)
- Sdělení MPSV č. 397/2025 Sb.: redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu platné v roce 2026 (1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč)
- Sdělení MPSV č. 185/2026 Sb.: redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu platné v roce 2027 (1 723 Kč, 2 584 Kč a 5 167 Kč, vyhlášeno 13. 10. 2026)
- Sdělení MPSV č. 396/2025 Sb. a č. 184/2026 Sb.: částka rozhodná pro účast na pojištění u dohody o provedení práce (12 000 Kč v roce 2026, 12 500 Kč od 1. 1. 2027)
- Sdělení MPSV č. 186/2026 Sb.: zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (5 000 Kč od 1. 1. 2027, v roce 2026 platí 4 500 Kč)
- Česká správa sociálního zabezpečení: podrobné informace o nemocenském
- Česká správa sociálního zabezpečení: nemocenské
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: nemocenské pojištění v roce 2026
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: kalkulačky dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy pro roky 2026 a 2027
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 4 odst. 1 písm. g) (osvobození nemocenského), § 6 odst. 9 písm. p) (osvobození náhrady mzdy do výše minimálního nároku)
Najděte svou OSSZ
Adresa, úřední hodiny, telefon a datová schránka okresní správy sociálního zabezpečení.
Podklady na přehledy si pohlídá DokladBot
Vyfoťte účtenku, pošlete ji na WhatsApp a máte ji zaúčtovanou. Na přehledy pro ČSSZ a pojišťovnu pak stačí pár kliků. Začínáte se 7 dny zdarma na všechny funkce, až 100 účtenek a faktur.

Robot radí: článek máte přečtený, počítání nechte kalkulačce. Ta se v desetinné čárce nesplete a na termín nezapomene.
Užitečné nástroje a stránky
- Průvodce EET 2.0
- Bezplatné kalkulačky pro OSVČ
- DokladBot pro tvůj obor
- Nejlepší fakturační program 2026
Vzory dokumentů ke stažení
Související články

E-neschopenka 2026: jak funguje a co dělá zaměstnavatel
Papírová neschopenka skončila v roce 2020 a od té doby jde vše elektronicky přes ČSSZ. Ukážeme, jak se zaměstnavatel o nemoci dozví, kolik platí náhradu mzdy prvních 14 dnů, jaké jsou redukční hranice pro rok 2026, co se změnilo se zavedením jednotného měsíčního hlášení a jak je na tom OSVČ.

Jak číst výplatní pásku 2026: položky, odvody a čistá mzda
Výplatní páska má povinně ukázat všechny složky mzdy a všechny srážky. Vysvětlíme, co znamená každý řádek od hrubé mzdy přes pojistné a zálohu na daň až po částku k výplatě, spočítáme čistou mzdu z 45 000 Kč hrubého podle sazeb 2026 a ukážeme, jak si pásku zkontrolovat, ať jste zaměstnanec, nebo zaměstnavatel, který ji vystavuje.

Nemocenské pojištění OSVČ: neschopenka, kolik platit a kdy se vyplatí
Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné, ale může vás ochránit před výpadkem příjmů při nemoci nebo mateřství. Zjistěte, kolik stojí, co za něj dostanete a zda se vám vyplatí ho platit.