Rozvaha v účetnictví jednoduše: aktiva, pasiva a kdo ji musí sestavovat

Rozvaha je nejznámější účetní výkaz a zároveň ten, kolem kterého panuje nejvíc zmatku. Živnostníci se často ptají, jestli ji musí na konci roku sestavovat, majitelé s.r.o. zase tápou, co jim vlastně říká. Přitom princip je překvapivě jednoduchý: rozvaha je momentka majetku firmy k jednomu konkrétnímu dni. Na jedné straně vidíte, co firma má (aktiva), na druhé straně, z čeho to zaplatila (pasiva). A obě strany se vždy rovnají. V tomto článku si účetní rozvahu rozebereme bez účetního žargonu, ukážeme si její strukturu na mini příkladu a vysvětlíme, proč naprostá většina OSVČ s daňovou evidencí rozvahu nikdy neuvidí.

Co v článku najdete

• Co je rozvaha a k cemu slouzi
• Aktiva: co firma vlastni
• Pasiva: z ceho je majetek zaplacen
• Bilancni rovnice: proc se strany vzdy rovnaji
• Struktura rozvahy podle vyhlasky
• Mini priklad: rozvaha male firmy
• Kdo rozvahu sestavuje a kdy
• Proc OSVC s danovou evidenci rozvahu nesestavuje
• Rozvaha jako soucast ucetni zaverky
• Co z rozvahy vyctete
• Časté otázky
• Zdroje a reference

Co je rozvaha a k cemu slouzi

Rozvaha (dříve také bilance) je účetní výkaz, který zachycuje stav majetku a zdrojů jeho krytí k jednomu konkrétnímu okamžiku, takzvanému rozvahovému dni. Nejčastěji je to 31. prosinec, protože většina firem má účetní období shodné s kalendářním rokem.

Představte si ji jako fotografii firmy. Zatímco výkaz zisku a ztráty (výsledovka) je film, který ukazuje, co se dělo během celého roku, rozvaha je jeden snímek: tady je vše, co firma k danému dni má, a tady je napsáno, komu to patří, respektive z čeho to bylo pořízeno.

Rozvahu upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Podle § 18 tohoto zákona je rozvaha povinnou součástí účetní závěrky každé účetní jednotky, tedy každého subjektu, který vede (podvojné) účetnictví. Přesnou strukturu a uspořádání položek pak pro podnikatele stanovuje vyhláška č. 500/2002 Sb.

Aktiva: co firma vlastni

Aktiva jsou veškerý majetek firmy. V rozvaze se řadí podle likvidity, tedy podle toho, jak rychle je lze proměnit na peníze. Nahoře stojí to nejméně likvidní (budovy, stroje), dole to nejlikvidnější (peníze na účtu a v pokladně).

Základní členění aktiv:

Skupina	Co obsahuje	Příklady
Pohledávky za upsaný základní kapitál	Dosud nesplacené vklady společníků	Společník slíbil vklad 100 000 Kč, splatil zatím 50 000 Kč
Dlouhodobý majetek (stálá aktiva)	Majetek s dobou použitelnosti nad 1 rok	Budovy, auta, stroje, software, licence, podíly v jiných firmách
Oběžná aktiva	Majetek, který se rychle obrací	Zásoby, pohledávky za odběrateli, peníze v pokladně a na účtech
Časové rozlišení aktiv	Náklady a příjmy patřící do jiného období	Nájemné zaplacené dopředu na příští rok

Dlouhodobý majetek se dále dělí na hmotný (budovy, stroje, auta), nehmotný (software, patenty, licence) a finanční (dlouhodobě držené podíly a cenné papíry). U hmotného a nehmotného majetku rozvaha ukazuje také oprávky, tedy dosavadní opotřebení vyjádřené odpisy. Proto má plná rozvaha u aktiv tři sloupce: brutto (pořizovací cena), korekce (oprávky a opravné položky) a netto (zůstatková hodnota).

Pasiva: z ceho je majetek zaplacen

Pasiva ukazují zdroje financování. Každá koruna majetku musela odněkud přijít: buď ji do firmy vložili vlastníci, firma ji vydělala, nebo si ji půjčila.

Skupina	Co obsahuje	Příklady
Vlastní kapitál	Zdroje patřící vlastníkům	Základní kapitál, fondy, nerozdělený zisk minulých let, zisk/ztráta běžného roku
Cizí zdroje	Závazky vůči ostatním	Bankovní úvěry, závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům, státu, rezervy
Časové rozlišení pasiv	Výdaje a výnosy patřící do jiného období	Nevyfakturované energie za prosinec

Poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů je jedním z nejsledovanějších údajů. Firma financovaná převážně z cizích zdrojů je zadlužená a rizikovější, firma s vysokým vlastním kapitálem je stabilnější, ale nemusí efektivně využívat levnější cizí financování.

Bilancni rovnice: proc se strany vzdy rovnaji

Základní pravidlo celé rozvahy zní:

AKTIVA = PASIVA, podrobněji: Aktiva = Vlastní kapitál + Cizí zdroje

Rovnost není náhoda ani šťastná shoda okolností. Vyplývá z logiky podvojného účetnictví: každý majetek musel být z něčeho pořízen. Když si firma koupí auto za 500 000 Kč z bankovního úvěru, vzrostou aktiva (auto) o 500 000 Kč a současně vzrostou pasiva (závazek vůči bance) o stejnou částku. Když auto zaplatí z vlastního účtu, jedno aktivum (peníze) se promění v jiné aktivum (auto) a suma se nezmění.

Pokud se vám strany rozvahy nerovnají, není to specialita vaší firmy, ale chyba v účetnictví, kterou je potřeba najít a opravit.

Struktura rozvahy podle vyhlasky

Podnikatelské účetní jednotky sestavují rozvahu podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Položky jsou označeny písmeny (A, B, C, D), římskými a arabskými číslicemi. Zjednodušené schéma vypadá takto:

AKTIVA	PASIVA
A. Pohledávky za upsaný základní kapitál	A. Vlastní kapitál
B. Stálá aktiva (dlouhodobý majetek)	A.I. Základní kapitál
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek	A.II. Ážio a kapitálové fondy
B.II. Dlouhodobý hmotný majetek	A.III. Fondy ze zisku
B.III. Dlouhodobý finanční majetek	A.IV. Výsledek hospodaření minulých let
C. Oběžná aktiva	A.V. Výsledek hospodaření běžného období
C.I. Zásoby	B. + C. Cizí zdroje (rezervy a závazky)
C.II. Pohledávky	C.I. Dlouhodobé závazky
C.III. Krátkodobý finanční majetek	C.II. Krátkodobé závazky
C.IV. Peněžní prostředky	D. Časové rozlišení pasiv
D. Časové rozlišení aktiv

Rozsah rozvahy se liší podle kategorie účetní jednotky. Mikro a malé účetní jednotky bez povinnosti auditu mohou sestavovat rozvahu ve zkráceném rozsahu, tedy jen na úrovni hlavních skupin položek. Velké a střední jednotky sestavují rozvahu v plném rozsahu. Kategorie a jejich limity se od roku 2026 změnily, podrobnosti najdete v článku o novele zákona o účetnictví.

Mini priklad: rozvaha male firmy

Ukažme si rozvahu na fiktivním s.r.o. pana Nováka, který provozuje malé truhlářství. Rozvahový den je 31. 12. 2026.

Firma vlastní dílenské stroje za 800 000 Kč (po odpisech 500 000 Kč netto), zásoby dřeva za 150 000 Kč, odběratelé jí dluží 200 000 Kč za dodané zakázky a na účtu má 350 000 Kč.

AKTIVA	Kč	PASIVA	Kč
Stroje (netto po odpisech)	500 000	Základní kapitál	200 000
Zásoby materiálu	150 000	Nerozdělený zisk minulých let	400 000
Pohledávky za odběrateli	200 000	Zisk běžného roku	250 000
Peníze na bankovním účtu	350 000	Bankovní úvěr	200 000
		Závazky vůči dodavatelům	150 000
Aktiva celkem	1 200 000	Pasiva celkem	1 200 000

Co z toho vyčteme? Firma má majetek za 1,2 milionu Kč, z toho 850 000 Kč (71 %) kryje vlastní kapitál a jen 350 000 Kč (29 %) cizí zdroje. To je zdravá, málo zadlužená firma. Peníze na účtu (350 000 Kč) navíc přesahují krátkodobé závazky dodavatelům (150 000 Kč), takže firma nemá problém s okamžitou likviditou.

Kdo rozvahu sestavuje a kdy

Rozvahu sestavují účetní jednotky, tedy subjekty, které podle § 1 odst. 2 zákona o účetnictví vedou účetnictví. V praxi jde především o:

Rozvaha se sestavuje povinně k rozvahovému dni, tedy ke dni, kdy se uzavírají účetní knihy. Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období (u kalendářního roku k 31. 12.). Mimořádná rozvaha se sestavuje například při vstupu do likvidace nebo při přeměně společnosti, zahajovací rozvaha ke dni vzniku firmy.

Obchodní korporace navíc podle § 21a zákona o účetnictví zveřejňují účetní závěrku (včetně rozvahy) ve sbírce listin obchodního rejstříku, kde si ji může prohlédnout kdokoli, včetně vašich konkurentů a obchodních partnerů.

Proc OSVC s danovou evidenci rozvahu nesestavuje

A teď to nejdůležitější pro většinu čtenářů tohoto blogu: pokud jste OSVČ a vedete daňovou evidenci nebo uplatňujete výdajové paušály, rozvahu nesestavujete. Není to úleva, kterou by vám někdo musel schválit, prostě se na vás povinnost vůbec nevztahuje.

Důvod je systémový. Rozvaha je produktem podvojného účetnictví, kde se každá operace účtuje na dvě strany (má dáti / dal) a výsledkem je vyrovnaná bilance. Daňová evidence podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, funguje úplně jinak: sleduje jen příjmy a výdaje (pro zjištění základu daně) a majetek a dluhy. Žádné podvojné zápisy, žádné účty, žádná bilance.

Kdy se to změní? Rozvaha se vás začne týkat ve chvíli, kdy se stanete účetní jednotkou: typicky když váš obrat přesáhne 25 milionů Kč, když se necháte zapsat do obchodního rejstříku, nebo když přejdete z OSVČ na s.r.o.. Podrobné srovnání obou systémů najdete v článku daňová evidence vs. účetnictví.

Pro drtivou většinu živnostníků je tedy praktickým úkolem na konci roku ne rozvaha, ale pořádek v dokladech, příjmech a výdajích. Přesně s tím pomáhá DokladBot: doklady vyfotíte do WhatsAppu, bot je vytěží, zařadí a na konci roku máte podklady pro přiznání pohromadě, od 199 Kč měsíčně.

Rozvaha jako soucast ucetni zaverky

Rozvaha nikdy nestojí sama. Podle § 18 zákona o účetnictví tvoří účetní závěrku:

1. Rozvaha (bilance): stav majetku a zdrojů k rozvahovému dni,
2. Výkaz zisku a ztráty (výsledovka): výnosy, náklady a výsledek hospodaření za celé období,
3. Příloha: vysvětlující a doplňující informace k oběma výkazům.

Střední a velké účetní jednotky přidávají také přehled o peněžních tocích (cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Výkazy jsou propojené: výsledek hospodaření z výsledovky se objeví v rozvaze v pasivech jako položka "Výsledek hospodaření běžného účetního období". Když výsledovka skončí ziskem 250 000 Kč, přesně tato částka sedí v rozvaze ve vlastním kapitálu. Pokud nesedí, je někde chyba.

Sestavení závěrky předchází uzávěrkové práce: inventarizace, zaúčtování odpisů, dohadných položek a časového rozlišení. Jak vypadá uzávěrka v praxi, popisujeme v článku o účetní uzávěrce před daňovým přiznáním.

Co z rozvahy vyctete

Rozvaha není jen povinnost, je to diagnostický nástroj. I bez finančního vzdělání z ní vyčtete:

• Zadluženost: podíl cizích zdrojů na celkových pasivech. Nad 70 až 80 % bývá varovný signál.
• Likviditu: dokáže firma z oběžných aktiv pokrýt krátkodobé závazky? Pokud jsou krátkodobé závazky vyšší než oběžná aktiva, hrozí platební neschopnost.
• Vlastní kapitál: pokud je záporný (kumulované ztráty převýšily vklady), firma je účetně předlužená.
• Strukturu majetku: výrobní firma bude mít vysoký podíl strojů a zásob, poradenská firma hlavně pohledávky a peníze.

Praktický tip: rozvahy obchodních partnerů najdete zdarma ve sbírce listin na justice.cz. Než pustíte novému odběrateli zboží na fakturu se splatností 30 dní, podívejte se, jak vypadá jeho vlastní kapitál a závazky.

Časté otázky

Musím jako OSVČ sestavovat rozvahu?

V naprosté většině případů ne. Rozvahu sestavují jen účetní jednotky, tedy subjekty vedoucí podvojné účetnictví. OSVČ s daňovou evidencí nebo výdajovými paušály rozvahu nesestavuje; v daňovém přiznání vyplňuje pouze Přílohu č. 1 se souhrnnými údaji o příjmech, výdajích, majetku a dluzích. Povinnost by vám vznikla až při obratu nad 25 milionů Kč, zápisem do obchodního rejstříku nebo dobrovolným přechodem na účetnictví.

Jaký je rozdíl mezi rozvahou a výsledovkou?

Rozvaha zachycuje stav k jednomu dni (co firma má a z čeho to financuje), výsledovka zachycuje tok za celé období (kolik firma vydělala a utratila). Rozvaha je fotografie, výsledovka film. Propojuje je výsledek hospodaření: zisk z výsledovky se v rozvaze objeví ve vlastním kapitálu.

Proč se aktiva vždy rovnají pasivům?

Protože jde o dva pohledy na tentýž majetek. Aktiva říkají, v jaké podobě majetek existuje (stroje, zásoby, peníze), pasiva říkají, z jakých zdrojů byl pořízen (vklady, zisk, úvěry). Každá účetní operace v podvojném účetnictví mění obě strany stejně, takže rovnost je zabudovaná v samotném systému. Nerovnost znamená chybu v účtování.

Co je zkrácená rozvaha a kdo ji může použít?

Zkrácená rozvaha obsahuje jen hlavní skupiny položek místo detailního členění. Mohou ji sestavovat mikro a malé účetní jednotky, které nemají povinnost auditu. Od roku 2026 navíc platí zvýšené limity kategorií účetních jednotek a malé jednotky již povinnost auditu nemají, takže na zkrácený rozsah dosáhne více firem.

Kde najdu rozvahu jiné firmy?

Ve sbírce listin obchodního rejstříku na justice.cz. Obchodní korporace mají povinnost účetní závěrku zveřejňovat (§ 21a zákona o účetnictví). U konkrétní firmy otevřete detail v obchodním rejstříku a v sekci Sbírka listin najdete uložené účetní závěrky po jednotlivých letech.

K jakému dni se rozvaha sestavuje?

K rozvahovému dni, tedy ke dni uzavření účetních knih. U řádné závěrky je to poslední den účetního období, nejčastěji 31. prosinec. Kromě řádné existuje i mimořádná rozvaha (například při likvidaci), mezitímní rozvaha (v průběhu období, třeba pro výplatu zálohy na podíl na zisku) a zahajovací rozvaha ke dni vzniku firmy.

Zdroje a reference

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zejména § 1 odst. 2 (kdo je účetní jednotka), § 18 (účetní závěrka), § 19 (rozvahový den), § 20 (audit), § 21a (zveřejňování): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563
• Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele, příloha č. 1 (uspořádání a označování položek rozvahy): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-500
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7b (daňová evidence): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
• Finanční správa ČR, daň z příjmů fyzických osob a přílohy daňového přiznání: https://financnisprava.gov.cz/
• Ministerstvo spravedlnosti ČR, veřejný rejstřík a sbírka listin: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik