Daňová evidence vs. účetnictví: rozdíl a co potřebujete

Každý podnikatel v České republice musí evidovat své příjmy a výdaje. Otázka je, jakým způsobem. Zákon nabízí dvě základní možnosti: daňovou evidenci a účetnictví (dříve označované jako podvojné účetnictví). Pro mnoho začínajících podnikatelů je volba mezi nimi matoucí: oba systémy slouží k evidenci hospodaření, ale zásadně se liší v principu, rozsahu, složitosti i v tom, kdo je musí vést.

V tomto článku vysvětlíme, v čem se daňová evidence a účetnictví liší, kdo musí vést který systém, jaké jsou jejich výhody a nevýhody, a kdy má smysl dobrovolně přejít z jednoho na druhý. Všechna čísla platí pro rok 2026 a jsou ověřená v zákonech a u oficiálních institucí.

Co v článku najdete

• Co je daňová evidence a co je účetnictví
• Základní princip: příjmy a výdaje vs. výnosy a náklady
• Kdo musí vést daňovou evidenci a kdo účetnictví
• Co daňová evidence obsahuje v praxi
• Co účetnictví obsahuje v praxi
• Detailní srovnání: daňová evidence vs. účetnictví
• Kdy je výhodné přejít z daňové evidence na účetnictví
• Přechod z daňové evidence na účetnictví krok za krokem
• Změny v účetní legislativě pro rok 2026
• Daňová evidence, účetnictví, nebo paušál: rozhodovací průvodce
• Časté otázky
• Zdroje a reference

Co je daňová evidence a co je účetnictví

Jednoduše řečeno: daňová evidence je sešit, do kterého si zapisujete, kolik peněz vám přišlo a kolik jste utratili. Účetnictví je mnohem podrobnější systém, který sleduje všechno, co se ve firmě děje, i to, co ještě nikdo nezaplatil.

Odborně přesně:

Základní princip: příjmy a výdaje vs. výnosy a náklady

Představte si to jako dva způsoby počítání kapesného. První způsob: počítáte jen peníze, které máte skutečně v ruce. Druhý způsob: počítáte i to, co vám kamarád slíbil vrátit, protože na to máte nárok. Přesně tak se liší daňová evidence od účetnictví.

Daňová evidence: hotovostní princip

Daňová evidence pracuje s příjmy a výdaji, tedy se skutečným pohybem peněz:

• Příjem se zaznamenává v okamžiku, kdy peníze skutečně přijmete (na účet nebo v hotovosti).
• Výdaj se zaznamenává v okamžiku, kdy peníze skutečně zaplatíte.

Pokud tedy vystavíte fakturu v prosinci, ale zákazník zaplatí až v lednu následujícího roku, příjem se daňově započítá až do dalšího roku.

Účetnictví: akruální princip

Účetnictví pracuje s výnosy a náklady, tedy s okamžikem vzniku nároku nebo závazku:

• Výnos se zaznamenává v okamžiku dodání zboží nebo služby (vystavení faktury), bez ohledu na to, kdy přijdou peníze.
• Náklad se zaznamenává v okamžiku přijetí plnění (přijetí faktury), bez ohledu na to, kdy zaplatíte.

Pokud vystavíte fakturu v prosinci, výnos patří do prosince, i když platba přijde až v lednu.

Právě proto se vyplatí průběžně si odkládat peníze na daně a pojistné bokem. Kolik přesně, spočítá kalkulačka rezervy pro OSVČ.

Kdo musí vést daňovou evidenci a kdo účetnictví

Zjednodušeně: malý živnostník si vybírá, velká firma nebo společnost s ručením omezeným musí vést účetnictví vždy. Přesná pravidla stanoví § 1 odst. 2 zákona o účetnictví.

Kdo může vést daňovou evidenci

Daňovou evidenci mohou vést fyzické osoby (OSVČ), které:

• nejsou účetní jednotkou (tj. nemají povinnost vést účetnictví),
• neuplatňují výdaje paušálem (procentem z příjmů),
• nejsou v režimu paušální daně.

Kdo musí vést účetnictví

Výdajový paušál a paušální daň: jednodušší cesty

Kromě daňové evidence a účetnictví může OSVČ uplatnit výdaje procentem z příjmů (§ 7 odst. 7 ZDP). V tom případě neeviduje jednotlivé výdaje, ale vede jen záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.

Sazby výdajového paušálu 2026 (§ 7 odst. 7 ZDP)

Typ činnosti	Sazba paušálu	Maximální výdaje
Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti	80 %	1 600 000 Kč
Ostatní živnostenské podnikání (volné, vázané, koncesované živnosti)	60 %	1 200 000 Kč
Jiné příjmy ze samostatné činnosti (svobodná povolání, autorské honoráře)	40 %	800 000 Kč
Nájem majetku zařazeného v obchodním majetku	30 %	600 000 Kč

Druhou zjednodušenou cestou je paušální daň: jedna měsíční platba pokrývá daň z příjmů i obě pojistná. Vstoupit do ní může OSVČ s příjmy do 2 000 000 Kč (podle pásma, § 2a a § 7a ZDP), která není plátcem DPH. Zda se vám v roce 2026 vyplatí, ověří kalkulačka paušální daně.

Co daňová evidence obsahuje v praxi

Nebojte se, není to věda. Daňová evidence je v jádru pár přehledných tabulek: co přišlo, co odešlo, kdo vám dluží a co vlastníte. Zákon (§ 7b ZDP) nepředepisuje konkrétní formu, jen obsah.

1. Deník příjmů a výdajů (peněžní deník)

Hlavní kniha daňové evidence. Zaznamenáváte do ní chronologicky všechny příjmy a výdaje, členěné na:

• Příjmy daňové: příjmy z podnikání, které vstupují do základu daně
• Příjmy nedaňové: příjmy, které do základu daně nevstupují (osobní vklady, přijaté půjčky apod.)
• Výdaje daňové: výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
• Výdaje nedaňové: výdaje, které nelze daňově uplatnit (osobní výběry, splátky půjček, zálohy na sociální a zdravotní pojištění apod.)

2. Kniha pohledávek a závazků

Evidence neuhrazených faktur:

• Pohledávky: faktury, které jste vystavili a zákazník ještě nezaplatil
• Závazky: faktury, které jste přijali a ještě nezaplatili

3. Karty majetku

Evidence dlouhodobého hmotného majetku (nad 80 000 Kč vstupní ceny, § 26 ZDP) a drobného majetku. Na kartách evidujete pořizovací cenu, datum pořízení, metodu a výši odpisů. Oceňování majetku a dluhů upravuje § 7b odst. 3 ZDP (hmotný majetek podle § 29, pohledávky podle § 5 ZDP).

4. Karty zásob

Pokud máte zásoby (zboží, materiál), vedete jejich evidenci na skladových kartách. K poslednímu dni zdaňovacího období musíte podle § 7b odst. 4 ZDP zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů a provést o tom zápis.

5. Mzdová a DPH evidence

Pokud máte zaměstnance, vedete mzdovou evidenci (mzdové listy, evidenční listy důchodového pojištění). Pokud jste plátci DPH, vedete navíc evidenci pro účely DPH podle § 100 zákona o DPH; s výpočtem daně na výstupu pomůže kalkulačka DPH.

Co účetnictví obsahuje v praxi

Účetnictví si představte jako dvojí zápis do dvou sloupců najednou: každá koruna má svůj původ i cíl. Proto se mu říkalo podvojné. Základem je zápis každé operace na dvou účtech (strana Má dáti a strana Dal).

Hlavní součásti účetnictví

1. Účtový rozvrh: seznam účtů, na které se účtuje (vychází ze směrné účtové osnovy)
2. Účetní deník: chronologický zápis všech účetních případů
3. Hlavní kniha: syntetické účty s obraty a zůstatky
4. Knihy analytické a podrozvahové evidence: podrobné členění syntetických účtů
5. Účetní závěrka: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha (u větších jednotek i přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu, § 18 zákona o účetnictví)

Účetní třídy

Přehled účtových tříd

Třída	Název	Příklady účtů
0	Dlouhodobý majetek	Budovy, stroje, software, goodwill
1	Zásoby	Materiál, zboží, výrobky
2	Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky	Pokladna, bankovní účty, ceniny
3	Zúčtovací vztahy	Pohledávky, závazky, daně, zaměstnanci
4	Kapitálové účty a dlouhodobé závazky	Základní kapitál, fondy, hospodářský výsledek
5	Náklady	Spotřeba materiálu, služby, mzdy, odpisy
6	Výnosy	Tržby za zboží, tržby za služby
7	Závěrkové a podrozvahové účty	Počáteční a konečný účet rozvažný

K tomu se přidává povinná inventarizace majetku a závazků (§ 29 a 30 zákona o účetnictví), jejíž provedení musíte umět prokázat 5 let.

Detailní srovnání: daňová evidence vs. účetnictví

Komplexní srovnání daňové evidence a účetnictví

Parametr	Daňová evidence	Účetnictví
Právní úprava	§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Princip	Hotovostní (příjmy/výdaje)	Akruální (výnosy/náklady)
Kdo vede	OSVČ (dobrovolně, není-li účetní jednotkou)	Právnické osoby (vždy), OSVČ při splnění podmínek § 1 odst. 2 ZoÚ
Složitost	Nižší	Výrazně vyšší
Knihy	Deník příjmů a výdajů, kniha pohledávek a závazků, karty majetku a zásob	Účetní deník, hlavní kniha, knihy analytické a podrozvahové evidence
Účtový rozvrh	Není potřeba	Povinný
Účetní závěrka	Nesestavuje se	Povinná (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha)
Inventarizace	Zjištění skutečného stavu majetku a dluhů k poslednímu dni období (§ 7b odst. 4 ZDP)	Povinná inventarizace dle § 29 a 30 ZoÚ
Odpisy majetku	Daňové odpisy	Účetní i daňové odpisy
DPH evidence	Zvlášť (pokud jste plátce DPH)	Integrovaná v účetním systému
Základ daně	Příjmy minus výdaje	Výsledek hospodaření upravený dle ZDP
Archivace	Za všechna období, dokud neuplyne lhůta pro stanovení daně (§ 7b odst. 5 ZDP)	Účetní závěrka 10 let, doklady 5 let (§ 31 ZoÚ)
Náklady na vedení	Nízké (lze vést i v tabulce nebo aplikaci)	Vyšší (účetní software a zpravidla účetní)

Kdy je výhodné přejít z daňové evidence na účetnictví

I když povinnost nemáte, v některých situacích se dobrovolný přechod vyplatí. A naopak: většina OSVČ s účetnictvím jen zbytečně platí za složitost, kterou nepotřebuje.

Situace, kdy se účetnictví vyplatí

1. Plánujete přijetí investora nebo úvěru. Banky a investoři vyžadují účetní závěrku (rozvahu a výsledovku). Daňová evidence ji neposkytuje.
2. Máte vysoký objem pohledávek a závazků. Účetnictví dává přesnější obraz o skutečném stavu firmy, protože průběžně eviduje i nezaplacené faktury.
3. Chystáte se na s.r.o. Právnické osoby vedou účetnictví vždy. Dobrovolné vedení účetnictví usnadní budoucí transformaci.
4. Obrat se blíží k 25 milionům Kč. Je lepší přejít připraveně a dříve, než vás k tomu donutí zákon.
5. Potřebujete přesný přehled o finanční situaci včetně majetku, závazků a vlastního kapitálu.

Situace, kdy je lepší zůstat u daňové evidence

1. Nízký obrat a jednoduché podnikání. Pokud vystavujete několik faktur měsíčně, daňová evidence plně postačuje.
2. Chcete minimalizovat administrativu. Daňovou evidenci zvládnete vést sami, bez účetní.
3. Chcete legálně řídit daňový základ. Hotovostní princip umožňuje ovlivnit, do kterého roku spadne příjem (například posunem splatnosti faktury na leden).
4. Náklady na účetní by převýšily přínos. Vedení účetnictví typicky stojí tisíce korun měsíčně navíc.

Přechod z daňové evidence na účetnictví krok za krokem

Přechod není jen výměna tabulky za program. Musíte jednorázově "překlopit" všechno, co vlastníte a dlužíte, do zahajovací rozvahy a vyrovnat se s tím i daňově.

Změny v účetní legislativě pro rok 2026

Stručně: pro běžnou OSVČ s daňovou evidencí se v roce 2026 nic zásadního nemění. Změny se týkají hlavně účetních jednotek.

Novela zákona o účetnictví účinná od 1. 1. 2026

Novela zvyšuje limity pro kategorizaci účetních jednotek (hranice aktiv a obratu rostou zhruba o čtvrtinu v návaznosti na evropskou směrnici), takže část firem spadne do nižší kategorie s menšími povinnostmi, a upravuje pravidla povinného auditu, který se nově váže na vyšší hranice.

Nový zákon o účetnictví

Ministerstvo financí dlouhodobě připravuje zcela nový zákon o účetnictví, který má nahradit zákon č. 563/1991 Sb. a přiblížit české účetnictví mezinárodním standardům. Jeho účinnost byla opakovaně odložena; aktuální stav legislativního procesu sledujte na webu Ministerstva financí (odkaz v sekci Zdroje). Na daňovou evidenci OSVČ, která je upravena v zákoně o daních z příjmů, se tato reforma přímo nevztahuje.

Daňová evidence, účetnictví, nebo paušál: rozhodovací průvodce

Rozhodovací průvodce pro OSVČ

Situace	Doporučený systém	Důvod
Příjmy do 2 mil. Kč, neplátce DPH, málo výdajů	Paušální daň nebo výdajový paušál	Minimální administrativa
Nižší příjmy, vysoké skutečné výdaje	Daňová evidence	Skutečné výdaje snižují daň víc než paušál
Plátce DPH, obrat v jednotkách milionů	Daňová evidence	Dostatečná pro daňové účely, nižší náklady než účetnictví
Obrat 10-25 mil. Kč	Daňová evidence nebo účetnictví	Podle složitosti podnikání a potřeby finančních výkazů
Obrat nad 25 mil. Kč	Účetnictví	Zákonná povinnost (§ 1 odst. 2 ZoÚ)
Zápis v obchodním rejstříku	Účetnictví	Zákonná povinnost
Plán přechodu na s.r.o.	Účetnictví	Usnadní transformaci na právnickou osobu
Žádost o úvěr / hledání investora	Účetnictví	Banky a investoři vyžadují účetní závěrku

Pokud váháte mezi paušálem a skutečnými výdaji, spočítejte si obě varianty. U paušální daně navíc rozhoduje pásmo příjmů; konkrétní částky pro váš případ ukáže kalkulačka paušální daně 2026.

Časté otázky

Co je daňová evidence jednoduše?

Daňová evidence je zjednodušený způsob, jak OSVČ prokazuje své příjmy a výdaje pro výpočet daně z příjmů. Podle § 7b zákona o daních z příjmů obsahuje údaje o příjmech a výdajích a o majetku a dluzích. Vede se hotovostně: počítá se skutečný pohyb peněz, ne vystavené faktury.

Mohu jako OSVČ vést účetnictví dobrovolně?

Ano. Každá OSVČ se může dobrovolně rozhodnout vést účetnictví místo daňové evidence. Počítejte ale s tím, že ho pak musíte vést minimálně 5 po sobě jdoucích účetních období, návrat k daňové evidenci dříve není možný.

Musím mít účetního, pokud vedu daňovou evidenci?

Ne, zákon to nevyžaduje. Daňovou evidenci můžete vést sami, v tabulce, aplikaci nebo jednoduchém programu. Pokud si nejste jistí, vyplatí se alespoň konzultace s daňovým poradcem před podáním přiznání.

Co je jednodušší: daňová evidence, nebo výdajový paušál?

Výdajový paušál je jednodušší, protože nemusíte evidovat jednotlivé výdaje; vedete jen záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Vyplatí se ale jen tehdy, když jsou vaše skutečné výdaje nižší než paušální procento (60 % u většiny živností, 80 % u řemesel).

Jak dlouho musím daňovou evidenci uchovávat?

Podle § 7b odst. 5 ZDP za všechna zdaňovací období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně. Základní lhůta jsou 3 roky, může se ale prodloužit (například při daňové ztrátě nebo kontrole) až na 10 let. Prakticky doporučujeme uchovávat doklady minimálně 5 let, plátci DPH 10 let.

Mohu vést daňovou evidenci v Excelu?

Ano, zákon nestanoví formu ani software. Excel nebo Google Sheets stačí, pokud evidujete všechny povinné údaje (příjmy, výdaje, pohledávky, dluhy, majetek) průkazně a úplně. Pohodlnější je ale nástroj, který doklady rovnou vytěží a zařadí; srovnání možností najdete na stránce srovnání nástrojů pro OSVČ.

Co se stane, když mám vést účetnictví a vedu jen daňovou evidenci?

Nevedení účetnictví je přestupek podle § 37 a 37a zákona o účetnictví s pokutou až do výše 6 % hodnoty aktiv celkem. Finanční úřad navíc může při kontrole stanovit daň podle pomůcek, což bývá výrazně méně výhodné než vlastní evidence.

Jak se liší základ daně v daňové evidenci a v účetnictví?

V daňové evidenci je základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji (hotovostní princip). V účetnictví je základem daně výsledek hospodaření (výnosy minus náklady) upravený o položky podle zákona o daních z příjmů. Kvůli časovému posunu plateb se oba základy v jednotlivých letech mohou výrazně lišit.

Veďte daňovou evidenci bez starostí s DokladBot

Ať už vedete daňovou evidenci, nebo se teprve rozhodujete, jaký systém zvolit, DokladBot vám pomůže s tím nejdůležitějším: evidencí příjmů a výdajů. Stačí přeposlat fakturu nebo vyfotit účtenku přes WhatsApp a DokladBot ji automaticky zaznamená, správně kategorizuje a připraví podklady pro daňové přiznání. Co všechno umí, najdete v přehledu funkcí DokladBota, aktuální předplatné pak v ceníku. Při výběru nástroje vám pomůže i naše srovnání programů na daňovou evidenci.

Žádné složité účetní programy, žádné ruční vyplňování tabulek. Prostě evidujte doklady tak, jak přicházejí, přímo z telefonu.

Vyzkoušejte DokladBot na dokladbot.cz: daňová evidence přes WhatsApp, jednoduše a přehledně.

Zdroje a reference

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: § 7b (daňová evidence), § 7 odst. 7 (výdajové paušály 80/60/40/30 %), § 7a a § 2a (paušální daň), § 23 odst. 14 (rozložení dodanění zásob a pohledávek až na 9 období), příloha č. 3 (postup při přechodu na účetnictví)
• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví: § 1 odst. 2 (kdo je účetní jednotkou, limit 25 000 000 Kč), § 4 (doba vedení účetnictví), § 29-30 (inventarizace), § 31 (úschova záznamů), § 37-37a (pokuty do 6 % aktiv)
• ČSSZ: Zálohy na pojistné na důchodové pojištění: minimální záloha na důchodové pojištění OSVČ 2026 (hlavní činnost 5 720 Kč, od 7/2026 5 005 Kč)
• VZP: Informace pro OSVČ: minimální záloha na zdravotní pojištění 2026 (3 306 Kč)
• Ministerstvo financí: Nová účetní legislativa: stav přípravy nového zákona o účetnictví
• Portál MOJE daně: elektronické podání daňového přiznání

---

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odborné daňové nebo účetní poradenství. Pro řešení konkrétních situací doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem nebo účetním. Informace jsou aktuální k 19. 8. 2026.

Zdroje a právní předpisy

1. ČSSZ: Informace pro OSVČ o změně pojistného na důchodové pojištění od 1. 7. 2026 (minimální vyměřovací základ 35 % průměrné mzdy, záloha 5 005 Kč)
2. ČSSZ: Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (průměrná mzda 48 967 Kč, minimální zálohy, rozhodná částka 117 521 Kč)