Konsignační sklad: účtování, DPH a smlouva pro malou firmu

Konsignační sklad je zásoba dodavatele umístěná fyzicky u odběratele. Zboží zůstává majetkem dodavatele, odběratel ho kupuje až v okamžiku, kdy si ho ze skladu odebere. Dodavatel ho proto účtuje dál ve svých zásobách, odběratel jen na podrozvaze, a DPH vzniká až odběrem, protože teprve tehdy přechází právo nakládat se zbožím jako vlastník.

Co je konsignace a jak konsignační sklad funguje

Konsignace znamená svěření zboží jiné osobě bez převodu vlastnictví. Konsignační sklad je nejčastější podoba v malých firmách: výrobce nápojů má u kavárny regál s lahvemi, dodavatel spojovacího materiálu bednu se šrouby u zámečníka. Odběratel si bere zboží podle potřeby, vede evidenci odběrů a dodavatel mu je pravidelně vyúčtuje.

Odběratel neváže hotovost v zásobách (kolik jí zásoby vážou, ukazuje výpočet doby obratu zásob). Dodavatel získá stálé místo u zákazníka, nese ale riziko, že zboží leží v cizích prostorách. Nejde o daňový ani celní sklad, ty se týkají spotřebních daní a cla.

Konsignační smlouva: co v ní musí být

Občanský zákoník nezná zvláštní smluvní typ „konsignační smlouva". V praxi jde o rámcovou kupní smlouvu (§ 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), ve které si strany ujednají, že vlastnické právo ke každému kusu přechází až jeho odběrem ze skladu. Část dodavatelů odběr kombinuje s výhradou vlastnického práva podle § 2132 občanského zákoníku, kdy se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny.

Pozor na druhou větu § 2132: nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího již jejím převzetím. Bez výslovného ujednání by kavárna odpovídala za rozbité lahve od naskladnění, přestože jí ještě nepatří. Smlouva proto musí obsahovat:

• vymezení zboží a místa uložení,
• co se považuje za odběr (vyndání z regálu, zápis do evidence, načtení čtečkou), tím i okamžik převodu vlastnictví,
• kdo vede evidenci odběrů, jak často ji posílá dodavateli a jak se vyúčtovává (měsíční souhrnný daňový doklad, splatnost),
• odpovědnost za škodu, ztrátu a krádež, pojištění; typicky se chybějící kusy považují za odebrané,
• právo dodavatele na inventuru u odběratele,
• vrácení neodebraného zboží při ukončení spolupráce a řešení zboží s prošlou trvanlivostí.

Základ lze upravit ze vzoru smlouvy o spolupráci, naskladnění a odběry dokládejte dodacím listem, který není daňový doklad, viz rozdíl mezi dodacím listem a fakturou.

Účtování: dodavatel má zboží v zásobách, odběratel na podrozvaze

Podle § 28 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účtuje o majetku účetní jednotka, která k němu má vlastnické právo. Do odběru je to dodavatel.

Dodavatel vede zboží dál ve svých zásobách, jen ho přeúčtuje na analytický účet místa uložení: obchodník na 132 (například 132.100 sklad a 132.201 konsignace kavárna), výrobce své výrobky na 123. Umístěním nevzniká náklad ani výnos.

Odběratel zboží ve svých aktivech nemá. Zachytí ho na podrozvahových účtech účtových skupin 75 až 79 (příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Podle bodu 2.3.1 Českého účetního standardu pro podnikatele č. 001 se na podrozvaze sleduje především využívání cizího majetku, ke kterému účetní jednotka nemá vlastnické právo (bod 2.3.2 jmenuje majetek přijatý do úschovy a zásoby přijaté ke zpracování), a účtuje se souvztažně s evidenčním účtem (bod 2.3.3), například 751 Cizí zásoby v konsignaci proti 799 Evidenční účet, v množství i v hodnotě podle smlouvy.

Při odběru odběratel nakupuje: způsobem A účtuje 131/321 a 132/131, způsobem B rovnou 504/321; DPH 343/321, podrozvahu sníží o odebrané množství. Obě varianty ukazuje účtování zásob způsobem A a B.

DPH: dodání vzniká odběrem, ne naskladněním

Podle § 13 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je dodáním zboží převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Naskladnění takovým převodem není: dodavatel může zboží kdykoli odvézt, odběratel s ním smí nakládat jen sjednaným odběrem. Zdanitelné plnění se uskuteční dnem dodání (§ 21 odst. 1 písm. a) zákona o DPH), tedy dnem odběru.

• Daňový doklad musí dodavatel vystavit do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň (§ 28 odst. 8). Při desítkách odběrů měsíčně by to znamenalo desítky faktur.
• Souhrnný daňový doklad podle § 31b lze vystavit za více zdanitelných plnění pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce, do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo první z nich (§ 31b odst. 2). U každého plnění musí uvést rozsah a předmět, den uskutečnění, jednotkovou cenu bez daně, základ daně, sazbu a výši daně (§ 31b odst. 4).
• Odpočet u odběratele: plátce si odpočet uplatní až s daňovým dokladem (§ 73 odst. 1 písm. a)), tedy po měsíčním vyúčtování.

Příklad: výrobce nápojů a kavárna

Výrobce limonád (plátce DPH, způsob A) umístí 1. 4. u kavárny (plátce DPH, způsob A) 200 lahví po 60 Kč bez DPH, tedy 12 000 Kč bez DPH. Vlastní náklady výrobce jsou 35 Kč na lahev (7 000 Kč). Kavárna během dubna odebere 120 lahví, odběry zapisuje denně do sdílené tabulky a 30. 4. ji pošle výrobci.

Krok	Dodavatel (výrobce)	Odběratel (kavárna)	DPH
1. 4. naskladnění 200 lahví, dodací list	123.sklad → 123.kavárna, 200 ks, 7 000 Kč (jen analytika)	podrozvaha 751/799: 200 ks, 12 000 Kč	nevzniká, není dodání
duben: odběr 120 lahví (denně evidované)	úbytek výrobků 583 (skupina 58)/123.kavárna 4 200 Kč; tržba 311/601 7 200 Kč	131/321 a 132/131 7 200 Kč; 343/321 1 512 Kč; podrozvaha minus 120 ks	DUZP dnem každého odběru (§ 21 odst. 1 písm. a)
do 15. 5. souhrnný daňový doklad za duben	základ 7 200 Kč, DPH 21 % 1 512 Kč, celkem 8 712 Kč	uplatní odpočet 1 512 Kč	dodavatel přizná 1 512 Kč za duben
stav k 30. 4.	123.kavárna: 80 ks, 2 800 Kč	podrozvaha 751: 80 ks, 4 800 Kč	bez dopadu

Měsíční vyúčtování je jeden souhrnný daňový doklad s přílohou: seznam odběrů po dnech (3. 4. 20 ks, 8. 4. 25 ks, 15. 4. 30 ks, 22. 4. 25 ks, 29. 4. 20 ks), součet 120 ks × 60 Kč = 7 200 Kč, DPH 1 512 Kč, k úhradě 8 712 Kč. Velkoobchod by lahve vedl na 132 a úbytek účtoval 504/132 v pořizovací ceně.

Inventura zboží v konsignačním skladu

Podle § 30 odst. 1 zákona o účetnictví se skutečný stav zjišťuje fyzickou inventurou u majetku, jehož existenci lze vizuálně zjistit, a dokladovou inventurou mimo jiné u skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů; § 30 odst. 12 inventarizaci na podrozvahu výslovně vztahuje.

• Dodavatel provede fyzickou inventuru svého zboží u odběratele (sám, nebo podle inventurního soupisu, který mu odběratel podepíše) a porovná ji s analytickým účtem místa uložení.
• Odběratel zkontroluje podrozvahu dokladově (naskladnění minus odběry) a fyzicky přepočítá, aby cizí zboží nezahrnul do vlastních zásob. Postup popisuje návod na inventuru skladu.

Praktické je oboustranně podepsat přepočet k poslednímu dni měsíce spolu s vyúčtováním.

Konsignační sklad vs. komisní prodej

Kritérium	Konsignační sklad	Komisní prodej (§ 2455 občanského zákoníku)
Smluvní základ	rámcová kupní smlouva (§ 2079 OZ), případně s výhradou vlastnictví (§ 2132 OZ)	komisionářská smlouva
Kdo se stává vlastníkem	odběratel odběrem, pak prodává na svůj účet	komisionář nikdy; vlastnictví přechází z komitenta na zákazníka
Co fakturuje dodavatel (komitent)	prodej zboží odběrateli	nic za zboží; komisionář fakturuje odměnu
Zásoby v účetnictví	do odběru u dodavatele, u odběratele podrozvaha	u komitenta do prodeje, u komisionáře podrozvaha
DPH	dodání dodavatel → odběratel při odběru	považuje se za dodání komitent → komisionář a komisionář → zákazník (§ 13 odst. 3 písm. b) zákona o DPH)
Typický příklad	limonády v kavárně, spojovací materiál u zámečníka	bazar, galerie, second hand

U konsignace si odběratel určuje prodejní cenu sám a výnosem je celá tržba, u komise jen provize.

Režim skladu v EU (call-off stock) podle § 18 zákona o DPH

Konsignační sklad u odběratele v jiném členském státě je přemístění vlastního zboží přes hranici, které by bez zvláštní úpravy vyžadovalo registraci k DPH v cílovém státě. Od 1. 9. 2020 obsahuje zákon o DPH v § 18 režim skladu (call-off stock), podle Informace GFŘ k novele jednotný v celé EU. Přemístění v režimu skladu se nepovažuje za dodání ani pořízení zboží za úplatu (§ 18 odst. 3), pokud:

• prodávající při zahájení přepravy zná DIČ kupujícího z cílového státu a následné dodání je předem ujednáno (§ 18 odst. 1 písm. a),
• prodávající nemá v cílovém státě sídlo ani provozovnu (§ 18 odst. 2 písm. a),
• prodávající uvede přemístění v evidenci pro účely DPH (§ 100a odst. 3, obsah podle čl. 54a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011) a DIČ kupujícího v souhrnném hlášení (§ 102 odst. 2),
• k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník dojde do 12 měsíců od ukončení přepravy (§ 18 odst. 4).

Odběrem ve lhůtě vzniká dodání do jiného členského státu u prodávajícího a pořízení u kupujícího (§ 18 odst. 4), uskutečněné dnem převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník (§ 22 odst. 3). Prodávající odběry vykazuje jako osvobozené dodání do EU a v souhrnném hlášení (viz návod na souhrnné hlášení DPH), kupující daň samovyměří ve svém státě. Zboží neodebrané ani nevrácené do 12 měsíců se dnem po uplynutí lhůty považuje za dodání a pořízení za úplatu (§ 18 odst. 8), totéž platí při zničení, ztrátě nebo odcizení (§ 18 odst. 7 písm. c).

Časté otázky

Co je konsignační sklad?

Konsignační sklad je sklad zboží dodavatele umístěný v prostorách odběratele. Zboží zůstává majetkem dodavatele a odběratel ho kupuje až ve chvíli, kdy ho ze skladu odebere. Dodavatel odběry pravidelně, obvykle měsíčně, vyúčtuje.

Co znamená konsignace?

Konsignace je svěření zboží jiné osobě, aniž by na ni přešlo vlastnické právo. V malých firmách jde nejčastěji o konsignační sklad u odběratele: zboží je fyzicky u něj, vlastníkem zůstává dodavatel, dokud si ho odběratel neodebere.

Jak se účtuje zboží v konsignačním skladu u odběratele a u dodavatele?

Dodavatel účtuje zboží dál ve svých zásobách (účet 132, u výrobce 123) na analytickém účtu místa uložení, umístěním nevzniká náklad ani výnos. Odběratel zboží při naskladnění zachytí jen na podrozvahových účtech (skupina 75 až 79) a až při odběru účtuje nákup 131/132 (nebo 504 při způsobu B) proti závazku 321.

Kdy vzniká DPH u konsignačního skladu?

Při odběru zboží odběratelem. Dodáním zboží je podle § 13 odst. 1 zákona o DPH převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, k němuž dochází až odběrem. Daňový doklad vystaví dodavatel do 15 dnů (§ 28 odst. 8), za odběry v kalendářním měsíci lze vystavit souhrnný daňový doklad do 15 dnů od konce měsíce (§ 31b odst. 2).

Jaký je rozdíl mezi konsignačním skladem a komisním prodejem?

U konsignačního skladu odběratel zboží kupuje pro sebe (odběrem se stává vlastníkem a prodává ho svým jménem na svůj účet). U komisního prodeje podle § 2455 občanského zákoníku komisionář zboží nekupuje: prodává ho vlastním jménem na účet komitenta za odměnu a vlastnictví přechází přímo z komitenta na zákazníka.

Co si z toho odnést

• Zboží leží u odběratele, vlastníkem zůstává dodavatel až do odběru; smlouva musí řešit okamžik odběru, evidenci, vyúčtování, odpovědnost za škodu (§ 2132 OZ) a inventuru.
• Dodavatel vede zboží dál na 132 (výrobce na 123) s analytikou místa, odběratel jen na podrozvaze 75 až 79 (ČÚS č. 001 bod 2.3).
• DPH vzniká dnem odběru (§ 13 odst. 1 a § 21 odst. 1 písm. a) zákona o DPH); daňový doklad do 15 dnů, prakticky souhrnný daňový doklad za měsíc podle § 31b.
• Příklad 200 lahví po 60 Kč, odběr 120 ks: základ 7 200 Kč, DPH 1 512 Kč, 80 lahví za 4 800 Kč zůstává na podrozvaze kavárny.
• V EU použijte režim skladu podle § 18 zákona o DPH: evidence, souhrnné hlášení, dodání do 12 měsíců. Obecný rámec evidence zásob dává pilíř o skladové evidenci a zásobách 2026/2027.

Měsíční vyúčtování konsignace je faktura s desítkami řádků a přiloženým dodacím listem. DokladBot z faktur a dodacích listů vytěží jednotlivé položky (název, množství, cenu, sazbu DPH), takže je nepřepisujete ručně do skladové evidence v Excelu ani do skladového modulu účetního programu; položky exportuje po řádcích do Excelu nebo CSV a doklady do Pohody, Money S3 nebo ABRA Flexi. Přehled najdete na stránce funkce DokladBotu, vyzkoušet ho můžete na dokladbot.cz/registrace.

Zdroje a právní předpisy

1. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 13 odst. 1, § 21 odst. 1, § 28 odst. 8 a § 31b (dodání zboží, DUZP, lhůta pro daňový doklad, souhrnný daňový doklad) (platné znění)
2. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 18, § 22 odst. 3, § 100a odst. 3 a § 102 odst. 2 (režim skladu při přemístění zboží uvnitř EU) (platné znění)
3. Generální finanční ředitelství: Informace k novele zákona o DPH od 1. 9. 2020 (quick fixes, přemístění zboží v režimu skladu)
4. Finanční správa: Informace o aktualizaci formuláře Souhrnné hlášení VIES pro účely režimu skladu (call-off stock)
5. Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011, čl. 54a (obsah evidence pro režim skladu)
6. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2079 (kupní smlouva), § 2132 (výhrada vlastnického práva) a § 2455 (komisionářská smlouva) (platné znění)
7. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 28 odst. 1 (kdo účtuje o majetku) a § 30 (fyzická a dokladová inventura, podrozvahové účty) (platné znění)
8. Vyhláška č. 500/2002 Sb., příloha č. 4 (směrná účtová osnova, účtové skupiny 75 až 79 Podrozvahové účty) (platné znění)
9. České účetní standardy pro podnikatele č. 001 (bod 2.3 Podrozvahové účty) a č. 015 Zásoby (Ministerstvo financí)