Souhrnné hlášení DPH: kdo ho musí podávat

Souhrnné hlášení (anglicky EC Sales List, v systému Finanční správy najdete formulář pod názvem "Souhrnné hlášení VIES") je povinný formulář, který podávají plátci DPH a identifikované osoby, pokud dodali zboží nebo poskytli vybrané služby obchodním partnerům registrovaným k DPH v jiných členských státech Evropské unie. Právním základem je § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Řečeno jednoduše: když prodáte zboží nebo službu firmě v jiné zemi EU a DPH za vás přizná ona (tzv. reverse charge), musí se o tom dozvědět finanční správy obou zemí. Souhrnné hlášení je právě ten kanál, kterým jim to oznamujete. Přestože se týká poměrně specifické skupiny podnikatelů, jeho nepodání může vést k pokutě až 500 000 Kč. V tomto článku vysvětlíme, kdo musí souhrnné hlášení podávat, jaké transakce se vykazují, jaké jsou termíny v roce 2026 a jak hlášení správně podat elektronicky.

Co v článku najdete

• Co je souhrnné hlášení a proč existuje
• Kdo musí podávat souhrnné hlášení
• Jaké transakce se v souhrnném hlášení vykazují
• Termíny pro podání souhrnného hlášení
• Jak podat souhrnné hlášení přes portál EPO
• Opravné a následné souhrnné hlášení
• Sankce za nepodání nebo pozdní podání
• Souvislost s dalšími daňovými povinnostmi
• Praktické příklady
• Časté otázky

Co je souhrnné hlášení a proč existuje

Představte si, že prodáte zboží německé firmě. Vy ho fakturujete bez DPH a daň má přiznat německý odběratel u sebe. Jak si ale německý finanční úřad ohlídá, že to odběratel skutečně udělal? Právě přes souhrnné hlášení: vy nahlásíte českému finančnímu úřadu, komu a za kolik jste dodali, a tato data putují do Německa, kde se porovnají s přiznáním vašeho odběratele.

Odborně: systém DPH v EU stojí na principu, že dodání zboží nebo poskytnutí služby mezi podnikateli v různých členských státech je v zemi původu osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet (u zboží § 64 zákona o DPH) a zdaněno v zemi příjemce. Kontrolu zajišťuje výměna informací mezi členskými státy prostřednictvím systému VIES (VAT Information Exchange System). Povinnost podat souhrnné hlášení ukládá § 102 zákona o DPH.

Kdo musí podávat souhrnné hlášení

Jednoduše: souhrnné hlášení podáváte, pokud jste plátce DPH (nebo identifikovaná osoba) a v daném období jste "něco poslali" firmě registrované k DPH v jiné zemi EU, ať už zboží, nebo službu, u které daň přiznává příjemce.

Podle § 102 odst. 1 zákona o DPH má povinnost podat souhrnné hlášení plátce, který uskutečnil:

1. Dodání zboží do jiného členského státu EU osobě registrované k dani v tomto státě, pokud je dodání osvobozeno od daně s nárokem na odpočet (§ 64 zákona o DPH)
2. Přemístění zboží (obchodního majetku) plátcem z ČR do jiného členského státu pro účely jeho podnikání (§ 13 odst. 6 zákona o DPH)
3. Dodání zboží kupujícímu v rámci zjednodušeného třístranného obchodu (§ 17 zákona o DPH), pokud je plátce prostřední osobou
4. Poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH (s výjimkou služeb osvobozených od daně v cílovém státě) osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby

Kdo souhrnné hlášení podávat nemusí

• Plátci DPH, kteří obchodují pouze v rámci ČR
• Plátci, kteří dodávají zboží nebo služby konečným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech, u těch se uplatní režim OSS nebo místní DPH
• Plátci, kteří z EU pouze nakupují (přijaté zboží a služby se v souhrnném hlášení nevykazují)
• Plátci v období, kdy neuskutečnili žádnou vykazovanou transakci (nulové hlášení se nepodává)

Jaké transakce se v souhrnném hlášení vykazují

Každý řádek hlášení obsahuje kód země, DIČ odběratele, kód plnění, počet plnění a celkovou hodnotu v Kč. Pojďme si rozebrat čtyři typy transakcí a jejich kódy.

1. Dodání zboží do jiného členského státu EU (kód 0)

Nejčastější typ transakce. Zahrnuje dodání zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě, osvobozené od DPH dle § 64 zákona o DPH.

Podmínky pro osvobození:

• Odběratel je registrován k DPH v jiném členském státě a sdělil vám své DIČ
• Zboží bylo fyzicky přepraveno z ČR do jiného členského státu
• Máte důkazy o přepravě (přepravní dokumenty, potvrzení příjemce)
• Dodání jste vykázali v souhrnném hlášení (od tzv. quick fixes z roku 2020 je správné vykázání hmotněprávní podmínkou osvobození)

2. Přemístění obchodního majetku (kód 1)

Přemístění zboží, které je součástí obchodního majetku plátce, z ČR do jiného členského státu pro účely jeho podnikání (§ 13 odst. 6 zákona o DPH). Typicky přesun vlastních zásob do skladu v jiné zemi EU. V hlášení uvádíte své vlastní DIČ přidělené v cílové zemi.

3. Dodání zboží v rámci třístranného obchodu (kód 2)

Třístranný obchod (§ 17 zákona o DPH) je zjednodušený postup pro řetězové obchody: zboží putuje přímo od prvního dodavatele ke konečnému příjemci, fakturace jde přes prostřední osobu. Kód 2 používá česká firma v pozici prostřední osoby a uvádí DIČ konečného příjemce a hodnotu dodání jemu.

4. Poskytnutí služby do jiného členského státu (kód 3)

Služby s místem plnění v zemi příjemce podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, kde daň přiznává příjemce (reverse charge). Typické příklady: poradenství, IT služby a vývoj software, reklamní služby, překlady, účetní a právní služby, provize. Nevykazují se služby, které jsou v cílovém státě osvobozené od daně, ani služby s místem plnění určeným podle zvláštních pravidel (např. služby vztahující se k nemovitosti podle § 10).

Kódy plnění v souhrnném hlášení

Kód	Typ transakce	Popis
0	Dodání zboží	Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k DPH (§ 64)
1	Přemístění majetku	Přemístění vlastního obchodního majetku do jiného členského státu (§ 13 odst. 6)
2	Třístranný obchod	Dodání zboží kupujícímu v rámci zjednodušeného třístranného obchodu (§ 17)
3	Poskytnutí služby	Služba s místem plnění dle § 9 odst. 1, daň přiznává příjemce

Termíny pro podání souhrnného hlášení

Základní pravidlo je jednoduché: hlášení podáváte měsíčně, do 25 dnů po skončení měsíce. Výjimka existuje jen pro plátce, kteří vykazují pouze služby.

Měsíční podání (do 25 dnů po skončení měsíce)

Podle § 102 odst. 4 zákona o DPH se souhrnné hlášení podává za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení. To platí vždy, když plátce v období dodal zboží (kódy 0, 1 nebo 2), bez ohledu na to, zda je měsíčním nebo čtvrtletním plátcem DPH.

Příklad: Za srpen 2026 je termín podání 25. září 2026.

Podání současně s přiznáním (výjimka pro služby)

Plátce, který vykazuje pouze poskytnuté služby (kód 3), podává podle § 102 odst. 5 souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním, tedy ve lhůtě pro jeho podání. Čtvrtletní plátce DPH, který do EU jen fakturuje služby, tak podává souhrnné hlášení čtvrtletně.

Pozor: Jakmile v průběhu čtvrtletí dodáte i zboží, musíte přejít na měsíční podávání, a to za měsíc dodání zboží i za měsíce předcházející v daném čtvrtletí.

Přehled termínů pro rok 2026 (měsíční podání)

Termíny podání souhrnného hlášení 2026

Období	Termín podání	Poznámka
Leden 2026	25. 2. 2026	středa
Únor 2026	25. 3. 2026	středa
Březen 2026	27. 4. 2026	25. 4. je sobota
Duben 2026	25. 5. 2026	pondělí
Květen 2026	25. 6. 2026	čtvrtek
Červen 2026	27. 7. 2026	25. 7. je sobota
Červenec 2026	25. 8. 2026	úterý
Srpen 2026	25. 9. 2026	pátek
Září 2026	26. 10. 2026	25. 10. je neděle
Říjen 2026	25. 11. 2026	středa
Listopad 2026	28. 12. 2026	25. 12. je svátek, poté víkend
Prosinec 2026	25. 1. 2027	pondělí

Jak podat souhrnné hlášení přes portál EPO

Souhrnné hlášení lze podle § 102 odst. 3 zákona o DPH podat pouze elektronicky. Papírová forma neexistuje. Nejjednodušší cestou je aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) na portálu MOJE daně (adisspr.mfcr.cz), kde formulář najdete pod názvem "Souhrnné hlášení VIES".

Způsoby elektronického podání

1. Přes portál MOJE daně / EPO s přihlášením přes Identitu občana (bankovní identita, mobilní klíč eGovernmentu), datovou schránkou nebo uznávaným elektronickým podpisem
2. Přes datovou schránku odesláním XML souboru ve zveřejněném formátu a struktuře na příslušný finanční úřad
3. Z účetního softwaru vygenerováním XML a nahráním do EPO

Praktické tipy pro vyplnění

DIČ odběratele:

• Kód země se vybírá zvlášť, samotné DIČ se pak uvádí bez předpony (např. pro DE123456789 vyberete zemi DE a vyplníte 123456789)
• Před podáním ověřte platnost DIČ odběratele v systému VIES a uložte si doklad o ověření
• Nesprávné nebo neplatné DIČ je nejčastější důvod výzvy finančního úřadu

Hodnota plnění:

• Uvádí se v celých korunách českých, souhrnně za všechna plnění pro daného odběratele a kód v daném období
• U dodání zboží jde o úplatu bez DPH (plnění je osvobozeno), stejně u služeb v reverse charge

Přepočet cizí měny:

• Fakturujete-li v eurech nebo jiné měně, přepočtěte částku na Kč kurzem podle § 4 odst. 8 zákona o DPH, tedy kurzem devizového trhu ČNB (nebo pevným kurzem podle účetních předpisů) platným ke dni vzniku povinnosti přiznat plnění
• Stejný kurz použijete i v přiznání k DPH, hodnoty se musí shodovat. S rychlým výpočtem základu a daně pomůže naše kalkulačka DPH

Opravné a následné souhrnné hlášení

Chybu v hlášení lze opravit, postup se liší podle toho, zda už uplynula lhůta pro podání.

Opravné souhrnné hlášení

Zjistíte-li chybu před uplynutím lhůty pro podání řádného hlášení, podáte opravné hlášení. To zcela nahrazuje původně podané hlášení a úřad k původnímu nepřihlíží.

Následné souhrnné hlášení

Zjistíte-li chybné údaje po uplynutí lhůty, jste podle § 102 odst. 7 zákona o DPH povinni do 15 dnů od zjištění podat následné souhrnné hlášení. V něm uvádíte pouze opravované řádky: chybný řádek stornujete (uvedete s příznakem storna) a doplníte řádek se správnými údaji, případně jen přidáte řádek, který v původním hlášení chyběl.

Opravné vs. následné souhrnné hlášení

Vlastnost	Opravné hlášení	Následné hlášení
Kdy se podává	Před uplynutím lhůty pro řádné hlášení	Po uplynutí lhůty
Obsah	Kompletní náhrada původního hlášení	Pouze opravované řádky (storno + nový řádek)
Lhůta	Do konce lhůty pro řádné hlášení	Do 15 dnů od zjištění chybných údajů
Právní základ	Praxe EPO (řádné hlášení podané znovu)	§ 102 odst. 7 zákona o DPH

Sankce za nepodání nebo pozdní podání

Nejdřív jednoduše: za nepodané souhrnné hlášení nehrozí automatická pokuta jako u kontrolního hlášení, ale úřad vás vyzve a při nesplnění povinnosti může uložit pokutu až 500 000 Kč.

Podrobněji: souhrnné hlášení není daňové tvrzení, takže se na něj nevztahuje pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu. Uplatní se obecné sankce podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu:

• Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (§ 247a daňového řádu): až 500 000 Kč, pokud plátce nesplní ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost, typicky když hlášení nepodá ani na výzvu správce daně
• Pořádková pokuta (§ 247 daňového řádu): až 500 000 Kč za závažné ztěžování správy daní, například nevyhovění výzvě
• Riziko ztráty osvobození: pokud dodání zboží správně nevykážete v souhrnném hlášení, ohrožujete samotné osvobození od DPH podle § 64, a úřad může doměřit českou daň

Souvislost s dalšími daňovými povinnostmi

Souhrnné hlášení nikdy nežije samo o sobě. Stejné transakce se objevují i v dalších výkazech a čísla musí sedět.

Přiznání k DPH

Transakce vykazované v souhrnném hlášení uvádíte současně v přiznání k DPH:

• Dodání zboží do EU (kód 0) a přemístění majetku (kód 1) → řádek 20 přiznání
• Poskytnutí služeb dle § 9 odst. 1 (kód 3) → řádek 21 přiznání
• Třístranný obchod prostřední osoby → řádky 30 a 31 přiznání

Součty v souhrnném hlášení a na příslušných řádcích přiznání se musí za stejné období shodovat.

Kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení (§ 101c a násl. zákona o DPH) slouží ke kontrole tuzemských plnění, postup podání najdete v návodu jak podat kontrolní hlášení přes EPO. Dodání zboží a služeb do EU vykazovaná v souhrnném hlášení se v kontrolním hlášení neuvádějí. Naopak přijatá plnění z EU (pořízení zboží, přijaté služby v reverse charge) patří do oddílu A.2 kontrolního hlášení, nikoli do souhrnného hlášení.

Intrastat

Pokud hodnota vámi odeslaného zboží do jiných členských států překročí za kalendářní rok 15 milionů Kč (práh pro vykazování podle nařízení vlády č. 333/2021 Sb.), vzniká vám povinnost vykazovat Intrastat u Celní správy. Data v souhrnném hlášení a Intrastatu by měla být konzistentní, celní a finanční správa je porovnávají.

Pokud teprve zvažujete, zda se vám plátcovství DPH při obchodování s EU vyplatí oproti jiným režimům, podívejte se na naše srovnání účetních řešení pro OSVČ a spočítejte si, kolik vám měsíčně sebere daňová administrativa.

Praktické příklady

Příklad 1: Dodání zboží do Německa

Česká firma (plátce DPH, DIČ CZ12345678) prodá zboží za 5 000 EUR německé firmě (DIČ DE987654321). Zboží je přepraveno z ČR do Německa, odběratel má platné DIČ ověřené ve VIES.

Souhrnné hlášení: kód země DE, DIČ 987654321, kód plnění 0, hodnota 126 000 Kč (5 000 EUR při kurzu ČNB 25,20 Kč/EUR ke dni dodání). Stejná částka jde na řádek 20 přiznání k DPH. Co musí obsahovat samotná faktura pro německého odběratele a co se změní s povinnou e-fakturou, rozebírá článek o fakturaci do Německa.

Příklad 2: Poskytnutí IT služby do Rakouska

Český programátor (OSVČ, plátce DPH) vyvíjí software pro rakouskou firmu (DIČ ATU12345678) za 3 000 EUR měsíčně. Jiná plnění do EU nemá a je čtvrtletním plátcem DPH.

Souhrnné hlášení: kód země AT, DIČ U12345678, kód plnění 3, hodnota za čtvrtletí 226 800 Kč (3 × 3 000 EUR při kurzu 25,20 Kč/EUR). Protože vykazuje jen služby, podává hlášení čtvrtletně, současně s přiznáním k DPH. Příjmy bez DPH na účtu neznamenají, že je celá částka jeho: na daň z příjmů a pojistné pomůže odkládat kalkulačka rezervy pro OSVČ.

Příklad 3: Fakturace provizí od Google jako identifikovaná osoba

Provozovatel webu (neplátce DPH, identifikovaná osoba) obdrží od Google Ireland (DIČ IE6388047V) provize za reklamu ve výši 800 EUR za červenec 2026.

Souhrnné hlášení: kód země IE, DIČ 6388047V, kód plnění 3, hodnota v Kč kurzem ČNB. Podává do 25 dnů po skončení července, tedy do 25. 8. 2026. Přiznání k DPH z tohoto titulu nepodává (daň přiznává příjemce v Irsku).

Příklad 4: Třístranný obchod

Česká firma jako prostřední osoba nakoupí zboží od polské firmy za 10 000 EUR a prodá ho slovenské firmě (DIČ SK2222222222) za 12 000 EUR. Zboží jede přímo z Polska na Slovensko.

Souhrnné hlášení: kód země SK, DIČ 2222222222, kód plnění 2, hodnota 302 400 Kč (12 000 EUR při kurzu 25,20 Kč/EUR), tedy hodnota dodání konečnému příjemci.

Časté otázky

Musím podávat souhrnné hlášení, když fakturuji Googlu nebo Metě a nejsem plátce DPH?

Ano. Fakturací služby firmě v jiném státě EU se stáváte identifikovanou osobou (§ 6i zákona o DPH) a podle § 102 odst. 2 podáváte souhrnné hlášení za každý měsíc, kdy jste službu poskytli, do 25 dnů po jeho skončení. Přiznání k DPH z tohoto titulu nepodáváte a nárok na odpočet nemáte.

Co když nemám v daném měsíci žádnou EU transakci?

Nulové souhrnné hlášení se nepodává. Hlášení podáváte jen za období, ve kterém jste vykazovanou transakci skutečně uskutečnili.

Jak přepočítám fakturu v eurech na koruny?

Kurzem devizového trhu ČNB platným ke dni vzniku povinnosti přiznat plnění (den dodání zboží nebo poskytnutí služby), případně pevným kurzem podle účetních předpisů (§ 4 odst. 8 zákona o DPH). Hodnotu zaokrouhlíte na celé koruny a stejný přepočet použijete v přiznání k DPH.

Uvádím v souhrnném hlášení i nákupy a přijaté služby z EU?

Ne. Souhrnné hlášení slouží jen pro uskutečněná plnění (co vy dodáváte do EU). Pořízení zboží a přijaté služby z EU přiznáváte v přiznání k DPH (reverse charge) a v kontrolním hlášení, do souhrnného hlášení nepatří.

Co když odběratel nemá platné DIČ ve VIES?

Bez platného DIČ odběratele nelze u dodání zboží uplatnit osvobození podle § 64 zákona o DPH. Fakturujete s českou DPH a transakci vykážete v přiznání jako běžné zdanitelné plnění, do souhrnného hlášení ji neuvádíte.

Lze podat souhrnné hlášení papírově?

Ne. Podle § 102 odst. 3 zákona o DPH lze souhrnné hlášení podat pouze elektronicky, přes portál MOJE daně (EPO) nebo datovou schránkou ve formátu XML.

Jaká hrozí pokuta za pozdní podání souhrnného hlášení?

Automatická pokuta jako u kontrolního hlášení neexistuje. Správce daně vás zpravidla nejprve vyzve; při nesplnění povinnosti může uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy až 500 000 Kč (§ 247a daňového řádu). Nevykázané dodání zboží navíc ohrožuje osvobození od DPH.

Tipy pro bezchybné podání souhrnného hlášení

1. Ověřujte DIČ odběratelů ve VIES před každou dodávkou a ukládejte si potvrzení o ověření
2. Archivujte doklady o přepravě u dodání zboží jako důkaz fyzického přemístění
3. Kontrolujte shodu s přiznáním k DPH (řádky 20 a 21) za stejné období
4. Nastavte si připomínky termínů, lhůta do 25 dnů po skončení měsíce se nedá prodloužit
5. Používejte kurz ČNB ke dni plnění, ne ke dni vystavení faktury
6. Hlídejte správné kódy plnění, záměna kódů 0 a 3 je častá chyba u firem, které dodávají zboží i služby

Zahraničním odběratelům usnadníte úhradu faktur v Kč, když jim na fakturu přidáte QR kód pro platbu.

Zdroje a právní předpisy

1. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 102 (souhrnné hlášení), § 64, § 13 odst. 6, § 17, § 9 odst. 1, § 4 odst. 8
2. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 247 a § 247a (pokuty), § 33 (počítání lhůt)
3. Finanční správa: souhrnná hlášení, informace a metodika
4. Daňový portál MOJE daně: elektronický formulář Souhrnné hlášení VIES
5. Evropská komise: ověření DIČ v systému VIES
6. Nařízení vlády č. 333/2021 Sb., k provedení celního zákona v oblasti statistiky (Intrastat)