Fakturace do Německa: e-faktura bude od 2027 standard

Německo je pro české podnikatele nejdůležitější exportní trh. A právě tam běží jedna z největších změn ve fakturaci za poslední roky: postupný přechod na povinnou strukturovanou elektronickou fakturu v B2B. Od 1. ledna 2025 už musí každá německá firma umět e-fakturu přijmout a od 1. ledna 2027 začne pro velkou část německých firem platit povinnost e-faktury také vystavovat. Do startu další fáze zbývá necelý půlrok, a kdo do Německa fakturuje, měl by vědět, co se ho týká a co ne.

Co v článku najdete

• Co je e-faktura a proč Německo mění pravidla
• Jaké termíny v Německu platí
• Týká se německá povinnost českého dodavatele?
• Jak se německé formáty liší
• Fakturace do Německa z pohledu českého DPH
• Modelový příklad: OSVČ fakturuje německé firmě
• Co si jako český dodavatel pohlídat už letos
• Časté otázky

Co je e-faktura a proč Německo mění pravidla

Nejjednodušší vysvětlení: e-faktura není PDF poslané e-mailem. Je to soubor s daty, který si počítač odběratele přečte sám, bez člověka. Představte si, že místo obrázku faktury posíláte vyplněnou tabulku, kterou účetní systém protistrany rovnou zaúčtuje.

Odborně: elektronická faktura v německém (a evropském) pojetí je strukturovaný datový soubor podle evropské normy EN 16931. PDF, sken papírové faktury nebo faktura v těle e-mailu jsou takzvané "sonstige Rechnungen" (ostatní faktury) a od roku 2027 postupně přestanou být v německém B2B přípustné. Právním základem je zákon Wachstumschancengesetz z 23. března 2024, který novelizoval německý zákon o DPH (UStG). Detaily upřesnilo německé ministerstvo financí (BMF) v metodických pokynech z října 2024.

Motivace je stejná jako u ostatních států EU: strukturovaná data znamenají automatizaci, méně chyb, rychlejší schvalování a výhledově i digitální vykazování DPH v reálném čase, které omezí daňové úniky.

Jaké termíny v Německu platí

Německý mandát běží ve třech fázích, které shrnuje oficiální přehled Evropské komise k e-fakturaci v Německu:

V přechodném období do konce roku 2026 ještě existuje ventil: dodavatel může podle přehledu Evropské komise vystavit papírovou fakturu nebo EDI fakturu mimo normu EN 16931, pokud s tím odběratel souhlasí. V praxi ale velcí němečtí odběratelé souhlas dávat nebudou, protože strukturovaná data potřebují pro vlastní automatizované zpracování.

Týká se německá povinnost českého dodavatele?

Jednoduchá odpověď: německý zákon vám nic přímo nepřikazuje. Praktická odpověď: vaši odběratelé ano.

Právně vzato je německý mandát postaven na tuzemských B2B transakcích, tedy na plněních mezi firmami usazenými v Německu. Pokud jste česká OSVČ nebo s.r.o. bez provozovny v Německu a fakturujete německému odběrateli přeshraničně, německý zákon vám povinnost vystavit XRechnung přímo neukládá.

Prakticky je to ale jen polovina odpovědi. Rozhodovat nebude paragraf, nýbrž odběratel:

• Německé firmy si kvůli vlastní povinnosti přestavují celé zpracování přijatých faktur na strukturovaná data. Faktura, kterou musí někdo ručně přepsat z PDF, pro ně bude drahá výjimka.
• Větší odběratelé už dnes do smluv a objednávkových podmínek doplňují požadavek na e-fakturu v konkrétním formátu, typicky XRechnung nebo ZUGFeRD, případně doručení přes síť Peppol.
• Kdo strukturovanou fakturu dodat neumí, riskuje delší schvalování, pozdější platby a v krajním případě i to, že si odběratel najde dodavatele, se kterým je méně práce.

K tomu se přidává evropská rovina. Balíček ViDA (VAT in the Digital Age), přijatý 11. března 2025, zavádí podle Evropské komise od 1. července 2030 povinné digitální vykazování a strukturovanou e-fakturaci pro přeshraniční B2B transakce v rámci EU. Ta už dopadne přímo i na české plátce DPH a identifikované osoby. Německý mandát je tedy jen předvoj toho, co bude za pár let platit pro každou fakturu do EU. Podrobněji jsme o ViDA a síti Peppol psali v článku Peppol a e-fakturace: co čeká české podnikatele. Časovou osu všech reportingových povinností (EET 2.0, e-fakturace, ViDA) máme v článku reporting v reálném čase.

Jak se německé formáty liší

Laicky: XRechnung je čistá datová tabulka bez hezkého vzhledu, ZUGFeRD je normální PDF, které má data schovaná uvnitř, a Peppol není formát, ale doručovací síť, něco jako datová schránka pro faktury v celé Evropě.

Formáty e-faktur uznávané v Německu

Formát	Podoba	Pro koho se hodí
XRechnung	čistý XML podle EN 16931, bez vizuální podoby	odběratelé s plně automatizovaným zpracováním, veřejná správa (B2G povinně)
ZUGFeRD 2.1	hybrid: běžné PDF s vloženými XML daty	přechodová varianta, člověk vidí PDF, systém čte XML
Peppol BIS Billing 3.0	XML doručovaný přes síť Peppol	firmy napojené na Peppol, výhoda doručenky a automatické validace

Několik detailů, které se v praxi hodí vědět:

• XRechnung je německá národní specifikace (CIUS) normy EN 16931. Soubor bez XML dat validací neprojde, i kdyby vypadal sebelépe. Pro fakturaci německé veřejné správě (B2G) je XRechnung povinný už od roku 2020.
• ZUGFeRD 2.1 v profilu EN 16931 je právně rovnocenný XRechnung. Výhoda pro menší dodavatele: odběratel bez automatizace otevře PDF jako dosud, odběratel s automatizací si vytáhne XML. Starší profily ZUGFeRD (Basic WL, Minimum) požadavkům na plnohodnotnou e-fakturu nevyhovují.
• Peppol řeší doručení: místo e-mailu putuje faktura mezi certifikovanými přístupovými body a odesílatel dostane potvrzení o doručení a validaci. Připojíte se přes poskytovatele (fakturační software nebo specializovaný přístupový bod).

Pro českého dodavatele z toho plyne jednoduché doporučení: zeptejte se odběratele, který formát a jaký kanál doručení preferuje. Odpověď se bude lišit podle velikosti firmy a jejího systému. Hybridní ZUGFeRD bývá nejschůdnější první krok, protože se navenek tváří jako obyčejné PDF.

Fakturace do Německa z pohledu českého DPH

Jednoduše řečeno: když fakturujete firmě do Německa, českou DPH na fakturu obvykle nepíšete, daň si vyřeší odběratel u sebe. Musíte to ale správně vykázat a splnit pár formalit.

Odborně, podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty:

• Služby pro německou firmu (B2B): místo plnění je podle § 9 odst. 1 tam, kde sídlí příjemce, tedy v Německu. Uplatní se přenesení daňové povinnosti (reverse charge), fakturujete bez DPH a na fakturu povinně uvedete text "daň odvede zákazník" podle § 29 odst. 2 písm. c).
• Dodání zboží plátci do jiného členského státu: při splnění podmínek § 64 jde o osvobozené plnění s nárokem na odpočet. Potřebujete platné německé DIČ (USt-IdNr., formát DE + 9 číslic) odběratele, ověřte ho v systému VIES.
• Souhrnné hlášení: obě situace vykazujete v souhrnném hlášení podle § 102 zákona o DPH, podává se elektronicky, u služeb zpravidla za kalendářní čtvrtletí, u zboží měsíčně. Vyplnění krok za krokem popisuje návod na souhrnné hlášení DPH, pravidla reverse charge rozebírá článek o přenesené daňové povinnosti.
• Neplátce DPH: pozor, i když nejste plátce, poskytnutím služby s místem plnění v jiném členském státě osobě registrované k dani se stáváte identifikovanou osobou podle § 6i. Znamená to registraci u finančního úřadu, souhrnné hlášení a přiznání, ale nestáváte se plnohodnotným plátcem a na tuzemské fakturaci se nic nemění.

Kolik by vás stálo případné plátcovství a jak se počítá DPH u přeshraničních plnění, si můžete namodelovat v naší kalkulačce DPH.

Modelový příklad: OSVČ fakturuje německé firmě

Jana je OSVČ, programátorka, neplátce DPH, v paušálním režimu. V září 2026 získá zakázku pro mnichovskou firmu s USt-IdNr. za 3 000 eur měsíčně.

1. Před první fakturou se registruje jako identifikovaná osoba (§ 6i zákona o DPH), a to do 15 dnů ode dne poskytnutí služby.
2. Faktura: vystaví ji bez DPH, s textem "daň odvede zákazník", s vlastním DIČ (CZ + rodné číslo nebo vlastní identifikátor) a s ověřeným německým DIČ odběratele. Částku uvede v eurech, pro účely hlášení ji přepočte kurzem ČNB.
3. Vykazování: podá souhrnné hlášení a přiznání k DPH za měsíce, kdy službu poskytla. Daň v Česku neplatí, tu přizná odběratel v Německu.
4. Rok 2027: mnichovská firma má obrat nad 800 000 eur, spadá tedy do první vlny německého mandátu a začne po dodavatelích chtít strukturované faktury. Jana se domluví na formátu ZUGFeRD, který její fakturační nástroj umí exportovat, a nic dalšího řešit nemusí.
5. Finance: příjmy v eurech kolísají s kurzem, proto si Jana odkládá rezervu na daně a výkyvy. S nastavením pomůže kalkulačka rezervy pro OSVČ, a jestli se jí při zahraničních příjmech pořád vyplatí paušální daň, ukáže kalkulačka paušální daně.

Co si jako český dodavatel pohlídat už letos

Digitální pořádek v dokladech se vyplatí i u tuzemských plateb: české faktury můžete doplnit o QR kód pro okamžitou platbu, němečtí odběratelé zase ocení strukturovaná data. Princip je stejný, méně ručního přepisování na obou stranách.

Časté otázky

Musím jako česká OSVČ vystavovat XRechnung od roku 2027?

Ze zákona ne. Německý mandát dopadá na tuzemské německé B2B transakce. Přeshraniční faktura od českého dodavatele bez provozovny v Německu pod povinnost nespadá. Váš odběratel ji ale může vyžadovat smluvně, a velcí odběratelé to dělat budou.

Stačí poslat fakturu jako PDF e-mailem?

Do Německa zatím ano, pokud to odběratel akceptuje. PDF ale není e-faktura podle EN 16931. Od roku 2027 budou němečtí odběratelé s obratem nad 800 000 eur sami fakturovat jen strukturovaně a stejný standard budou postupně chtít od dodavatelů.

Co je rozdíl mezi XRechnung a ZUGFeRD?

XRechnung je čistý XML soubor bez vizuální podoby, německý národní standard. ZUGFeRD 2.1 je PDF s vloženým XML: člověk vidí běžnou fakturu, systém čte data. V profilu EN 16931 jsou oba právně rovnocenné.

Musím se registrovat k DPH, když fakturuji služby do Německa a nejsem plátce?

Plátcem se nestáváte, ale stáváte se identifikovanou osobou podle § 6i zákona č. 235/2004 Sb. Registrujete se do 15 dnů, podáváte souhrnné hlášení a přiznání za měsíce s plněním. Na tuzemské fakturaci se nic nemění.

Píšu na fakturu do Německa českou DPH?

U B2B služeb s místem plnění v Německu ne. Uplatní se reverse charge, faktura je bez DPH a musí obsahovat text "daň odvede zákazník" (§ 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH). Daň přizná německý odběratel.

Kdy začne povinná e-fakturace i pro české faktury?

Pro přeshraniční B2B transakce v EU zavádí balíček ViDA povinné digitální vykazování a strukturovanou e-fakturaci od 1. července 2030. Čistě tuzemský český mandát zatím schválený není, ministerstvo financí ale směřuje stejným směrem.

Přijdu o paušální daň, když fakturuji do Německa?

Ne kvůli fakturaci samotné. Identifikovaná osoba může v paušálním režimu zůstat, plnohodnotné plátcovství DPH by ale paušální režim ukončilo. Konkrétní dopad na vaše čísla spočítá kalkulačka paušální daně 2026.

Závěr

Německá povinná e-fakturace se českých dodavatelů nedotkne přes zákon, ale přes objednávky. Od ledna 2027 začnou velcí němečtí odběratelé fakturovat výhradně strukturovaně a stejnou disciplínu budou postupně chtít i od svých dodavatelů, od roku 2028 pak celý německý trh. Kdo má faktury a doklady už dnes v digitální, strukturované podobě, vyřeší přechod na XRechnung, ZUGFeRD nebo Peppol jako technický detail. Kdo stojí na papíru a ručním přepisování, měl by začít teď, dokud je čas na klidnou změnu.

Chcete mít doklady a faktury v digitální podobě bez ručního přepisování? Vyzkoušejte DokladBot: vyfotíte doklad, data se vytěží automaticky a evidence je připravená pro účetní i pro budoucí strukturovanou fakturaci. Co všechno umí, najdete v přehledu funkcí DokladBota.

Zdroje a právní předpisy

1. Evropská komise: eInvoicing in Germany (fáze mandátu, formáty, přechodná pravidla)
2. Evropská komise: VAT in the Digital Age (ViDA) (termíny 2030 a 2035, přijetí balíčku 11. 3. 2025)
3. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 6i, § 9, § 29, § 64, § 102)
4. Evropská komise: ověření DIČ v systému VIES
5. Finanční správa ČR: souhrnné hlášení (elektronické podání)