Fakturace do zahraničí: kompletní checklist pro OSVČ

Čím dál více českých podnikatelů poskytuje služby nebo prodává zboží do zahraničí. Ať už pracujete pro klienta v Německu, prodáváte na Slovensko nebo dodáváte software do USA, jakmile fakturujete přes hranice, vstupujete do světa specifických pravidel. Špatně vystavená faktura může znamenat problémy s finančním úřadem, komplikace s DPH nebo zbytečné ztráty na měnových kurzech.

V tomto článku najdete kompletní návod, jak správně fakturovat do zahraničí jako OSVČ v roce 2026. Probereme rozdíly mezi fakturací do EU a mimo EU, vysvětlíme mechanismus reverse charge, ukážeme povinné náležitosti mezinárodní faktury a objasníme, kdy se z vás stává identifikovaná osoba k DPH. Všechna čísla a lhůty jsou ověřené proti aktuálnímu znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, s odkazy na konkrétní paragrafy.

Co v článku najdete

• Základní rozdělení: EU versus třetí země
• Reverse charge: přenesená daňová povinnost
• Ověření VAT ID v systému VIES
• Kdy se stáváte identifikovanou osobou
• Přeshraniční režim pro malé podniky od roku 2025
• Povinné náležitosti mezinárodní faktury
• Měna faktury: CZK, EUR nebo jiná?
• Praktické scénáře fakturace do zahraničí
• Souhrnné hlášení a daňové přiznání
• Časté chyby při fakturaci do zahraničí
• Kompletní checklist pro fakturaci do zahraničí
• Časté otázky

Základní rozdělení: EU versus třetí země

Jednoduše řečeno: nezáleží jen na tom, co prodáváte, ale hlavně komu a kam. Jiná pravidla platí pro firmu v Německu, jiná pro soukromou osobu v Rakousku a úplně jiná pro klienta v USA. Než vystavíte fakturu, musíte si odpovědět na tři otázky: Je odběratel v EU, nebo mimo EU? Je to podnikatel (B2B), nebo soukromá osoba (B2C)? Prodávám zboží, nebo službu?

Fakturace v rámci EU

Evropská unie funguje jako jednotný vnitřní trh s harmonizovanými pravidly pro DPH (směrnice Rady 2006/112/ES). Pokud fakturujete odběrateli se sídlem v jiném členském státě EU (Slovensko, Německo, Polsko, Francie atd.), vztahují se na vás pravidla pro intrakomunitární plnění. Kdo dodává německým firmám, měl by počítat i s tím, že Německo od roku 2027 zavádí povinné strukturované e-faktury.

Klíčové body pro fakturaci do EU:

• Služby pro podnikatele (B2B): Místo plnění je v zemi odběratele (§ 9 odst. 1 zákona o DPH). Fakturujete bez DPH s odkazem na reverse charge, DPH přizná odběratel ve své zemi.
• Služby pro nepodnikatele (B2C): Místo plnění je zpravidla v zemi dodavatele, tedy v ČR (§ 9 odst. 2 zákona o DPH). Plátce fakturuje s českou DPH, neplátce bez DPH.
• Zboží pro podnikatele (B2B): Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet (§ 64 zákona o DPH), pokud zboží fyzicky opustí ČR a odběratel má platné VAT ID.
• Zboží pro nepodnikatele (B2C): Při prodeji zboží na dálku (e-shop) se do celkové hodnoty 10 000 EUR ročně za celou EU zdaňuje v ČR, nad tento limit se uplatňuje DPH země odběratele, prakticky přes režim OSS (One Stop Shop).

Fakturace mimo EU (třetí země)

Při fakturaci do zemí mimo EU (USA, Velká Británie, Švýcarsko, Ukrajina apod.) se pravidla dále liší:

• Služby pro podnikatele: Místo plnění je v zemi odběratele. Plnění není předmětem české DPH, fakturujete bez daně.
• Služby pro nepodnikatele: Závisí na typu služby. U většiny služeb je místo plnění v ČR, existují ale výjimky (např. elektronicky poskytované služby, poradenské a některé další služby podle § 10h zákona o DPH mají místo plnění v zemi příjemce).
• Export zboží: Vývoz zboží mimo EU je osvobozen od DPH s nárokem na odpočet (§ 66 zákona o DPH). Potřebujete celní doklady potvrzující, že zboží opustilo území EU.

Reverse charge: přenesená daňová povinnost

Představte si to jednoduše: normálně daň odvádí ten, kdo prodává. U reverse charge se to otočí, daň přizná a odvede ten, kdo nakupuje. Vy jako český podnikatel vystavíte fakturu bez DPH a váš zahraniční odběratel si DPH přizná a odvede ve své zemi podle svých lokálních sazeb. Pro vás to znamená méně administrativy s cizí daní, ale o to důležitější je mít fakturu formálně správně.

Kdy se reverse charge uplatňuje?

Reverse charge se uplatňuje při poskytování služeb osobě povinné k dani (podnikateli) se sídlem v jiném členském státě EU. Základní pravidlo stanovuje § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH: místo plnění u služeb poskytovaných podnikateli je sídlo odběratele. Na unijní úrovni povinnost odběratele přiznat daň zakotvuje článek 196 směrnice Rady 2006/112/ES.

Podmínky pro uplatnění reverse charge

1. Odběratel musí být osoba povinná k dani, tedy podnikatel v jiném členském státě EU.
2. Odběratel by měl mít platné VAT ID, které ověříte v systému VIES (viz níže). Bez něj neprokážete, že jde o B2B transakci.
3. Služba musí spadat pod základní pravidlo § 9 odst. 1. Existují výjimky (nemovitosti, přeprava osob, vstupné na akce atd.), kde se místo plnění určuje jinak.
4. Na faktuře musí být uvedeno DIČ obou stran, tedy vaše české DIČ i VAT ID odběratele (§ 29 odst. 1 zákona o DPH).

Jaké služby spadají pod základní pravidlo?

Pod základní pravidlo (reverse charge u B2B) spadá většina služeb, které OSVČ typicky poskytují:

• Programování a vývoj software
• Grafický design a tvorba webových stránek
• Marketingové a reklamní služby
• Konzultace a poradenství
• Překlady a jazykové služby
• Účetní a právní služby
• Pronájem movitých věcí

Výjimky z reverse charge

Některé služby se řídí speciálními pravidly pro určení místa plnění (§ 10 až 10i zákona o DPH):

• Služby vztahující se k nemovitosti (§ 10): místo plnění je tam, kde se nemovitost nachází. Týká se i architektů a realitních služeb.
• Přeprava osob (§ 10a): místo plnění je tam, kde se přeprava uskutečňuje.
• Vstupné na kulturní, sportovní a vzdělávací akce (§ 10b): místo plnění je tam, kde se akce koná.
• Stravovací služby (§ 10c): místo plnění je tam, kde jsou služby poskytnuty.
• Krátkodobý nájem dopravního prostředku (§ 10d): místo plnění je tam, kde je vozidlo předáno.

Ověření VAT ID v systému VIES

VIES (VAT Information Exchange System) je online systém provozovaný Evropskou komisí, který umožňuje zdarma ověřit platnost DIČ (VAT ID) registrovaného v libovolném členském státě EU. Ověření VAT ID odběratele je klíčovým krokem při fakturaci do EU: bez platného VAT ID neprokážete nárok na reverse charge ani osvobození od DPH u dodání zboží.

Formáty VAT ID v jednotlivých zemích EU

Každý členský stát EU má svůj specifický formát VAT ID:

Země	Předpona	Formát	Příklad
Česká republika	CZ	8-10 číslic	CZ12345678
Slovensko	SK	10 číslic	SK1234567890
Německo	DE	9 číslic	DE123456789
Polsko	PL	10 číslic	PL1234567890
Rakousko	AT	U + 8 číslic	ATU12345678
Francie	FR	2 znaky + 9 číslic	FR12345678901
Nizozemsko	NL	12 znaků	NL123456789B01

Kdy se stáváte identifikovanou osobou

Nejjednodušší vysvětlení: identifikovaná osoba je "poloviční plátce DPH". Vůči zahraničí máte povinnosti jako plátce (přiznáváte daň z přeshraničních transakcí), ale v Česku zůstáváte neplátcem: českým zákazníkům fakturujete dál bez DPH a nemáte nárok na odpočet.

Pozor na častou chybu v číslování paragrafů: po novele zákona o DPH účinné od 1. 1. 2025 jsou situace vzniku identifikované osoby rozdělené do § 6g až 6i (mnoho starších článků na internetu cituje už neplatné zařazení).

Situace, kdy se musíte registrovat jako identifikovaná osoba

1. Poskytnutí služby podnikateli v EU (§ 6i zákona o DPH)

Jakmile jako neplátce DPH poskytnete službu spadající pod základní pravidlo § 9 odst. 1 osobě povinné k dani v jiném členském státě EU, stáváte se identifikovanou osobou dnem poskytnutí služby. Stačí jediná faktura na jakoukoliv částku, žádný korunový limit neexistuje. Výjimkou je pouze služba, která je v daném členském státě od daně osvobozena.

2. Přijetí služby od podnikatele ze zahraničí (§ 6h zákona o DPH)

Pokud jako neplátce přijmete zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v ČR, typicky nákup software, reklamy (Google Ads, Meta) nebo jiné služby od zahraniční firmy, stáváte se identifikovanou osobou dnem přijetí plnění. Z přijaté služby pak v ČR přiznáte a zaplatíte DPH (21 % základní sazba), bez nároku na odpočet.

3. Pořízení zboží z EU nad limit 326 000 Kč (§ 6g ve spojení s § 2a odst. 2 zákona o DPH)

Pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně, pokud jeho celková hodnota nepřekročila 326 000 Kč v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce (§ 2a odst. 2). Jakmile tento limit překročíte, prvním pořízením zboží, které už je předmětem daně, se stáváte identifikovanou osobou (§ 6g).

Povinnosti identifikované osoby

• Daňové přiznání k DPH podáváte pouze za měsíce, ve kterých vám vznikla povinnost přiznat daň nebo plnění (§ 101 zákona o DPH). Termín je do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.
• Souhrnné hlášení podáváte za měsíce, ve kterých jste poskytli služby podnikatelům v EU (§ 102 zákona o DPH), rovněž do 25 dnů po skončení měsíce.
• Tuzemská plnění nezdaňujete. Na území ČR se chováte jako neplátce a na fakturách pro české odběratele DPH neuvádíte.
• DPH z přijatých zahraničních služeb platíte bez odpočtu. To je hlavní nevýhoda oproti plátci: z nákupu služeb z EU odvedete českou DPH, ale nemůžete si ji nárokovat zpět. Kolik to u konkrétní částky dělá, si spočítáte v naší kalkulačce DPH.

Identifikovaná osoba vs. plátce DPH

Limit pro povinné plátcovství DPH je od novely 2025 nastaven dvouprahově (§ 6 zákona o DPH): při překročení obratu 2 000 000 Kč v kalendářním roce se stáváte plátcem od 1. ledna následujícího roku (nebo dobrovolně dříve), při překročení 2 536 500 Kč se plátcem stáváte okamžitě, dnem následujícím po překročení. Pokud jste v paušálním režimu daně z příjmů, hlídejte si souběh s podmínkami paušální daně, orientačně vám pomůže kalkulačka paušální daně.

Přeshraniční režim pro malé podniky od roku 2025

Toto je novinka, kterou většina starších návodů vůbec nezmiňuje. Od 1. 1. 2025 zavedla novela zákona o DPH (v návaznosti na směrnici EU 2020/285) přeshraniční režim pro malé podniky (§ 109bb a násl. zákona o DPH).

Zjednodušeně: dosud platilo, že jakmile jste například prodávali služby s místem plnění v Německu, museli jste řešit německou DPH prakticky od první koruny. Nově se malý podnikatel může registrovat do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát a využívat tam osvobození od DPH podobně, jako ho doma využívají tamní neplátci. Podmínky, limity a postup registrace rozebíráme samostatně v článku režim SME: osvobození od DPH v jiných státech EU.

Podmínky (§ 109bb zákona o DPH):

• Váš obrat v celé EU nepřesáhl 100 000 EUR v příslušném ani předcházejícím kalendářním roce.
• Zároveň nepřekračujete národní limit pro osvobození ve státě, kde chcete režim využívat (každý stát má vlastní práh).
• Registraci vyřizuje český správce daně, přidělí vám identifikační číslo s příponou "EX".

Pro běžnou B2B fakturaci služeb s reverse charge tento režim nepotřebujete (tam daň řeší odběratel). Hodí se hlavně podnikatelům, kteří poskytují B2C plnění s místem plnění v jiném státě EU (např. služby vztahující se k nemovitosti, vstupné na akce, lokální prodej).

Povinné náležitosti mezinárodní faktury

Faktura do zahraničí musí obsahovat všechny standardní náležitosti české faktury plus několik dodatečných údajů specifických pro mezinárodní obchod.

Standardní náležitosti (§ 29 zákona o DPH)

• Označení dodavatele: jméno/název, sídlo, IČO
• DIČ dodavatele: pokud jste plátce DPH nebo identifikovaná osoba
• Označení odběratele: jméno/název, sídlo
• DIČ/VAT ID odběratele: pokud je registrován k dani
• Evidenční číslo faktury v rámci souvislé číselné řady
• Datum vystavení faktury
• Datum uskutečnění plnění (DUZP) nebo datum přijetí úplaty, pokud předcházelo plnění
• Rozsah a předmět plnění: popis dodaného zboží/služby
• Jednotková cena bez daně a případná sleva
• Základ daně, sazba a výše DPH: pokud plnění podléhá české DPH; výše daně se uvádí v české měně (§ 29 odst. 1 písm. l)

Dodatečné náležitosti pro zahraniční fakturu

• Údaj "daň odvede zákazník": při reverse charge (§ 29 odst. 2 písm. c)
• Odkaz na ustanovení o osvobození: pokud je plnění osvobozeno, např. § 64 (dodání zboží do EU) nebo § 66 (vývoz), případně odkaz na směrnici (§ 29 odst. 2 písm. a)
• IBAN: mezinárodní formát čísla účtu (český IBAN má 24 znaků a začíná CZ), převod z národního formátu popisuje návod na převod čísla účtu na IBAN a spočítá převodník IBAN
• SWIFT/BIC kód: mezinárodní identifikátor banky (8-11 znaků)
• Měna faktury: jasné označení (EUR, USD, GBP atd.)

Nezapomeňte také na lhůtu pro vystavení: u služby s reverse charge do EU a u intrakomunitárního dodání zboží musí být daňový doklad vystaven do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 28 zákona o DPH).

Praktický tip pro české a slovenské odběratele: k faktuře můžete přiložit QR kód pro platbu, zákazník pak zaplatí na dva kliky a vy dostanete peníze rychleji.

Měna faktury: CZK, EUR nebo jiná?

Zákon vám neukládá povinnost fakturovat v konkrétní měně, můžete použít jakoukoliv měnu, na které se s odběratelem dohodnete. Jediné pravidlo: pokud na dokladu uvádíte českou DPH, její výše musí být vyčíslena v korunách (§ 29 odst. 1 písm. l zákona o DPH).

Nejčastější varianty

Fakturace v EUR: nejběžnější volba pro fakturaci v rámci EU. Euro je univerzální obchodní měna v Evropě a většina evropských odběratelů ji preferuje.

Fakturace v CZK: možná, ale méně praktická pro zahraničního odběratele. Hodí se například při fakturaci slovenským firmám, které s korunami běžně pracují.

Fakturace v USD: typická pro fakturaci do USA, Kanady nebo zemí, kde je dolar preferovanou měnou.

Fakturace v lokální měně odběratele: GBP pro Velkou Británii, CHF pro Švýcarsko atd. Výhodná pro odběratele, ale vyžaduje přepočet přes méně běžné kurzy.

Měnový kurz a přepočet na CZK

I když fakturujete v cizí měně, pro daňové účely musíte částky přepočítat na české koruny.

Kurzové rozdíly

Při platbě v cizí měně vznikají kurzové rozdíly, tedy rozdíl mezi kurzem při vystavení faktury a kurzem při přijetí platby:

• Kurzový zisk: pokud koruna od vystavení faktury oslabila, obdržíte v přepočtu více CZK. Kurzový zisk je zdanitelným příjmem.
• Kurzová ztráta: pokud koruna posílila, obdržíte méně CZK. Kurzová ztráta je daňově uznatelným výdajem.

OSVČ s daňovou evidencí, která používá jednotný kurz, kurzové rozdíly v průběhu roku neřeší, všechny příjmy v cizí měně přepočte jedním kurzem až v daňovém přiznání.

Příjmy ze zahraničí bývají nepravidelné a kurz s nimi umí zahýbat. Aby vás výkyvy nezaskočily při placení daní a záloh, spočítejte si bezpečnou rezervu v kalkulačce rezervy pro OSVČ.

Praktické scénáře fakturace do zahraničí

Scénář 1: Neplátce DPH fakturuje služby do EU

Situace: Jste grafický designér, neplátce DPH, a německá firma vás najala na tvorbu loga. Odměna je 2 000 EUR.

Postup:

1. Dnem poskytnutí služby se stáváte identifikovanou osobou (§ 6i). Do 15 dnů podáte přihlášku k registraci (§ 97).
2. Ověříte VAT ID německé firmy v systému VIES a uložíte si potvrzení.
3. Vystavíte fakturu v EUR bez DPH s textem "daň odvede zákazník" (anglicky "Reverse charge") a odkazem na článek 196 směrnice 2006/112/ES.
4. Na faktuře uvedete své české DIČ i VAT ID odběratele.
5. Do 25 dnů po skončení měsíce podáte daňové přiznání k DPH (plnění na řádku 21) a souhrnné hlášení s kódem 3.
6. Z 2 000 EUR neodvádíte žádnou českou DPH, celá částka je váš příjem pro daň z příjmů.

Scénář 2: Plátce DPH prodává zboží do EU

Situace: Jste plátce DPH a dodáváte zboží slovenské firmě.

Postup:

1. Ověříte VAT ID slovenské firmy v VIES.
2. Vystavíte fakturu bez DPH, jde o intrakomunitární dodání osvobozené s nárokem na odpočet (§ 64 zákona o DPH).
3. Na fakturu uvedete odkaz na osvobození, např. "Osvobozeno od DPH podle § 64 zákona č. 235/2004 Sb." nebo odkaz na článek 138 směrnice 2006/112/ES.
4. Prokážete, že zboží skutečně opustilo ČR (přepravní doklady, potvrzení odběratele).
5. Vykážete plnění v daňovém přiznání (řádek 20) a v souhrnném hlášení (kód 0).

Scénář 3: OSVČ fakturuje služby do USA

Situace: Jste programátor a pracujete pro americkou firmu. Měsíční fakturace činí 5 000 USD.

Postup:

1. USA není členem EU, neuplatňuje se reverse charge podle unijních pravidel ani povinnost registrace identifikované osoby z titulu poskytnuté služby.
2. Fakturujete v USD bez DPH, místo plnění je v USA (§ 9 odst. 1), plnění není předmětem české DPH.
3. VAT ID odběratele neuvádíte (americká firma žádné nemá), postačí její název a adresa.
4. Uvedete IBAN, SWIFT a případně ABA routing number pro platby z USA.
5. Příjem přepočtete na CZK (denní kurz ČNB, nebo jednotný kurz na konci roku) a zdaníte v přiznání k dani z příjmů.

Scénář 4: Neplátce DPH fakturuje služby nepodnikateli v EU

Situace: Jste překladatel, neplátce DPH, a přeložíte text pro soukromou osobu v Rakousku.

Postup:

1. Soukromá osoba (nepodnikatel) nemá VAT ID, reverse charge se neuplatňuje.
2. Místo plnění je v ČR, v sídle poskytovatele (§ 9 odst. 2 zákona o DPH).
3. Protože jste neplátce, fakturujete bez DPH.
4. Nemusíte se registrovat jako identifikovaná osoba, ta u poskytnutí služeb vzniká pouze u B2B transakcí do EU.

Scénář 5: Neplátce nakupuje reklamu od Google/Meta

Situace: Jste neplátce DPH a zaplatíte 500 EUR za reklamu Google Ads (fakturuje irská pobočka).

Postup:

1. Přijali jste službu od osoby neusazené v ČR s místem plnění v tuzemsku, dnem přijetí se stáváte identifikovanou osobou (§ 6h).
2. Do 15 dnů se registrujete a Googlu nahlásíte své DIČ (jinak vám bude účtovat irskou DPH).
3. Z každé přijaté faktury přiznáte českou DPH 21 % (z 500 EUR tedy cca 105 EUR v přepočtu na CZK) v přiznání do 25 dnů po skončení měsíce. Odpočet uplatnit nemůžete.
4. Souhrnné hlášení v tomto případě nepodáváte (to se týká jen poskytnutých plnění).

Souhrnné hlášení a daňové přiznání

Pokud jste plátce DPH nebo identifikovaná osoba a poskytnete služby podle § 9 odst. 1 nebo dodáte zboží podnikateli v jiném členském státě EU, musíte kromě daňového přiznání podat také souhrnné hlášení (§ 102 zákona o DPH).

Souhrnné hlášení

• Kdo podává: Plátci DPH a identifikované osoby s intrakomunitárními plněními.
• Termín: Plátce podává za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení. Identifikovaná osoba podává do 25 dnů po skončení měsíce, ve kterém plnění uskutečnila (za prázdné měsíce nepodává nic).
• Forma: Výhradně elektronicky, přes portál MOJE daně nebo datovou schránkou.
• Obsah: VAT ID odběratele, kód plnění (0 = dodání zboží, 1 = přemístění obchodního majetku, 2 = třístranný obchod, 3 = poskytnutí služby), počet plnění a celková hodnota v CZK.

Kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení podávají pouze plátci DPH, identifikovaných osob se netýká. Vykazují se v něm tuzemská zdanitelná plnění; poskytnuté služby do EU s reverse charge se do kontrolního hlášení neuvádějí, patří do souhrnného hlášení.

Časté chyby při fakturaci do zahraničí

1. Chybějící nebo neověřené VAT ID odběratele. Bez platného VAT ID neprokážete B2B charakter transakce. Pokud vystavíte fakturu bez DPH a odběratel platné VAT ID nemá, riskujete doměření české DPH.

2. Chybějící text "daň odvede zákazník". Samotné neuvedení DPH na faktuře nestačí, § 29 odst. 2 zákona o DPH výslovně vyžaduje tento údaj (u osvobozených plnění pak odkaz na příslušné ustanovení).

3. Špatný měnový kurz. Pro DPH je rozhodný kurz ke dni vzniku povinnosti přiznat daň či plnění, ne libovolné datum. Směšování kurzů pro DPH a pro daň z příjmů je častý zdroj chyb.

4. Opožděná registrace identifikované osoby. Neplátci často netuší, že se identifikovanou osobou stali už první fakturou do EU nebo první platbou za Google Ads. Registrace do 15 dnů je povinnost, status ale vzniká ze zákona i bez ní.

5. Chybějící IBAN a SWIFT. České číslo účtu ve formátu XXXX/YYYY je pro zahraničního odběratele nepoužitelné. Vždy uvádějte IBAN a SWIFT/BIC.

6. Nepodané souhrnné hlášení. Mnozí nově registrovaní o této povinnosti nevědí. Finanční úřad přitom data páruje se systémem VIES, takže nepodané hlášení odhalí.

7. Záměna pravidel pro B2B a B2C. U služeb soukromým osobám v EU se reverse charge neuplatní a identifikovaná osoba nevzniká, naopak u e-shopů hlídejte limit 10 000 EUR pro OSS.

Kompletní checklist pro fakturaci do zahraničí

Časté otázky

Musím se registrovat k DPH, když fakturuji do zahraničí jako neplátce?

Jako plátce DPH se registrovat nemusíte, ale při první B2B službě podnikateli v EU se ze zákona stáváte identifikovanou osobou (§ 6i zákona o DPH) a do 15 dnů musíte podat přihlášku k registraci. Při fakturaci mimo EU (např. do USA) žádná registrační povinnost z titulu poskytnuté služby nevzniká.

Kolik stojí být identifikovanou osobou?

Registrace je zdarma a na rozdíl od plátcovství vám nepřidává DPH na tuzemské faktury. Náklad vzniká jen u přijatých služeb ze zahraničí (Google Ads, software), z nich odvádíte českou DPH 21 % bez nároku na odpočet, a administrativa: přiznání a souhrnné hlášení za měsíce, kdy proběhla přeshraniční transakce.

Můžu fakturovat do zahraničí v korunách?

Ano, měna faktury je věcí dohody s odběratelem. Pokud ale na dokladu vyčíslujete českou DPH, musí být její výše uvedena v CZK (§ 29 odst. 1 zákona o DPH). V praxi se pro EU používá nejčastěji euro.

Jaký kurz mám použít při fakturaci v eurech?

Pro účely DPH kurz ČNB (nebo ECB) platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň či plnění (§ 4 odst. 8 zákona o DPH). Pro daň z příjmů může OSVČ s daňovou evidencí použít jednotný kurz vyhlašovaný GFŘ za celý rok, což je nejjednodušší varianta.

Co když má zahraniční klient neplatné VAT ID?

Bez platného VAT ID nemůžete transakci vykázat jako B2B s reverse charge. Buď jde o B2C plnění (u služeb pak zpravidla místo plnění v ČR), nebo požádejte klienta o nápravu registrace. Fakturu bez DPH s neplatným VAT ID může finanční úřad doměřit.

Platí se z příjmů ze zahraničí sociální a zdravotní pojištění?

Ano. Příjmy ze zahraniční fakturace jsou běžným příjmem ze samostatné činnosti, vstupují do vyměřovacího základu pro pojistné i do daně z příjmů úplně stejně jako tuzemské příjmy. Dvojí zdanění příjmů řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění, u běžných služeb fakturovaných z ČR se ale příjem zdaňuje v Česku.

Musím podávat souhrnné hlášení každý měsíc?

Plátce DPH podává souhrnné hlášení za každý měsíc, ve kterém uskutečnil intrakomunitární plnění. Identifikovaná osoba jen za měsíce, kdy poskytla službu podnikateli v EU (§ 102 odst. 5 zákona o DPH). Za měsíce bez přeshraničních plnění se hlášení nepodává.

Shrnutí

Fakturace do zahraničí vyžaduje znalost pravidel, která se liší podle toho, zda fakturujete do EU nebo mimo ni, zda jde o B2B nebo B2C transakci a zda prodáváte zboží nebo poskytujete služby. Klíčové je správně určit místo plnění, ověřit VAT ID odběratele ve VIES, zvolit správný DPH režim a uvést na faktuře všechny povinné náležitosti včetně textu "daň odvede zákazník" nebo odkazu na osvobození. Neplátci DPH si musí pohlídat registraci identifikované osoby, která vzniká už první B2B službou do EU i první přijatou službou ze zahraničí.

Při dodržení pravidel popsaných v tomto článku minimalizujete riziko problémů s finančním úřadem a zajistíte, že vaše mezinárodní podnikání bude z daňového hlediska v pořádku.

Zdroje a právní předpisy

1. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 2a, § 4 odst. 8, § 6, § 6g až 6i, § 9 až 10i, § 28, § 29, § 64, § 66, § 97, § 101, § 102, § 109bb)
2. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (§ 247a, § 250, § 251)
3. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 38 odst. 1, přepočet cizí měny)
4. Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (čl. 138, čl. 196)
5. VIES, ověřování VAT ID (Evropská komise)
6. Kurzy devizového trhu, Česká národní banka
7. Portál MOJE daně