Vyměřovací základ

Částka, ze které se počítá pojistné

U sociálního pojištění 55 procent daňového základu, u zdravotního 50 procent. U hlavní činnosti platí zákonné minimum.

Co Vyměřovací základ znamená

Vyměřovací základ je částka, ze které se procentní sazbou počítá pojistné na sociální a zdravotní pojištění. U OSVČ se odvozuje z daňového základu, tedy z rozdílu mezi příjmy a výdaji ze samostatné činnosti.

Podrobný výklad

Pro sociální pojištění činí roční vyměřovací základ 55 procent daňového základu, sazba pojistného je 29,2 procenta. Pro zdravotní pojištění činí vyměřovací základ 50 procent daňového základu a sazba je 13,5 procenta. Dvě různá procenta u dvou odvodů jsou častým zdrojem chyb ve výpočtech.

U hlavní činnosti existuje minimální vyměřovací základ, pod který nelze klesnout. To znamená, že i při velmi nízkém nebo nulovém zisku se platí minimální pojistné. U sociálního pojištění se minimum v roce 2026 měnilo v polovině roku, u zdravotního pojištění zůstalo po celý rok stejné a odpovídá polovině průměrné mzdy.

Stropy se u obou odvodů liší zásadně. U sociálního pojištění existuje maximální vyměřovací základ odvozený od násobku průměrné mzdy, nad který se pojistné neplatí. U zdravotního pojištění byl maximální vyměřovací základ zrušen, takže pojistné roste s příjmy neomezeně. Vysoce výdělečná OSVČ tak na zdravotním pojištění platí bez limitu.

Rozdíly mezi oběma pojištěními

Sociální: vyměřovací základ 55 procent daňového základu, sazba 29,2 procenta
Zdravotní: vyměřovací základ 50 procent daňového základu, sazba 13,5 procenta
Sociální má maximální vyměřovací základ, zdravotní ho nemá
U vedlejší činnosti se sociální pojištění pod rozhodnou částkou neplatí
U zdravotního pojištění se u vedlejší činnosti platí vždy ze skutečného zisku

Příklad z praxe

OSVČ na hlavní činnost má daňový základ 500 000 korun. Vyměřovací základ pro sociální pojištění je 275 000 korun a pojistné 29,2 procenta z této částky. Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je 250 000 korun a pojistné 13,5 procenta. Obě částky se porovnají se zaplacenými zálohami a rozdíl se doplatí nebo vrátí.

Souvislosti

Vyměřovací základ propojuje daňové přiznání s přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Ovlivňuje i výši budoucího důchodu, protože z vyměřovacího základu se počítá osobní vyměřovací základ pro důchod. V paušálním režimu se vyměřovací základ neřeší, pojistné je součástí jediné platby.

Časté otázky

Proč jsou u sociálního a zdravotního pojištění různá procenta?

Protože každý odvod má vlastní pravidla. U sociálního pojištění je vyměřovací základ 55 procent daňového základu a sazba 29,2 procenta, u zdravotního 50 procent a sazba 13,5 procenta. Záměna procent patří mezi nejčastější chyby ve výpočtech.

Jaká jsou minima pro rok 2026?

U sociálního pojištění se minimum v polovině roku měnilo: minimální záloha činila 5 720 Kč od ledna do června a 5 005 Kč od července. U zdravotního pojištění zůstala minimální záloha 3 306 Kč po celý rok.

Existuje maximální vyměřovací základ?

U sociálního pojištění ano, pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč ročně a nad něj se pojistné neplatí. U zdravotního pojištění byl strop zrušen, takže tam pojistné roste s příjmy neomezeně.

Jak se počítá vyměřovací základ u vedlejší činnosti?

Stejnými procenty, ale u sociálního pojištění se pojistné neplatí, pokud zisk nepřesáhne rozhodnou částku, pro rok 2026 činí 117 521 Kč. U zdravotního pojištění se platí vždy ze skutečného zisku, bez minimálního základu.

Ovlivňuje vyměřovací základ výši důchodu?

Ano. Z vyměřovacích základů se počítá osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu, takže dlouhodobé placení minima znamená nízký důchod. Je to hlavní protiargument k maximální optimalizaci odvodů.