Zálohy na daň z příjmů
Průběžné platby daně během zdaňovacího období
Povinnost vzniká podle poslední známé daňové povinnosti. Nad 30 000 korun se platí pololetně, nad 150 000 čtvrtletně.
Co Zálohy na daň z příjmů znamená
Zálohy na daň z příjmů jsou průběžné platby, které poplatník odvádí během zálohového období na budoucí daňovou povinnost. Jejich výše i četnost se odvíjejí od poslední známé daňové povinnosti, tedy od daně z posledního podaného přiznání.
Podrobný výklad
Když poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 korun, zálohy se neplatí vůbec. Při dani od 30 000 do 150 000 korun se platí dvě zálohy ročně, každá ve výši 40 procent poslední známé daně. Při dani nad 150 000 korun se platí čtyři zálohy ročně, každá ve výši čtvrtiny poslední známé daně.
Zálohové období běží od dne následujícího po lhůtě pro podání přiznání do lhůty pro podání přiznání v následujícím roce. Po podání nového přiznání se výše záloh přepočítá. Zaplacené zálohy se v přiznání započtou na výslednou daň, přeplatek se vrací na žádost.
Když poplatník ví, že jeho příjmy výrazně klesnou, může požádat správce daně o stanovení záloh jinak nebo o jejich zrušení. Žádost je nutné odůvodnit, typicky ukončením spolupráce s velkým klientem, nemocí nebo přerušením činnosti. Bez rozhodnutí správce daně se zálohy platit musí, i když je zřejmé, že budou vysoké.
Pravidla pro zálohy
- Do 30 000 Kč poslední známé daně se zálohy neplatí
- Od 30 000 do 150 000 Kč se platí dvě zálohy po 40 procentech
- Nad 150 000 Kč se platí čtyři zálohy po 25 procentech
- Zálohy se započtou na výslednou daň v přiznání
- O snížení nebo zrušení záloh lze požádat správce daně
Příklad z praxe
Grafikovi vyšla za rok 2025 daň 90 000 korun. Spadá tedy do pásma pololetních záloh a platí dvě zálohy po 36 000 korunách. V roce 2026 dosáhne nižšího zisku a v přiznání mu vyjde daň 50 000 korun. Zaplacené zálohy 72 000 korun se započtou, vznikne přeplatek 22 000 korun a on o něj požádá.
Souvislosti
Zálohy na daň jsou samostatnou povinností vedle záloh na sociální a zdravotní pojištění, které mají vlastní pravidla i vlastní účty. Navazují na daňové přiznání a na cash flow, protože v součtu se všemi odvody představují významný pravidelný výdaj.
Časté otázky
Kdy zálohy platit nemusím?
Když poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč. Pod touto hranicí se zálohy neplatí vůbec a daň se odvede jednorázově až v přiznání.
Kolik a kdy se zálohy platí?
Při dani od 30 000 do 150 000 Kč dvě zálohy ročně po 40 procentech poslední známé daně, splatné 15. června a 15. prosince. Nad 150 000 Kč čtyři zálohy po 25 procentech, splatné 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Termíny hlídá /funkce/pripominky-terminu.
Kolik konkrétně zaplatím při dani 90 000 Kč?
Spadáš do pásma pololetních záloh, takže dvakrát ročně 36 000 Kč, celkem 72 000 Kč. Zaplacené zálohy se v přiznání započtou na výslednou daň a případný přeplatek se na žádost vrací.
Co když mi příjmy výrazně klesnou?
Můžeš požádat správce daně o stanovení záloh jinak nebo o jejich zrušení. Žádost je nutné odůvodnit, například ukončením spolupráce s velkým klientem, nemocí nebo přerušením činnosti. Bez rozhodnutí správce daně se zálohy platit musí.
Jsou to stejné zálohy jako na pojistné?
Nejsou. Zálohy na sociální a zdravotní pojištění mají vlastní pravidla, vlastní termíny i vlastní účty. Přehled minimálních záloh je na /blog/minimalni-zalohy-osvc-2026.
Co hrozí při pozdní úhradě zálohy?
Úrok z prodlení podle daňového řádu, který odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o osm procentních bodů a nabíhá za každý den prodlení. Vzniká automaticky, bez rozhodnutí správce daně.
Související pojmy
Kde se to počítá a hlídá za vás
Programy, které s tímhle pojmem pracují každý den, a kalkulačky zdarma.
Kam dál
DokladBot ti hlídá termíny, sazby i limity
Systém ví, co je DUZP, jaká je sazba, kdy podat kontrolní hlášení a kdy ti hrozí překročení limitu.
Vyzkoušej zdarma