Kalkulačka úroku z prodlení 2026
Výpočet úroku z prodlení je jednoduchý: dlužná částka × roční sazba × počet dnů prodlení / 365. Zákonná sazba je repo sazba ČNB k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení začalo, plus 8 procentních bodů. Pro prodlení vzniklé ve 2. pololetí 2026 to je 11,75 % ročně, pro 1. pololetí 2026 11,5 %. Faktura na 50 000 Kč tak po 90 dnech nese úrok 1 448,63 Kč, mezi podnikateli navíc paušál 1 200 Kč.
Aktualizováno 20. 11. 2026
TL;DRÚrok z prodlení ve zkratce
- Zákonná sazba 2026: 11,5 % ročně pro prodlení vzniklé do 30. 6. 2026, 11,75 % ročně pro prodlení vzniklé od 1. 7. 2026.
- Vzniká ze zákona. Nemusí být ve smlouvě ani na faktuře.
- Běží ode dne po splatnosti do dne zaplacení včetně.
- Sazba se během prodlení nemění, i když ČNB repo sazbu upraví.
- Mezi podnikateli k úroku patří paušální náhrada 1 200 Kč za každou pohledávku.
Zdroj: § 1970 občanského zákoníku, § 2 a 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., historie repo sazby ČNB, ověřeno 20. 11. 2026.
Celá neuhrazená částka z faktury, u plátce včetně DPH.
Prodlení začíná následující den.
Den zaplacení se do prodlení počítá.
Zadej dlužnou částku, datum splatnosti a datum zaplacení.
Orientační výpočet podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 a 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jednoduché úročení z jistiny, roční sazba se dělí počtem dnů daného kalendářního roku (365, v přestupném roce 366). Nepočítá zvláštní úrok u výživného ani úrok u daní. Nenahrazuje právní radu.
Jak se počítá úrok z prodlení
úrok = dlužná částka × roční sazba v % / 100 × počet dnů prodlení / 365
Roční sazba. Když si strany nic nesjednaly, platí zákonná výše podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšená o 8 procentních bodů. Rozhoduje den, kdy prodlení začalo, ne den vystavení faktury ani den zaplacení.
Sazba se zafixuje. Dluh, který se dostal do prodlení 20. 6. 2026, se úročí sazbou 11,5 % až do zaplacení, i kdyby to trvalo roky. Výpočet se nedělí podle pozdějších změn repo sazby.
Počet dnů prodlení. Prvním dnem je den následující po splatnosti (§ 1968 občanského zákoníku), posledním den, kdy dluh zanikl zaplacením. Při bezhotovostní platbě je to den připsání částky na účet banky věřitele (§ 1957 občanského zákoníku). Že se úrok platí i za den zaplacení, dovodil Nejvyšší soud v rozsudku 33 Cdo 1450/2008.
Dělitel 365, nebo 366. Zákon počet dnů v roce neurčuje. V praxi se dělí počtem dnů daného kalendářního roku, tedy v přestupném roce 366, a prodlení přes přelom roku se počítá za každý rok zvlášť. Stejně počítá i tato kalkulačka. Roky 2026 a 2027 mají 365 dnů, další přestupný rok je 2028.
Jednoduché úročení. Úrok se počítá jen z jistiny. Úroky z úroků lze požadovat pouze tehdy, bylo-li to ujednáno (§ 1806 občanského zákoníku).
Příklad: faktura 50 000 Kč, 90 dnů po splatnosti
Dlužná částka: 50 000,00 Kč, splatnost 15. 7. 2026
Prodlení začalo: 16. 7. 2026, tedy ve 2. pololetí 2026. Repo sazba k 1. 7. 2026 byla 3,75 %, zákonná sazba je 11,75 % ročně.
Zaplaceno: 13. 10. 2026, prodlení trvalo 90 dnů (16 dnů v červenci, 31 v srpnu, 30 v září a 13 v říjnu).
50 000 × 11,75 / 100 × 90 / 365 = 1 448,63 Kč
Úrok z prodlení: 1 448,63 Kč, denně 16,10 Kč
Mezi podnikateli přibude paušální náhrada 1 200 Kč, věřitel tedy může vedle jistiny požadovat 2 648,63 Kč.
Se sjednaným úrokem 0,05 % denně by stejné prodlení stálo 2 250,00 Kč (50 000 × 0,05 % × 90).
Zákonný úrok z prodlení: sazby po pololetích
Tabulka ukazuje repo sazbu ČNB platnou první den každého pololetí od roku 2014 a z ní odvozený zákonný úrok z prodlení. Řádek vyber podle dne, kdy prodlení začalo.
| Prodlení začalo | Repo sazba ČNB k 1. dni pololetí | Zákonný úrok z prodlení ročně |
|---|---|---|
| 1. 7. až 31. 12. 2026 | 3,75 % | 11,75 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2026 | 3,5 % | 11,5 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2025 | 3,5 % | 11,5 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2025 | 4 % | 12 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2024 | 4,75 % | 12,75 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2024 | 6,75 % | 14,75 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2023 | 7 % | 15 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2023 | 7 % | 15 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2022 | 7 % | 15 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2022 | 3,75 % | 11,75 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2021 | 0,5 % | 8,5 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2021 | 0,25 % | 8,25 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2020 | 0,25 % | 8,25 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2020 | 2 % | 10 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2019 | 2 % | 10 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2019 | 1,75 % | 9,75 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2018 | 1 % | 9 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2018 | 0,5 % | 8,5 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2017 | 0,05 % | 8,05 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2017 | 0,05 % | 8,05 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2016 | 0,05 % | 8,05 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2016 | 0,05 % | 8,05 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2015 | 0,05 % | 8,05 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2015 | 0,05 % | 8,05 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2014 | 0,05 % | 8,05 % |
| 1. 1. až 30. 6. 2014 | 0,05 % | 8,05 % |
Zdroj: ČNB, vývoj dvoutýdenní repo sazby a § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sazba pro prodlení vzniklá od 1. 1. 2027 ještě není známá: určí ji repo sazba platná 1. 1. 2027. Od 6. 11. 2026 je repo sazba 4,00 %; pokud ji ČNB do konce roku nezmění, vyjde zákonný úrok na 12 % ročně.
Prodlení, které vzniklo před 1. 1. 2014, se podle § 19 odst. 1 nařízení řídí dřívějším nařízením vlády č. 142/1994 Sb. a kalkulačka ho nepočítá. Zvláštní sazbu má také výživné pro nezletilé dítě: prvních 6 měsíců prodlení 2,5 promile dlužné částky denně (§ 2 odst. 2 nařízení).
Úrok z prodlení, smluvní pokuta a penále
| Sankce | Kde je upravena | Musí být sjednána | Výše |
|---|---|---|---|
| Zákonný úrok z prodlení | § 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. | Ne | Repo sazba ČNB + 8 procentních bodů ročně |
| Smluvní úrok z prodlení | § 1970 občanského zákoníku (ujednaná výše) | Ano | Podle dohody, ročně nebo denně |
| Smluvní pokuta | § 2048 až 2052 občanského zákoníku | Ano | Podle dohody; nepřiměřenou může soud na návrh dlužníka snížit (§ 2051) |
| Paušální náhrada nákladů | § 1972 občanského zákoníku, § 3 nařízení | Ne | 1 200 Kč za pohledávku, jen mezi podnikateli |
| Penále | § 251 daňového řádu | Ne | 20 % z doměřené daně, s fakturami nesouvisí |
Slovo penále se u faktur používá hovorově pro úrok z prodlení nebo smluvní pokutu. Rozdíl je podstatný: úrok z prodlení a paušální náhradu můžeš požadovat vždy, smluvní pokutu jen když je sjednaná. Podrobně to rozebírá článek penále z prodlení u faktury a heslo úrok z prodlení ve slovníku.
Úrok u daní je jiný režim. Za pozdě zaplacenou daň vzniká úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu až od čtvrtého dne po splatnosti. Jeho výše odpovídá úroku z prodlení podle občanského zákoníku, ale nepředepíše se, pokud u jednoho druhu daně a jednoho správce daně nepřesáhne za jedno zdaňovací období 1 000 Kč (§ 251a odst. 2). Více v článku pokuta za pozdní podání daňového přiznání.
Smluvní úrok z prodlení: kdy je nepřiměřený
Strany si mohou sjednat jinou výši úroku, než jakou stanoví nařízení vlády, vyšší i nižší. Bývá vyjádřena procentem ročně nebo denně: 0,05 % denně je 18,25 % ročně, 0,1 % denně je 36,5 % ročně a 0,5 % denně už 182,5 % ročně.
Pevná hranice neexistuje. Nejvyšší soud v rozsudku 32 Cdo 1490/2019 ze dne 22. 9. 2020 posuzoval úrok 0,5 % denně mezi podnikateli a uzavřel, že žádnou obecnou hraniční sazbu stanovit nelze. Výrazná odchylka od zákonné sazby je signálem možného rozporu s dobrými mravy, sama ho ale nezakládá. Soud hodnotí okolnosti v době uzavření smlouvy, například rizikovost obchodu, význam dluhu pro věřitele, další sjednané sankce a zajištění.
Ochrana věřitele. Mezi podnikateli je neplatné ujednání o úroku z prodlení, které je pro věřitele zvláště nevýhodné, a ujednání, které úrok úplně vylučuje, se za zvláště nevýhodné považuje vždy (§ 1964 občanského zákoníku).
Ochrana spotřebitele. Ve smlouvě se spotřebitelem se k ujednání, které v rozporu s požadavkem poctivosti zakládá významnou nerovnováhu v jeho neprospěch, nepřihlíží (§ 1813 a 1815 občanského zákoníku). U vysokého denního úroku vůči spotřebiteli s tím počítej.
Částečné úhrady a promlčení úroků
Na co jde částečná platba. Podle § 1932 odst. 1 občanského zákoníku se plnění započte nejdřív na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Je-li dlužníkem spotřebitel, jde platba po nákladech nejdřív na jistinu a na úroky z prodlení až nakonec (§ 1932 odst. 2). Kalkulačka umí obě varianty.
Promlčení. Promlčecí lhůta trvá tři roky (§ 629 občanského zákoníku) a soud k promlčení přihlédne jen na námitku dlužníka (§ 610). Upomínka lhůtu nestaví. Neběží po dobu soudního řízení, když věřitel právo včas uplatní (§ 648), a po uznání dluhu se právo promlčí až za deset let (§ 639).
S vymáháním neotálej. Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva tak dlouho, že úroky dosáhnou výše jistiny, pozbývá právo požadovat další úroky; znovu mu náleží až ode dne, kdy právo uplatnil u soudu (§ 1805 odst. 2 občanského zákoníku).
Jak úrok z prodlení uplatnit
Nejdřív si ověř, kdy přesně faktura byla splatná. Když splatnost sjednaná není, platí mezi podnikateli 30 dnů podle § 1963 občanského zákoníku; pravidla shrnuje heslo splatnost faktury a poslední den lhůty spočítá kalkulačka lhůt.
Vyčíslený úrok a paušál pak uveď v upomínce. Větu z kalkulačky stačí vložit do vzoru upomínky faktury. Když dlužník nereaguje, následuje předžalobní výzva a žaloba, ve které se úrok požaduje od prvního dne prodlení do zaplacení.
Často kladené otázky
Jak se počítá úrok z prodlení?
Úrok = dlužná částka × roční sazba × počet dnů prodlení / 365 (v přestupném roce 366). Zákonná roční sazba je repo sazba ČNB platná první den pololetí, ve kterém prodlení začalo, zvýšená o 8 procentních bodů. Faktura na 50 000 Kč, která je 90 dnů po splatnosti a do prodlení se dostala ve 2. pololetí 2026, nese úrok 1 448,63 Kč.
Kolik je zákonný úrok z prodlení v roce 2026?
Pro prodlení, které začalo od 1. 1. do 30. 6. 2026, je to 11,5 % ročně (repo sazba 3,5 % plus 8 procentních bodů). Pro prodlení, které začalo od 1. 7. do 31. 12. 2026, je to 11,75 % ročně (repo sazba 3,75 % plus 8 procentních bodů). Vyplývá to z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Od kdy se počítá úrok z prodlení?
Od prvního dne po splatnosti. Je-li faktura splatná 15. 7., prodlení začíná 16. 7. a trvá až do dne, kdy je platba připsána na účet banky věřitele (§ 1957 občanského zákoníku). Den zaplacení se do prodlení počítá. Upomínka ke vzniku nároku není potřeba.
Musí být úrok z prodlení ve smlouvě nebo na faktuře?
Nemusí. Právo na úrok z prodlení vzniká přímo ze zákona podle § 1970 občanského zákoníku. Když si strany výši nesjednají, platí sazba podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sjednat je nutné jen jinou než zákonnou výši.
Mohu účtovat 0,05 % denně?
Jen když je taková sazba sjednaná ve smlouvě, objednávce nebo obchodních podmínkách, které druhá strana přijala. Jednostranná věta na faktuře nestačí a platí pak zákonná sazba. Sazba 0,05 % denně odpovídá 18,25 % ročně, tedy asi jedenapůlnásobku zákonných 11,75 %. Pevnou horní hranici zákon nestanoví, soudy posuzují okolnosti konkrétního případu.
Co je paušální náhrada 1 200 Kč?
Minimální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 1972 občanského zákoníku. Náleží věřiteli vedle úroku z prodlení za každou pohledávku, ale jen mezi podnikateli nebo vůči veřejnému zadavateli. Po spotřebiteli ji požadovat nelze.
Počítá se úrok z částky s DPH?
Ano. Úrok se počítá z celé neuhrazené částky, tedy u plátce z ceny včetně DPH, protože dlužník dluží celou fakturovanou cenu. Samotný úrok z prodlení ani paušální náhrada se o DPH nenavyšují, nejde o úplatu za plnění.
Mění se sazba, když ČNB během prodlení změní repo sazbu?
Nemění. Sazba se určí jednou podle repo sazby platné první den kalendářního pololetí, ve kterém prodlení nastalo, a platí až do zaplacení. Zvýšení repo sazby na 4,00 % od 6. 11. 2026 se proto dluhů, které jsou už v prodlení, netýká.
Zdroje
- Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: § 2 výše úroku z prodlení, § 3 náklady spojené s uplatněním pohledávky, § 19 přechodná ustanovení
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: § 629, § 1805, § 1806, § 1813, § 1932, § 1957, § 1963, § 1964, § 1968, § 1970, § 1972, § 2048 až 2052
- Česká národní banka: vývoj dvoutýdenní repo sazby
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád: § 251, § 251a, § 252
- Rozsudek Nejvyššího soudu 33 Cdo 1450/2008 ze dne 31. 8. 2009 (den zaplacení jako poslední den prodlení), citováno podle epravo.cz
- Rozsudek Nejvyššího soudu 32 Cdo 1490/2019 ze dne 22. 9. 2020 (úrok z prodlení a dobré mravy), citováno podle epravo.cz
Ať se k úrokům vůbec nedostaneš
V DokladBotu vidíš, které faktury jsou po splatnosti a které se k ní blíží. Upomínku pošleš z detailu faktury, nebo ji aplikace odesílá automaticky ve třech stupních, když si to zapneš v nastavení firmy. Zkušební verze trvá 7 dní.
Vyzkoušet DokladBot