Jak podat kontrolní hlášení k DPH přes EPO: Návod krok za krokem

Kontrolní hlášení k DPH patří mezi povinnosti, které musí plnit každý plátce DPH v České republice. Na rozdíl od samotného přiznání k DPH se kontrolní hlášení podává výhradně elektronicky, papírové podání není přípustné. Nejpoužívanější cestou je aplikace EPO (Elektronická podání) na portálu MOJE daně. V tomto článku vás provedeme celým procesem od začátku do konce: přihlášení, vyplnění jednotlivých oddílů, odeslání, uložení potvrzení a také to, co dělat, když od finančního úřadu přijde výzva.

Co v článku najdete

• Co je kontrolní hlášení a proč ho musíte podávat
• Kdo podává a kdo ne
• Co si připravit před podáním
• Krok 1: Přihlášení na portál MOJE daně
• Krok 2: Otevření formuláře kontrolního hlášení
• Krok 3: Vyplnění záhlaví formuláře
• Krok 4: Oddíl A, vaše vydané faktury
• Krok 5: Oddíl B, přijaté faktury
• Krok 6: Kontrola oddílu C
• Krok 7: Automatická kontrola a odeslání
• Krok 8: Uložení potvrzení o podání
• Alternativa: Podání přes účetní software nebo DIS+
• Termíny podání pro rok 2026
• Výzva od finančního úřadu: lhůty 17 a 5 dnů
• Pokuty a jak se jim vyhnout
• 7 nejčastějších chyb
• Praktický příklad: OSVČ grafik, čtvrtletní plátce
• Časté otázky

Co je kontrolní hlášení a proč ho musíte podávat

Jednoduše řečeno: kontrolní hlášení je seznam vašich faktur, který posíláte finančnímu úřadu, aby si mohl ověřit, že obě strany obchodu vykázaly stejná čísla. Vy nahlásíte, komu jste fakturovali, váš odběratel nahlásí, od koho nakoupil, a systém finanční správy oba záznamy spáruje.

Odborně: kontrolní hlášení upravují § 101c až § 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Není to totéž co přiznání k DPH, podáváte ho navíc k přiznání. Finanční správa ho od 1. ledna 2016 využívá ke křížové kontrole plnění mezi dodavateli a odběrateli. Pokud dodavatel vykáže prodej firmě X, ale firma X tento nákup ve svém hlášení neuvede, systém automaticky vygeneruje výzvu. Cílem je odhalování karuselových podvodů, fiktivních faktur a neoprávněných odpočtů DPH.

Kdo podává a kdo ne

Základní pravidlo si zapamatujete snadno: hlášení podává plátce DPH, který v daném období něco prodal nebo nakoupil s českou DPH.

Přesněji podle § 101c zákona o DPH podává kontrolní hlášení plátce, který:

• uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění),
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku a uplatňuje nárok na odpočet (nebo poskytl úplatu předem),
• uskutečnil nebo přijal plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

Co si připravit před podáním

Než otevřete portál, připravte si podklady. Ušetříte čas a vyhnete se chybám:

• Přístup k portálu MOJE daně: datová schránka, Identita občana (BankID, eObčanka, MojeID, NIA ID) nebo kvalifikovaný elektronický podpis
• Kompletní přehled faktur za období: všechny vydané i přijaté faktury
• Rozdělení faktur podle částky: doklady nad 10 000 Kč včetně DPH se vykazují jednotlivě, do 10 000 Kč souhrnně
• DIČ všech obchodních partnerů: přesně tak, jak jsou uvedena na fakturách (ověřte v registru ARES na ares.gov.cz nebo v registru plátců DPH)
• Čísla dokladů: přesně ve tvaru uvedeném na faktuře, včetně pomlček, lomítek a mezer
• Přiznání k DPH za stejné období: kontrolní součty v hlášení se musí shodovat s přiznáním

Při rozúčtování základů a daně v sazbách 21 % a 12 % vám pomůže naše kalkulačka DPH pro rychlý výpočet základu a daně. Pokud používáte účetní software, většinu údajů máte v systému a hlášení vám vygeneruje automaticky. I tak je dobré vědět, co se kam vyplňuje, ať už pro kontrolu, nebo pro případ ručního vyplnění.

Krok 1: Přihlášení na portál MOJE daně

Otevřete prohlížeč a přejděte na mojedane.gov.cz. Klikněte na „Přihlásit se" a vyberte způsob přihlášení. Pro většinu OSVČ je nejpohodlnější přihlášení přes datovou schránku: zadáte přihlašovací jméno a heslo ke schránce a portál vás automaticky ztotožní.

Pokud nechcete používat datovou schránku, přihlaste se přes Identitu občana. Ta funguje přes BankID (přihlášení přes vaši banku), eObčanku s čipem nebo MojeID. Třetí možností je kvalifikovaný elektronický podpis, ten používají spíše firmy a účetní kanceláře.

Po úspěšném přihlášení uvidíte přehled svých podání, zpráv a případných výzev.

Krok 2: Otevření formuláře kontrolního hlášení

V hlavním menu portálu zvolte „Elektronická podání pro Finanční správu" (EPO). V seznamu formulářů v sekci Daň z přidané hodnoty najděte „Kontrolní hlášení DPH" a klikněte na „Nové podání".

Formulář se otevře přímo v prohlížeči v interaktivním editoru. Pokud máte rozpracované hlášení, můžete ho načíst ze zálohy (soubor .DPHKH1) nebo z XML. EPO také umožňuje importovat XML soubor vygenerovaný účetním softwarem, formulář se pak vyplní automaticky a vy ho jen zkontrolujete a odešlete.

Krok 3: Vyplnění záhlaví formuláře

V horní části formuláře vyplňte základní identifikační údaje:

• Typ hlášení: „řádné", pokud podáváte za dané období poprvé. „Opravné" použijete, pokud jste už hlášení podali, ale lhůta ještě neuplynula a chcete ho nahradit (k předchozímu se nepřihlíží). „Následné" se podává po lhůtě, když zjistíte chybu v již podaném hlášení, a to do 5 pracovních dnů od zjištění (§ 101f zákona o DPH).
• Období: měsíc a rok pro měsíční plátce (např. 07/2026), nebo čtvrtletí a rok pro čtvrtletní plátce (např. 3. čtvrtletí 2026)
• DIČ: vaše daňové identifikační číslo (obvykle se předvyplní podle přihlášení)
• Finanční úřad: územní pracoviště, pod které spadáte

Kontaktní údaje (e-mail, telefon a ID datové schránky) zkontrolujte pečlivě. Na uvedený e-mail vám finanční správa může posílat upozornění, od roku 2023 se ale výzva zaslaná e-mailem již nepovažuje za doručenou, rozhodující je datová schránka.

Krok 4: Oddíl A, vaše vydané faktury

Oddíl A zachycuje uskutečněná zdanitelná plnění, tedy vaše prodeje a poskytnuté služby. Pro většinu OSVČ jsou relevantní hlavně A.4 a A.5.

Oddíl A.4: doklady nad 10 000 Kč včetně DPH

Pro každou vydanou fakturu, jejíž celková hodnota včetně DPH přesahuje 10 000 Kč, vyplníte samostatný řádek: DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu (číslo vaší faktury), datum povinnosti přiznat daň (DPPD, zpravidla datum uskutečnění zdanitelného plnění), základ daně a daň v jednotlivých sazbách (21 % základní, 12 % snížená).

Příklad: Vystavíte fakturu FV2026-015 pro odběratele s DIČ CZ12345678 na 25 000 Kč bez DPH + 5 250 Kč DPH (21 %) = 30 250 Kč celkem. Částka přesahuje 10 000 Kč, proto ji uvedete v oddíle A.4 jako samostatný řádek.

Oddíl A.5: doklady do 10 000 Kč včetně DPH

Drobné faktury a plnění pro neplátce (bez ohledu na částku, pokud odběratel nemá DIČ) se nevykazují jednotlivě. Uvedete pouze souhrnný součet za celé období: celkový základ daně a daň v sazbě 21 % a totéž v sazbě 12 %.

Oddíly A.1 až A.3

Specifické situace: A.1 uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge, např. stavební práce), A.2 přijatá plnění ze zahraničí, u kterých přiznáváte daň vy (pořízení zboží z EU, služby od osob neusazených v tuzemsku), A.3 zvláštní režim pro investiční zlato. Většina běžných OSVČ je nevyplňuje, pokud ale nakupujete zboží či služby z jiných členských států EU, oddíl A.2 se vás týká.

Krok 5: Oddíl B, přijaté faktury

Oddíl B je zrcadlový k oddílu A, zachycuje vaše nákupy, u kterých uplatňujete nárok na odpočet DPH.

Oddíl B.2: přijaté doklady nad 10 000 Kč

Pro každou přijatou fakturu nad 10 000 Kč včetně DPH vyplníte samostatný řádek s DIČ dodavatele, evidenčním číslem dokladu, datem povinnosti přiznat daň a rozpisem základu a daně.

Oddíl B.3: přijaté doklady do 10 000 Kč

Stejně jako u A.5, drobné nákupy se uvádějí souhrnně, jen celkový základ a daň za období.

Oddíl B.1

Přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge). Vyplňujete, pokud jste jako odběratel povinni přiznat daň místo dodavatele (typicky stavební a montážní práce).

Krok 6: Kontrola oddílu C

Oddíl C obsahuje kontrolní součty, které se počítají automaticky z oddílů A a B a musí navazovat na odpovídající řádky vašeho přiznání k DPH za stejné období (např. A.4 + A.5 na řádky 1 a 2 přiznání). Pokud se neshodují, máte někde chybu, buď v hlášení, nebo v přiznání. Před odesláním si obě podání porovnejte.

Krok 7: Automatická kontrola a odeslání

Než formulář odešlete, klikněte na „Protokol chyb" (kontrola podání). Systém EPO upozorní na formální chyby: chybějící povinná pole, neplatný formát DIČ, nesouhlasné součty. Kritické chyby (červené) brání odeslání, propustné chyby (žluté) odeslání umožní, ale zkontrolujte je.

Po opravě chyb klikněte na „Odeslání písemnosti" a vyberte způsob autorizace:

• Přihlášení přes datovou schránku: podání se autorizuje ověřenou identitou
• Uznávaný elektronický podpis: podepíšete kvalifikovaným certifikátem
• Identita občana: autorizace přes BankID, eObčanku či MojeID

Po potvrzení se formulář odešle na finanční správu.

Krok 8: Uložení potvrzení o podání

Po úspěšném odeslání obdržíte potvrzení s číslem podání a datem přijetí. Je to váš důkaz včasného podání. Doporučujeme:

• Stáhnout potvrzení (doručenku) jako PDF a uložit do archivu
• Zaznamenat si podací číslo, budete ho potřebovat při komunikaci s úřadem
• Uložit si i kompletní opis podání (XML nebo PDF s obsahem hlášení)

Potvrzení uchovávejte minimálně po dobu lhůty pro stanovení daně (základní lhůta 3 roky, může se prodlužovat).

Alternativa: Podání přes účetní software nebo DIS+

Pokud používáte účetní program (Pohoda, Money S3, ABRA Flexi a další), nemusíte formulář vyplňovat ručně. Software vygeneruje XML soubor kontrolního hlášení přímo z evidence faktur. XML pak buď odešlete přímo ze softwaru, nebo ho nahrajete do EPO a odešlete odtud. Druhou cestou je daňová informační schránka DIS+ na portálu MOJE daně: po přihlášení vidíte předvyplněné údaje, stav svých podání i případné výzvy na jednom místě.

Výhoda je zřejmá, nemusíte přepisovat údaje ručně a riziko překlepu je minimální. Vygenerované hlášení ale vždy zkontrolujte, zejména čísla dokladů a DIČ protistran. Průběžnou evidenci dokladů, ze které se hlášení sestavuje, zvládnete i přes WhatsApp s automatickým vytěžením údajů z faktur.

Termíny podání pro rok 2026

Zjednodušeně: firmy podávají vždy měsíčně, živnostníci podle toho, jak často podávají přiznání k DPH. Přesnou úpravu obsahuje § 101e zákona o DPH.

Lhůty pro podání kontrolního hlášení 2026

Typ plátce	Frekvence	Termín podání
Právnická osoba (s.r.o., a.s.)	Vždy měsíčně	Do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, bez ohledu na zdaňovací období
OSVČ, měsíční plátce DPH	Měsíčně	Do 25. dne následujícího měsíce (ve lhůtě pro přiznání k DPH)
OSVČ, čtvrtletní plátce DPH	Čtvrtletně	Do 25. dne měsíce po skončení čtvrtletí (ve lhůtě pro přiznání k DPH)

Pokud 25. den připadá na sobotu, neděli nebo svátek, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den. Pozor: na rozdíl od přiznání k DPH u kontrolního hlášení neplatí žádná toleranční lhůta 5 pracovních dnů pro podání bez sankce, jediná úleva je automatické prominutí jedné pokuty 1 000 Kč za rok (viz níže). Na zaplacení samotné DPH nezapomeňte, platbu urychlí náš generátor QR platby pro úhradu daně.

Výzva od finančního úřadu: lhůty 17 a 5 dnů

Když systém finanční správy zjistí nesoulad mezi vaším hlášením a hlášením protistrany, nebo když hlášení nepodáte vůbec, přijde vám výzva podle § 101g zákona o DPH. Lhůty pro reakci se od 1. 1. 2023 liší podle způsobu doručení:

Lhůty pro reakci na výzvu (§ 101g)

Situace	Lhůta
Výzva k podání KH, které nebylo podáno	5 dnů od oznámení výzvy (náhradní lhůta)
Výzva k odstranění pochybností, doručená do datové schránky	17 kalendářních dnů od dodání do datové schránky (běží i když se nepřihlásíte)
Výzva k odstranění pochybností, doručená jinak	5 pracovních dnů od oznámení výzvy

Na výzvu k odstranění pochybností máte dvě možnosti reakce:

Nereagovat se nevyplatí: nepodání následného hlášení na výzvu znamená pokutu 30 000 Kč, nepodání hlášení ani v náhradní lhůtě 50 000 Kč.

Pokuty a jak se jim vyhnout

Pokuty vznikají ze zákona automaticky (§ 101h zákona o DPH), úřad je nevyměřuje podle uvážení:

Pokuty u kontrolního hlášení (§ 101h)

Situace	Pokuta	Snížená (poloviční) výše
Podáte pozdě, ale sami bez výzvy	1 000 Kč	500 Kč
Podáte až v náhradní lhůtě po výzvě	10 000 Kč	5 000 Kč
Nepodáte následné KH na výzvu k odstranění pochybností	30 000 Kč	15 000 Kč
Nepodáte vůbec, ani v náhradní lhůtě	50 000 Kč	25 000 Kč

O prominutí pokut 10 000 Kč a vyšších lze požádat do 3 měsíců od doručení platebního výměru, žádost podléhá správnímu poplatku 1 000 Kč a musíte prokázat ospravedlnitelný důvod (např. nemoc, živelní událost). Za závažné ztěžování správy daní může úřad uložit pokutu až 500 000 Kč. Aby vás případná sankce nezaskočila, vyplatí se mít finanční polštář, jeho výši spočítáte v kalkulačce rezervy pro OSVČ.

7 nejčastějších chyb

1. Špatné číslo dokladu: opisujte číslo faktury přesně včetně pomlček, lomítek a mezer. „FV-2026/001" není totéž co „FV2026001".
2. Překlep v DIČ: ověřte DIČ obchodního partnera v registru ARES (ares.gov.cz) nebo v registru plátců DPH finanční správy.
3. Špatné období: rozhodující je datum povinnosti přiznat daň (zpravidla DUZP), ne datum vystavení nebo doručení faktury.
4. Zapomenuté dobropisy: opravné daňové doklady se také uvádějí, se záporným znaménkem, a limit 10 000 Kč se posuzuje z absolutní hodnoty opravy.
5. Špatné zařazení do oddílu: limit 10 000 Kč se počítá z celkové částky včetně DPH. Faktura na 8 500 Kč + 1 785 Kč DPH = 10 285 Kč patří do A.4, ne do A.5.
6. Zapomenuté zálohy: přijaté zálohy, ke kterým vznikla povinnost přiznat daň (vystavili jste daňový doklad k platbě), se vykazují také.
7. Pozdní podání: nastavte si připomínku na 20. den v měsíci, ať máte rezervu na řešení nesrovnalostí.

Praktický příklad: OSVČ grafik, čtvrtletní plátce

Pan Novák je grafický designér, čtvrtletní plátce DPH. Za 2. čtvrtletí 2026 vystavil 4 faktury a přijal 3 faktury:

Vydané faktury:

• FV2026-001: 25 000 Kč + 5 250 Kč DPH = 30 250 Kč → oddíl A.4
• FV2026-002: 45 000 Kč + 9 450 Kč DPH = 54 450 Kč → oddíl A.4
• FV2026-003: 8 000 Kč + 1 680 Kč DPH = 9 680 Kč → oddíl A.5
• FV2026-004: 5 000 Kč + 1 050 Kč DPH = 6 050 Kč → oddíl A.5

V oddíle A.4 uvede dvě faktury jednotlivě. V oddíle A.5 souhrnně: základ 13 000 Kč, DPH 2 730 Kč.

Přijaté faktury:

• Hosting: 12 000 Kč + 2 520 Kč DPH = 14 520 Kč → oddíl B.2
• Software: 3 000 Kč + 630 Kč DPH = 3 630 Kč → oddíl B.3
• Kancelářské potřeby: 1 500 Kč + 315 Kč DPH = 1 815 Kč → oddíl B.3

V oddíle B.2 uvede jednu fakturu jednotlivě. V oddíle B.3 souhrnně: základ 4 500 Kč, DPH 945 Kč. Kontrolní součty v oddíle C pak musí sedět na přiznání: daň na výstupu 17 430 Kč, odpočet 3 465 Kč, vlastní daň 13 965 Kč. Hlášení i přiznání podá do 27. 7. 2026 (25. 7. je sobota).

Celý proces vyplnění a odeslání přes EPO mu zabere 15 až 20 minut. Pokud vás papírování kolem DPH zatěžuje natolik, že zvažujete alternativy, porovnejte si, kdy se vyplatí paušální daň místo plátcovství DPH (paušální režim je ovšem jen pro neplátce DPH).

Časté otázky

Musím podat kontrolní hlášení, když jsem neměl žádné faktury?

Ne. Pokud jste v daném období neuskutečnili ani nepřijali žádné zdanitelné plnění v tuzemsku a neuplatňujete odpočet, nulové kontrolní hlášení nepodáváte. Přiznání k DPH ale podat musíte vždy, i nulové. Pokud vám přesto přijde výzva k podání, reagujte přes EPO sdělením, že povinnost nemáte.

Jaký je rozdíl mezi opravným a následným kontrolním hlášením?

Opravné podáváte do uplynutí lhůty pro řádné hlášení, zcela nahrazuje původní podání. Následné podáváte po lhůtě, do 5 pracovních dnů od zjištění chyby, a vyplňujete ho znovu celé se správnými údaji, ne jen rozdíly.

Kolik je pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení?

Pokud podáte pozdě sami bez výzvy, pokuta je 1 000 Kč (500 Kč pro fyzické osoby, čtvrtletní plátce a jednočlenná s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou). Jednou za kalendářní rok se tato pokuta automaticky promíjí. Po výzvě jsou pokuty 10 000, 30 000 nebo 50 000 Kč, u zvýhodněných skupin poloviční.

Do kdy musím reagovat na výzvu ke kontrolnímu hlášení?

U výzvy k odstranění pochybností doručené do datové schránky máte 17 kalendářních dnů od dodání do schránky (lhůta běží, i když se nepřihlásíte). U jiného doručení 5 pracovních dnů od oznámení. Na výzvu k podání nepodaného hlášení je náhradní lhůta 5 dnů.

Lze podat kontrolní hlášení papírově?

Ne. Kontrolní hlášení se podává výhradně elektronicky ve formátu XML: přes EPO na portálu MOJE daně, přes DIS+ nebo datovou schránkou. Papírové podání je neúčinné.

Počítá se limit 10 000 Kč s DPH, nebo bez?

Včetně DPH. Rozhoduje celková hodnota dokladu se všemi plněními. Faktura na 8 500 Kč bez daně s 21% DPH má celkem 10 285 Kč, patří tedy do oddílu A.4 (resp. B.2), ne do souhrnného oddílu.

Podává čtvrtletní plátce s.r.o. hlášení čtvrtletně?

Ne. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně, do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, i když mají čtvrtletní zdaňovací období pro DPH. Čtvrtletně podávají jen fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím.

Mějte podklady v pořádku po celý rok

Největší stres při podávání kontrolního hlášení vzniká, když na poslední chvíli shromažďujete doklady a zjišťujete, že některé chybí. Řešení je jednoduché: evidujte doklady průběžně.

S DokladBot stačí vyfotit každou fakturu a poslat přes WhatsApp. Systém automaticky rozpozná DIČ, číslo dokladu, částku i sazbu DPH. Na konci čtvrtletí nebo měsíce máte vše přehledně připravené, stačí údaje přenést do kontrolního hlášení nebo exportovat do účetního softwaru. Kolik to stojí, zjistíte v přehledu cen DokladBot.

Zdroje a právní předpisy

1. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 101c až § 101k (kontrolní hlášení)
2. Finanční správa: Kontrolní hlášení DPH, základní informace
3. Finanční správa: Sankce u kontrolního hlášení (§ 101h)
4. Finanční správa: Informace ke změnám zákona o DPH od 1. 1. 2023 v oblasti kontrolního hlášení (lhůta 17 dnů, poloviční pokuty)
5. Finanční správa: Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení DPH
6. Portál MOJE daně (EPO)