Vedlejší činnost OSVČ: limity, výhody a povinnosti

Podnikání nemusí být vaší jedinou pracovní náplní. Statisíce lidí v Česku kombinují zaměstnání, studium, důchod nebo rodičovskou dovolenou s podnikáním na živnostenský list. Pokud patříte mezi ně, máte jako OSVČ s vedlejší činností značné výhody: především výrazně nižší minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění, a pokud váš roční zisk nepřekročí rozhodnou částku 117 521 Kč, na sociálním pojištění neplatíte vůbec nic. V tomto článku si podrobně rozebereme, kdo má na vedlejší činnost nárok, jaké limity platí v roce 2026, jak se liší odvody oproti hlavní činnosti a na co si dát pozor při podání daňového přiznání a přehledů.

Co v článku najdete

• Kdo může být OSVČ s vedlejší činností
• Rozhodná částka pro rok 2026: 117 521 Kč
• Zálohy na pojištění: hlavní vs. vedlejší činnost v roce 2026
• Jak se počítá pojistné u vedlejší činnosti
• Jak přejít z hlavní na vedlejší činnost (a naopak)
• Daňové přiznání při vedlejší činnosti
• Důchodové pojištění a vedlejší činnost
• Nemocenské pojištění u vedlejší činnosti
• Paušální daň a vedlejší činnost
• Vedlejší činnost a DPH
• Nejčastější chyby u vedlejší činnosti
• Praktické příklady
• Časté otázky

Kdo může být OSVČ s vedlejší činností

Zjednodušeně: vedlejší činnost můžete mít, když za vás pojištění řeší někdo jiný (zaměstnavatel, stát) nebo když patříte do zákonem chráněné skupiny. Zákon č. 155/1995 Sb. v § 9 odst. 6 vyjmenovává tyto důvody, stačí splnit alespoň jeden:

1. Zaměstnání

Nejčastější důvod. Pokud jste zaměstnaní a z tohoto zaměstnání jste účastni nemocenského pojištění (zaměstnavatel za vás odvádí pojistné), vaše podnikání se považuje za vedlejší činnost. Praktické souvislosti rozebírá průvodce podnikáním při zaměstnání. Platí to pro klasický pracovní poměr i pro dohodu o pracovní činnosti (DPČ), pokud z ní odvádíte pojistné, tedy pokud odměna dosáhne rozhodného příjmu, který pro rok 2026 činí 4 500 Kč měsíčně.

Pozor na DPP: Dohoda o provedení práce se za zaměstnání pro účely vedlejší činnosti uznává pouze v měsících, kdy je z ní odváděno pojistné na sociální zabezpečení. V roce 2026 vzniká účast na pojištění z DPP, pokud příjem u jednoho zaměstnavatele dosáhne alespoň 12 000 Kč měsíčně (rozhodná částka je 25 % průměrné mzdy zaokrouhlených dolů na celé pětistovky). Pokud si na DPP vyděláte třeba 8 000 Kč měsíčně, pojistné se neodvádí a takový měsíc se vám jako důvod vedlejší činnosti nepočítá. Jak limit funguje a co hlásí zaměstnavatel, popisuje článek o limitu 12 000 Kč u DPP.

2. Pobírání starobního nebo invalidního důchodu

Starobní důchodci a osoby pobírající invalidní důchod jakéhokoli stupně (I., II. i III.) mají automaticky nárok na vedlejší činnost. Platí to jak pro řádný, tak pro předčasný starobní důchod.

3. Rodičovská dovolená, mateřská nebo péče o dítě

Pokud máte nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, případně osobně pečujete o dítě do 4 let věku, vaše podnikání se považuje za vedlejší činnost. To je skvělá zpráva pro rodiče, kteří si chtějí během rodičovské přivydělat. Co při tom smíte a co ne, shrnuje článek podnikání při rodičovské.

4. Studium

Studenti do 26 let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole, mají nárok na vedlejší činnost. Po dosažení 26 let (nebo po ukončení studia) se činnost překlápí na hlavní, i když dál studujete. Na co si dát pozor, radí návod podnikání při studiu.

5. Péče o závislou osobu

Pokud osobně pečujete o osobu mladší 10 let závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu jakéhokoli věku ve stupni II, III nebo IV (středně těžká, těžká nebo úplná závislost), splňujete podmínky pro vedlejší činnost. U osob starších 10 let ve stupni I platí podmínka, že jde o osobu blízkou nebo osobu žijící ve společné domácnosti.

Rozhodná částka pro rok 2026: 117 521 Kč

Zjednodušeně: rozhodná částka je hranice zisku, do které jako vedlejší OSVČ neplatíte sociální pojištění vůbec. Překročíte ji, a platíte, tak jako každá jiná OSVČ.

Odborně: rozhodná částka podle § 10 zákona č. 155/1995 Sb. je hranice daňového základu (příjmy minus výdaje podle § 7 zákona o daních z příjmů), při jejímž dosažení se OSVČ vedlejší stává povinným účastníkem důchodového pojištění. Rozhodná částka činí 2,4násobek průměrné mzdy, která je pro rok 2026 stanovena na 48 967 Kč.

Co se stane při překročení rozhodné částky

Pokud váš daňový základ za rok 2026 dosáhne alespoň 117 521 Kč:

1. Zpětně se stanete povinným účastníkem důchodového pojištění za celý rok 2026
2. Doplatíte pojistné na důchodové pojištění za celý rok, vypočtené z vašeho skutečného vyměřovacího základu (55 % daňového základu, sazba 29,2 %)
3. Od měsíce podání Přehledu platíte měsíční zálohy na sociální pojištění, pro vedlejší činnost minimálně 1 574 Kč měsíčně

Pokud rozhodnou částku nepřekročíte:

• Neplatíte žádné sociální pojištění, ani zálohy, ani doplatek
• Rok se vám nezapočítá do doby důchodového pojištění (pokud se nepřihlásíte dobrovolně)
• Pro další rok zálohy na sociální pojištění neplatíte

Zálohy na pojištění: hlavní vs. vedlejší činnost v roce 2026

Jednou z největších výhod vedlejší činnosti jsou výrazně nižší minimální zálohy. Hlavní OSVČ v roce 2026 zaplatí na minimálních zálohách 8 311 Kč měsíčně (5 005 Kč sociální po červencovém snížení + 3 306 Kč zdravotní), tedy zhruba 100 000 Kč ročně, i kdyby neměla žádný zisk. Vedlejší OSVČ pod rozhodnou částkou platí jen zdravotní pojištění ze skutečného zisku.

Porovnání záloh: hlavní vs. vedlejší činnost OSVČ 2026

	Hlavní činnost	Vedlejší činnost
Minimální záloha na sociální pojištění	5 005 Kč/měsíc (od 7/2026; do června 5 720 Kč)	1 574 Kč/měsíc (jen při překročení rozhodné částky)
Minimální záloha na zdravotní pojištění	3 306 Kč/měsíc	žádná minimální záloha
Minimální měsíční vyměřovací základ (sociální)	19 587 Kč (40 % průměrné mzdy)	5 387 Kč (11 % průměrné mzdy)
Celkem minimální zálohy	9 026 Kč/měsíc	1 574 Kč/měsíc (nebo 0 Kč)
Povinnost platit sociální pojištění	vždy, alespoň minimum	jen při daňovém základu od 117 521 Kč/rok
Povinnost platit zdravotní pojištění	vždy, alespoň minimum	z reálného zisku, bez minima
Účast na důchodovém pojištění	povinná vždy	jen při dosažení rozhodné částky
Nemocenské pojištění	dobrovolné (min. 243 Kč/měsíc)	dobrovolné (min. 243 Kč/měsíc)

Kompletní přehled všech plateb OSVČ včetně splatností, čísel účtů a výpočtů z vyměřovacího základu najdete v článku odvody OSVČ 2026.

Sociální pojištění u vedlejší činnosti

• Daňový základ pod 117 521 Kč: Neplatíte nic. Žádné zálohy, žádný doplatek.
• Daňový základ 117 521 Kč a více: Platíte pojistné 29,2 % z vyměřovacího základu (55 % daňového základu) a zálohy minimálně 1 574 Kč měsíčně. Skutečná výše zálohy se odvíjí od daňového základu z předchozího roku.

Minimální záloha 1 574 Kč pro vedlejší činnost je zhruba třikrát nižší než minimální záloha pro hlavní činnost (5 005 Kč). V prvním roce, kdy zálohy jako vedlejší OSVČ platit začínáte, hradíte vždy jen minimum.

Zdravotní pojištění u vedlejší činnosti

U zdravotního pojištění je situace ještě výhodnější:

• Neplatí minimální vyměřovací základ, pojistné 13,5 % se počítá z 50 % skutečného daňového základu (§ 3a zákona č. 592/1992 Sb.)
• Od roku 2026 neplatíte měsíční zálohy vůbec, pojistné doplatíte jednorázově po podání ročního Přehledu (podmínkou je, že jste důvod vedlejší činnosti pojišťovně oznámili)

V praxi to znamená, že při nízkém zisku zaplatíte na zdravotním pojištění jen zlomek toho, co při hlavní činnosti. Kolik přesně, si spočítáte za minutu, a na odvody je dobré si průběžně odkládat, s tím pomůže naše kalkulačka rezervy pro OSVČ.

Jak se počítá pojistné u vedlejší činnosti

Zjednodušeně: ze zisku se vezme jen část (u sociálního 55 %, u zdravotního 50 %) a z ní se počítá procento pojistného. Neexistuje tu žádné minimum jako u hlavní činnosti, takže platíte opravdu jen podle toho, kolik jste vydělali.

Přesné vzorce pro rok 2026:

• Sociální pojištění (jen při dosažení rozhodné částky): daňový základ × 0,55 × 0,292
• Zdravotní pojištění (vždy): daňový základ × 0,50 × 0,135
• Daň z příjmů: 15 % ze základu daně (23 % z části základu nad 36násobek průměrné mzdy, tedy nad 1 762 812 Kč za rok 2026), po odečtení slev, základní sleva na poplatníka je 30 840 Kč

Jak přejít z hlavní na vedlejší činnost (a naopak)

Přechod na vedlejší činnost

Pokud jste dosud podnikali jako hlavní OSVČ a nastoupíte do zaměstnání, začnete studovat nebo jdete na rodičovskou, můžete přejít na vedlejší činnost:

Přechod z vedlejší na hlavní činnost

Pokud důvod pro vedlejší činnost odpadne (skončíte v zaměstnání, dovršíte 26 let při studiu, dítě dosáhne 4 let), vaše činnost se od následujícího měsíce posuzuje jako hlavní. Od té chvíle platíte minimální zálohy hlavní OSVČ: 5 005 Kč sociální a 3 306 Kč zdravotní. Změnu opět oznamte OSSZ i zdravotní pojišťovně.

Daňové přiznání při vedlejší činnosti

Zjednodušeně: pro finanční úřad žádná "vedlejší činnost" neexistuje. Daň z příjmů platíte úplně stejně jako každá jiná OSVČ, status vedlejší činnosti řeší jen pojišťovny.

• Povinnost podat přiznání máte, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, nebo vykazujete daňovou ztrátu. Máte-li příjmy ze zaměstnání, stačí, aby ostatní příjmy (včetně podnikání) přesáhly 20 000 Kč ročně (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.)
• Paušální výdaje uplatňujete stejně jako při hlavní činnosti: 80 % u řemeslných živností a zemědělství, 60 % u ostatních živností, 40 % u svobodných povolání a autorských příjmů, 30 % u nájmu
• Slevy na dani uplatňujete standardně: základní sleva na poplatníka 30 840 Kč, daňové zvýhodnění na děti a další

Specifika při kombinaci zaměstnání a podnikání

Pokud kombinujete zaměstnání s podnikáním, uvádíte v daňovém přiznání oba příjmy:

• § 6 ZDP: příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), vyžádejte si od zaměstnavatele Potvrzení o zdanitelných příjmech
• § 7 ZDP: příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání)

Zálohy na daň sražené zaměstnavatelem se vám v přiznání započtou, takže daň doplácíte jen z podnikání (nebo vám může vzniknout i přeplatek).

Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu

Po podání daňového přiznání podáváte dva přehledy, a to i tehdy, když žádné pojistné neplatíte:

• Přehled pro ČSSZ: nejjednodušeji elektronicky na ePortálu ČSSZ, do jednoho měsíce po termínu pro podání daňového přiznání. V přehledu vyplníte, ve kterých měsících jste vykonávali vedlejší činnost a z jakého důvodu.
• Přehled pro zdravotní pojišťovnu: podáváte své pojišťovně (VZP, ZPMV, OZP a další) do jednoho měsíce po termínu pro daňové přiznání. U vedlejší činnosti se pojistné počítá ze skutečného zisku bez minimálního vyměřovacího základu.

Důchodové pojištění a vedlejší činnost

Nižší odvody mají svou cenu. Pokud váš zisk nedosáhne rozhodné částky a sociální pojištění neplatíte:

• Daný rok se vám nezapočítává do doby důchodového pojištění
• To může ovlivnit výši budoucího důchodu i samotný nárok na důchod (potřebujete zpravidla 35 let pojištění)

U zaměstnanců s vedlejším podnikáním to obvykle nevadí, dobu pojištění jim vytváří zaměstnání. Problém to může být u lidí, kteří jiné pojištěné období nemají.

Řešení: dobrovolné důchodové pojištění

Pokud chcete, aby se vám rok započítal, můžete:

1. Přihlásit se k účasti na důchodovém pojištění OSVČ dobrovolně v Přehledu, pak platíte zálohy jako vedlejší OSVČ, minimálně 1 574 Kč měsíčně (2026)
2. Platit dobrovolné důchodové pojištění podle § 6 zákona č. 155/1995 Sb., minimální pojistné v roce 2026 činí 3 428 Kč měsíčně (28 % z čtvrtiny průměrné mzdy)

První varianta je pro aktivní vedlejší OSVČ výrazně levnější.

Nemocenské pojištění u vedlejší činnosti

Nemocenské pojištění je pro OSVČ vždy dobrovolné, při hlavní i vedlejší činnosti (zákon č. 187/2006 Sb.). Pokud se přihlásíte:

• Minimální měsíční pojistné je v roce 2026 243 Kč
• Získáte nárok na nemocenské (od 15. dne pracovní neschopnosti), peněžitou pomoc v mateřství a otcovskou
• Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí účast na nemocenském pojištění OSVČ trvat alespoň 180 dnů v posledním roce a celkem 270 dnů v posledních dvou letech

Zaměstnanci s vedlejším podnikáním nemocenské pojištění OSVČ většinou neřeší, dávky jim plynou ze zaměstnání.

Paušální daň a vedlejší činnost

Zjednodušeně: paušální daň a vedlejší činnost při zaměstnání se navzájem vylučují. Paušální režim je stavěný pro OSVČ, které z podnikání žijí.

Podle § 2a zákona č. 586/1992 Sb. nemůže do paušálního režimu vstoupit OSVČ, která má příjmy ze závislé činnosti (kromě příjmů zdaněných srážkovou daní, typicky DPP do limitu). Zaměstnanec s vedlejším podnikáním tedy paušální daň využít nemůže. Naopak důchodce, student nebo rodič na rodičovské bez příjmů ze zaměstnání do paušálního režimu vstoupit může, ale pozor: paušální daň zahrnuje minimální odvody, takže se vedlejší OSVČ s nízkým ziskem většinou nevyplatí. Konkrétní srovnání pro vaši situaci spočítá naše kalkulačka paušální daně 2026.

Vedlejší činnost a DPH

Status vedlejší činnosti nemá na DPH žádný vliv. Plátcem DPH se stanete, pokud váš obrat za kalendářní rok přesáhne 2 000 000 Kč (plátcem od 1. ledna následujícího roku), a okamžitě při překročení obratu 2 536 500 Kč. Bez ohledu na obrat si pohlídejte i identifikovanou osobu: vzniká třeba při nákupu reklamy od Google nebo Meta ze zahraničí. Orientační výpočty zvládne naše kalkulačka DPH.

Nejčastější chyby u vedlejší činnosti

Praktické příklady

Příklad 1: Zaměstnanec s vedlejším podnikáním

Martin pracuje jako programátor (hrubá mzda 55 000 Kč/měsíc) a při tom podniká jako OSVČ s příjmy 200 000 Kč ročně. Uplatňuje paušální výdaje 60 %.

• Daňový základ z podnikání: 200 000 × 0,4 = 80 000 Kč
• 80 000 < 117 521 → nedosahuje rozhodné částky
• Sociální pojištění z podnikání: 0 Kč
• Zdravotní pojištění: 80 000 × 0,5 × 0,135 = 5 400 Kč/rok
• Daň z příjmů z podnikání: 80 000 × 0,15 = 12 000 Kč (slevu na poplatníka už vyčerpal u mzdy)

Příklad 2: Student s vedlejší činností

Tereza studuje na VŠ (24 let) a prodává ručně vyráběné šperky. Roční příjmy 150 000 Kč, skutečné výdaje 60 000 Kč.

• Daňový základ: 150 000 − 60 000 = 90 000 Kč
• 90 000 < 117 521 → nedosahuje rozhodné částky
• Sociální pojištění: 0 Kč
• Zdravotní pojištění: 90 000 × 0,5 × 0,135 = 6 075 Kč/rok
• Daň z příjmů: 90 000 × 0,15 = 13 500 Kč, po slevě na poplatníka 30 840 Kč je daň 0 Kč

Příklad 3: Podnikání na rodičovské s překročením limitu

Klára je na rodičovské a překládá. Roční příjmy 450 000 Kč, paušální výdaje 60 %.

• Daňový základ: 450 000 × 0,4 = 180 000 Kč
• 180 000 > 117 521 → překračuje rozhodnou částku
• Sociální pojištění: 180 000 × 0,55 × 0,292 = 28 908 Kč/rok
• Zdravotní pojištění: 180 000 × 0,5 × 0,135 = 12 150 Kč/rok
• Od podání Přehledu platí zálohy na sociální pojištění (vypočtené z daňového základu, minimálně 1 574 Kč měsíčně)

Kolik reálně vydělávají OSVČ, které podnikají "na vedlejšák", a jak se jim daří kombinovat práci s podnikáním, jsme rozebrali v našich studiích o českých OSVČ.

Časté otázky

Jaká je rozhodná částka pro vedlejší činnost v roce 2026?

117 521 Kč daňového základu (příjmy minus výdaje) za celý kalendářní rok, tedy 2,4násobek průměrné mzdy 48 967 Kč. Do této hranice neplatí OSVČ vedlejší žádné sociální pojištění. Za každý měsíc, ve kterém jste činnost nevykonávali, se rozhodná částka snižuje o 9 794 Kč.

Platí OSVČ vedlejší zálohy na zdravotní pojištění?

Ne, od roku 2026 se u vedlejší činnosti měsíční zálohy na zdravotní pojištění neplatí. Pojistné 13,5 % z poloviny daňového základu uhradíte jednorázově po podání ročního přehledu a minimální vyměřovací základ se na vás nevztahuje, platíte jen ze skutečného zisku. Podmínkou je, že jste důvod vedlejší činnosti své zdravotní pojišťovně oznámili.

Existuje kalkulačka pro vedlejší činnost?

Ano. Daň a odvody z vedlejší činnosti včetně hlídání rozhodné částky spočítá naše kalkulačka daně a odvodů OSVČ. A protože se pojistné u vedlejší činnosti doplácí zpětně po podání přehledů, pomůže vám kalkulačka rezervy pro OSVČ nastavit, kolik si na doplatky průběžně odkládat.

Musím vedlejší činnost někam hlásit, nebo platí automaticky?

Musíte ji oznámit, nejpozději v ročním Přehledu pro ČSSZ, a to za rok, za který chcete být posuzováni jako vedlejší OSVČ. Zdravotní pojišťovně oznamte důvod co nejdříve, ideálně při zahájení podnikání nebo do 8 dnů od změny. Bez oznámení vás obě instituce vedou jako hlavní OSVČ.

Kolik si můžu vydělat na vedlejší činnost, abych neplatil sociální pojištění?

V roce 2026 je hranice daňový základ 117 520 Kč (rozhodná částka 117 521 Kč znamená, že povinnost vzniká při jejím dosažení). Při paušálních výdajích 60 % to odpovídá příjmům zhruba do 293 800 Kč ročně. Hranice se krátí o 9 794 Kč za každý měsíc, kdy jste činnost nevykonávali.

Mohu mít vedlejší činnost, pokud pracuji na DPČ?

Ano, pokud z DPČ zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení, tedy pokud vaše měsíční odměna dosahuje rozhodného příjmu 4 500 Kč (hodnota pro rok 2026).

Co když v průběhu roku ztratím důvod pro vedlejší činnost?

Pokud například v červnu ukončíte zaměstnání, od července se vaše činnost posuzuje jako hlavní. V ročním Přehledu uvedete měsíce hlavní a vedlejší činnosti a pojistné se vypočte poměrně: za měsíce hlavní činnosti platí minimální vyměřovací základ, za vedlejší ne.

Musím podávat daňové přiznání, když mám příjmy pod 50 000 Kč?

Pokud vaše roční zdanitelné příjmy nepřesáhly 50 000 Kč a nemáte jiné povinnosti (u zaměstnanců je limit pro ostatní příjmy 20 000 Kč), přiznání podávat nemusíte, podrobnosti a výjimky najdete v článku kdo musí podat daňové přiznání. Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu ale musíte podat vždy, i s nulovým pojistným.

Lze vedlejší činnost kombinovat s paušální daní?

Jen pokud důvodem vedlejší činnosti není zaměstnání s příjmy podle § 6 (kromě srážkové daně). Důchodci, studenti nebo rodiče na rodičovské do paušálního režimu vstoupit mohou, ale kvůli minimálním odvodům zahrnutým v paušální dani se jim to při nízkém zisku většinou nevyplatí.

Počítá se do rozhodné částky i příjem ze zaměstnání?

Ne. Rozhodná částka se porovnává jen s daňovým základem ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Mzda ze zaměstnání ani příjmy z nájmu či kapitálového majetku se do ní nepočítají.

---

Vedlejší činnost je nejlevnější způsob, jak si legálně přivydělat podnikáním. Klíčem je správně oznámit důvod, sledovat rozhodnou částku a každý rok podat přehledy. Fakturaci, evidenci příjmů i hlídání limitů přitom nemusíte řešit ručně, mrkněte, co všechno DokladBot umí a kolik stojí.

Zdroje a právní předpisy

1. ČSSZ: Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (rozhodná částka, minimální zálohy, vyměřovací základy)
2. ČSSZ: OSVČ v kostce (vymezení hlavní a vedlejší činnosti, přehledy)
3. ČSSZ: Dohody o provedení práce, pravidla pro účast na pojištění od 1. 1. 2025
4. VZP ČR: Platby zdravotního pojištění v roce 2026 (minimální záloha 3 306 Kč)
5. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 9 odst. 6 (důvody vedlejší činnosti) a § 10 (rozhodná částka)
6. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 3a
7. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 2a (paušální režim), § 7, § 38g
8. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění