Spolupracující osoba OSVČ: jak legálně ušetřit na daních

Institut spolupracující osoby patří mezi nejvýhodnější nástroje daňové optimalizace, které český zákon nabízí podnikajícím fyzickým osobám. Přesto ho mnoho OSVČ nezná nebo nevyužívá, protože jim přijde složitý. Ve skutečnosti je jeho princip jednoduchý: část svých příjmů a výdajů „převedete" na rodinného příslušníka, snížíte si základ daně a jako rodina zaplatíte méně na daních i odvodech. V tomto článku najdete kompletní návod včetně podmínek, limitů, praktických příkladů výpočtu a nejčastějších chyb.

Veškeré informace vycházejí z § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok 2026, a z oficiálních údajů Finanční správy ČR, ČSSZ a zdravotních pojišťoven.

Co v článku najdete

• Co je spolupracující osoba
• Kdo může a nemůže být spolupracující osobou
• Limity pro rozdělení příjmů
• Praktický příklad: kolik ušetříte
• Kdy se rozdělení příjmů vyplatí nejvíce
• Jak správně nastavit spolupracující osobu
• Zálohy a pojistné spolupracující osoby v roce 2026
• Vedlejší činnost spolupracující osoby
• Spolupracující osoba a paušální daň
• Rozdělení příjmů vs. zaměstnání manžela nebo manželky
• Nejčastější chyby a rizika
• Časté otázky

Co je spolupracující osoba

Jednoduše řečeno: když vám s podnikáním pomáhá manželka, manžel nebo někdo z rodiny, můžete mu na papíře „dát" část svého zisku. On z ní zaplatí daň a pojistné místo vás. Protože daň i pojistné se počítají z nižších částek dvakrát, rodina jako celek zaplatí méně.

Právně jde o institut podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nejde o zaměstnanecký poměr ani o společné podnikání, ale o čistě daňové rozdělení příjmů a výdajů dosažených při samostatné činnosti. Spolupracující osoba nemusí mít vlastní živnostenské oprávnění, protože nepodniká vlastním jménem, jen se podílí na činnosti podnikatele. Klíčové je, že se na podnikání skutečně podílí, byť administrativně, organizačně nebo pomocnými pracemi.

Rozdělovat lze pouze příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Nelze rozdělit příjmy ze zaměstnání, z nájmu (§ 9) ani z kapitálového majetku (§ 8). Rozdělit nelze ani podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.

Kdo může a nemůže být spolupracující osobou

Nejčastěji je spolupracující osobou manžel nebo manželka. Zákon ale připouští i další rodinné příslušníky.

Naopak podle § 13 odst. 4 příjmy a výdaje nelze rozdělovat:

• na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
• na dítě v měsících, kdy na něj poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
• na manžela nebo manželku v měsících, kdy je na něj uplatněna sleva na manžela (od roku 2024 platí jen pro manžela pečujícího o dítě do 3 let, sleva 24 840 Kč),
• na poplatníka, který zemřel, a na poplatníka v paušálním režimu (viz sekce o paušální dani).

Vždy tedy platí: buď sleva na manžela, nebo rozdělení příjmů na téhož manžela, nikdy obojí za stejné měsíce. U vyšších zisků se rozdělení příjmů zpravidla vyplatí víc než sleva 24 840 Kč, spočítat si to ale musíte pro svou konkrétní situaci.

Limity pro rozdělení příjmů

Zákon stanoví maximální podíl příjmů a výdajů, který můžete na spolupracující osobu převést. Limity se liší podle typu spolupracující osoby (§ 13 odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů).

Rozdělení na manžela nebo manželku

Parametr	Hodnota
Maximální podíl příjmů a výdajů	50 %
Maximální rozdíl příjmů a výdajů (převedený zisk)	540 000 Kč ročně
Maximální rozdíl za každý započatý měsíc spolupráce	45 000 Kč

Rozdělení na ostatní spolupracující osoby

Parametr	Hodnota
Maximální podíl příjmů a výdajů (v úhrnu na všechny osoby)	30 %
Maximální rozdíl příjmů a výdajů (převedený zisk)	180 000 Kč ročně
Maximální rozdíl za každý započatý měsíc spolupráce	15 000 Kč

Pokud spolupracuje více osob současně (například manželka a dospělý syn), musí být podíl příjmů a výdajů u všech spolupracujících osob v úhrnu maximálně 30 % a rozdělení musí být u všech stejné.

Rozdělovat lze i daňovou ztrátu. Pokud podnikání skončí ve ztrátě, spolupracující osoba převezme svůj podíl ztráty a může si ji odečíst od ostatních příjmů podle běžných pravidel.

Praktický příklad: kolik ušetříte

Podívejme se na konkrétní příklad OSVČ s příjmy 1 800 000 Kč a paušálními výdaji 60 %. Manželka nemá vlastní zdanitelné příjmy a na podnikání se reálně podílí (administrativa, fakturace, komunikace se zákazníky). Počítáme se sazbami roku 2026: daň 15 %, sleva na poplatníka 30 840 Kč, sociální pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu 55 % dílčího základu daně a zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu 50 % dílčího základu daně.

Pozor na opačný efekt u nízkých zisků: pokud by převedený podíl manželky vycházel pod minimální vyměřovací základy, zaplatí manželka jako OSVČ s hlavní činností minimální pojistné bez ohledu na skutečný zisk a úspora na dani se může rozpustit v pojistném. Než se rozhodnete, spočítejte si obě varianty, a při plánování plateb vám pomůže i naše kalkulačka finanční rezervy pro OSVČ.

Kdy se rozdělení příjmů vyplatí nejvíce

Nejjednodušší pravidlo: rozdělení se vyplatí, když druhá osoba platí ze svého podílu nižší daň a pojistné, než byste z něj platili vy. Typicky:

1. Manžel nebo manželka nemá vlastní příjem nebo má nízký příjem: využijete druhou slevu na poplatníka (30 840 Kč), která by jinak propadla.
2. Váš základ daně překračuje hranici 23% sazby (1 762 812 Kč v roce 2026): rozdělením srazíte část příjmů z 23 % zpět na 15 %.
3. Manželka je na rodičovské dovolené: jako státní pojištěnec nemusí dodržet minimální vyměřovací základ na zdravotním pojištění a spolupráce je pro ni vedlejší činností s mírnějšími pravidly (viz níže).
4. Spolupracující osoba chce získat důchodové pojištění: platí si odvody z reálného základu, roky spolupráce se jí počítají do důchodu.

Kdy se to naopak nevyplatí

Situace	Důvod
Manžel nebo manželka má vlastní vysoký příjem	Rozdělení jen zvýší jeho základ daně, úspora nevznikne
Uplatňujete slevu na manžela pečujícího o dítě do 3 let	Za stejné měsíce nelze slevu a rozdělení kombinovat
Nízký základ daně OSVČ	Minimální pojistné spolupracující osoby může úsporu na dani převýšit
Vy nebo spolupracující osoba jste v paušálním režimu	Rozdělení příjmů je s paušální daní neslučitelné

Jak správně nastavit spolupracující osobu

Dobrá zpráva: žádná smlouva o spolupráci se povinně neuzavírá a živnostenský úřad neřešíte. Jde o tři registrace a pak každoroční přiznání a přehledy.

Jak přehled vyplnit, popisuje návod na přehled příjmů a výdajů pro ČSSZ.

V daňovém přiznání musí být údaje obou osob provázané: OSVČ uvádí jméno, DIČ (rodné číslo) a podíl spolupracující osoby, spolupracující osoba naopak identifikuje podnikatele, od kterého příjmy přebírá. Nesoulad mezi oběma přiznáními je nejčastější spouštěč dotazů z finančního úřadu. Pokud si evidenci příjmů a dokladů vedete průběžně (třeba ve WhatsApp aplikaci DokladBot), je sestavení obou přiznání otázka chvilky.

Zálohy a pojistné spolupracující osoby v roce 2026

Spolupracující osoba je pro účely sociálního a zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou se vším všudy. Platí tedy stejné minimální zálohy a stejná pravidla jako každá jiná OSVČ.

Minimální měsíční zálohy OSVČ 2026

Pojistné	Hlavní činnost	Vedlejší činnost
Sociální (důchodové) pojištění	5 720 Kč (od 7/2026 sníženo na 5 005 Kč)	1 574 Kč
Sociální pojištění, začínající OSVČ (první 2 roky, resp. dle úpravy pro OSVČ zahajující po 31. 12. 2024)	3 575 Kč	v 1. roce bez záloh
Zdravotní pojištění	3 306 Kč	bez záloh v 1. roce, poté dle skutečného zisku

Zdroj: ČSSZ, minimální zálohy OSVČ a VZP, minimální výše záloh OSVČ. Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění 2026 činí 24 483,50 Kč měsíčně (50 % průměrné mzdy 48 967 Kč), z toho záloha 3 306 Kč.

Vedlejší činnost spolupracující osoby

Pro dítě by to znělo takto: když má pomocník v rodinné firmě ještě jinou „hlavní roli" (chodí do práce, do školy nebo se stará o miminko), stát po něm chce menší odvody.

Právně jde o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Spolupráce je vedlejší činností zejména, pokud spolupracující osoba:

• je současně zaměstnaná (zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění),
• pobírá rodičovský příspěvek nebo osobně pečuje o dítě do 4 let věku,
• pobírá starobní nebo invalidní důchod,
• je nezaopatřeným dítětem (typicky student do 26 let).

Hlavní výhoda: pokud roční zisk spolupracující osoby z vedlejší činnosti nepřesáhne rozhodnou částku, sociální pojištění neplatí vůbec. Rozhodná částka činí 2,4násobek průměrné mzdy, pro rok 2026 tedy 117 521 Kč (2,4 × 48 967 Kč), a krátí se o jednu dvanáctinu za každý měsíc, kdy činnost netrvala. Na zdravotní pojištění se rozhodná částka nevztahuje, tam se platí vždy alespoň ze skutečného zisku.

Typický scénář: manželka na rodičovské převezme podíl se ziskem do 117 521 Kč. Neplatí sociální pojištění, zdravotní platí jen ze skutečného zisku (13,5 % z 50 % zisku) a rodina získá druhou slevu na poplatníka. To je nejefektivnější konfigurace celého institutu.

Spolupracující osoba a paušální daň

Paušální daň a rozdělení příjmů se vzájemně vylučují, a to oběma směry:

• OSVČ v paušálním režimu nemůže rozdělovat příjmy a výdaje na spolupracující osobu, její daň je vyřízena paušální platbou a přiznání nepodává.
• Spolupracující osoba nemůže vstoupit do paušálního režimu, protože příjmy převzaté podle § 13 nejsou jejími vlastními příjmy ze samostatné činnosti splňujícími podmínky paušálního režimu (§ 7a zákona o daních z příjmů).

Pokud dnes zvažujete mezi paušální daní a klasickým režimem s rozdělením příjmů, spočítejte si obě varianty. Orientační srovnání za vás udělá naše kalkulačka paušální daně 2026. Obecně platí: paušální daň vítězí u bezdětných OSVČ s nízkými skutečnými výdaji, rozdělení příjmů vítězí u rodin, kde druhý z manželů nemá vlastní příjmy.

Rozdělení příjmů nemá žádný vliv na DPH. Plátcem DPH zůstává jen podnikatel, obrat pro registraci se posuzuje z jeho celkových příjmů před rozdělením. Jestli se blížíte limitu obratu, ohlídejte si ho třeba pomocí kalkulačky DPH.

Rozdělení příjmů vs. zaměstnání manžela nebo manželky

Podnikatelé někdy zvažují, zda manžela nebo manželku raději nezaměstnat. Pozor: pracovněprávní vztah mezi manžely je podle § 318 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) zakázán, manžela tedy zaměstnat nelze vůbec. U ostatních členů rodiny (dospělé děti, rodiče, druh či družka) obě varianty porovnat lze:

Spolupracující osoba vs. zaměstnanec

Kritérium	Spolupracující osoba	Zaměstnanec
Administrativa	Nízká (registrace, přiznání, přehledy)	Vysoká (mzdová agenda, měsíční hlášení)
Odvody zaměstnavatele	Žádné	33,8 % z hrubé mzdy navíc
Flexibilita	Podíl lze měnit každý rok, i zpětně při sestavení přiznání	Fixní mzda podle smlouvy
Nemocenské pojištění	Dobrovolné	Povinné
Nárok na dovolenou	Ne	Ano, minimálně 4 týdny
Možná pro manžela/manželku	Ano	Ne (§ 318 zákoníku práce)
Celková nákladnost	Nižší	Vyšší

Ve většině rodinných situací je institut spolupracující osoby výhodnější a jednodušší. Zaměstnání dává smysl hlavně tehdy, když člen rodiny potřebuje prokazatelný pravidelný příjem (hypotéka) nebo plnou sociální ochranu.

Nejčastější chyby a rizika

1. Formální spolupráce bez skutečné činnosti: finanční úřad může rozdělení zpochybnit, pokud se spolupracující osoba na podnikání prokazatelně nepodílí. Judikatura správních soudů ale drží laťku rozumně, spolupráce může spočívat i v administrativě, úklidu provozovny nebo vedení evidence.
2. Překročení limitů: víc než 50 % podílu nebo 540 000 Kč zisku na manžela (30 % / 180 000 Kč na ostatní) znamená doměření daně a penále.
3. Zapomenutá registrace: spolupracující osoba se musí ohlásit na finančním úřadě, ČSSZ i zdravotní pojišťovně, jinak hrozí penále z pojistného.
4. Nezákonná kombinace se slevou na manžela: za měsíce, kdy rozdělujete příjmy na manžela, nelze na téhož manžela uplatnit slevu 24 840 Kč.
5. Rozdílný poměr příjmů a výdajů: podíl příjmů a podíl výdajů musí být totožný.
6. Rozdělení „papírově" až v přiznání bez ohlášení během roku: procento podílu sice ladíte až v přiznání, ale zahájení spolupráce je potřeba úřadům oznámit ve lhůtách již v průběhu roku.

Shrnutí: vyplatí se to?

Institut spolupracující osoby je jeden z nejúčinnějších legálních nástrojů daňové optimalizace v Česku. Pokud máte manžela nebo manželku s nízkým či žádným příjmem a váš základ daně přesahuje zhruba 400 000 Kč ročně, rozdělení příjmů vám s vysokou pravděpodobností ušetří desítky tisíc korun ročně. Největší efekt má u manželky na rodičovské (vedlejší činnost, zisk do 117 521 Kč bez sociálního pojištění) a u podnikatelů se základem daně nad 1 762 812 Kč, kteří se rozdělením vyhnou 23% sazbě. Administrativa je zvládnutelná: tři registrace na začátku a dvě přiznání s přehledy místo jednoho.

Časté otázky

Musí mít spolupracující osoba živnostenský list?

Ne. Spolupracující osoba nepodniká vlastním jménem, pouze se podílí na činnosti podnikatele, proto vlastní živnostenské oprávnění nepotřebuje. Musí se ale registrovat na finančním úřadě, ČSSZ a u zdravotní pojišťovny.

Kolik procent příjmů můžu převést na manželku?

Až 50 % příjmů a výdajů, maximálně však tolik, aby převedený zisk (rozdíl příjmů a výdajů) nepřesáhl 540 000 Kč za rok, respektive 45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce. Na ostatní členy rodiny je limit 30 % a 180 000 Kč ročně.

Může být spolupracující osobou manželka na rodičovské dovolené?

Ano, a je to nejvýhodnější scénář. Spolupráce je pro ni vedlejší činností: pokud její podíl zisku nepřesáhne rozhodnou částku 117 521 Kč (rok 2026), neplatí sociální pojištění a zdravotní platí jen ze skutečného zisku, protože je státním pojištěncem.

Lze kombinovat spolupracující osobu a slevu na manžela?

Ne za stejné měsíce. Za měsíce, kdy na manžela rozdělujete příjmy, nelze uplatnit slevu na manžela (24 840 Kč, od 2024 navíc jen při péči o dítě do 3 let). U vyšších zisků bývá rozdělení příjmů výhodnější než sleva.

Může spolupracující osoba využít paušální daň?

Ne. Paušální režim je s institutem spolupracující osoby neslučitelný oběma směry: OSVČ v paušálním režimu nemůže příjmy rozdělovat a spolupracující osoba nemůže do paušálního režimu vstoupit.

Musí spolupracující osoba platit zálohy na pojistné?

Ano, je pro účely pojistného OSVČ. Při hlavní činnosti platí v roce 2026 minimálně 5 720 Kč sociální (ČSSZ uvádí snížení na 5 005 Kč od července 2026) a 3 306 Kč zdravotní měsíčně. Při vedlejší činnosti v prvním roce zálohy neplatí a sociální pojištění doplatí jen při překročení rozhodné částky.

Dá se podíl spolupracující osoby měnit každý rok?

Ano. Konkrétní procento (do zákonného stropu) volíte až při sestavování daňového přiznání za daný rok, takže ho můžete každoročně optimalizovat podle skutečných čísel. Ohlášená spolupráce přitom může běžet nepřetržitě.

Zdroje a právní předpisy

1. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 13 (spolupracující osoby), § 7a (paušální daň)
2. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 9 odst. 6 (vedlejší činnost)
3. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 318 (zákaz pracovněprávního vztahu mezi manžely)
4. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 700 a násl. (rodinný závod)
5. ČSSZ: Změna výše minimálních záloh OSVČ
6. VZP: Minimální výše záloh OSVČ na zdravotní pojištění
7. Finanční správa: Daň z příjmů fyzických osob
8. ČSSZ: Informace pro OSVČ o změně pojistného na důchodové pojištění od 1. 7. 2026 (minimální vyměřovací základ 35 % průměrné mzdy, záloha 5 005 Kč)
9. ČSSZ: Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (průměrná mzda 48 967 Kč, minimální zálohy, rozhodná částka 117 521 Kč)
10. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
11. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
12. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 48 (oznámení zahájení činnosti nebo spolupráce do 15 dnů)