Paušální výdaje nebo skutečné náklady?
Jedna z prvních otázek, kterou si každý živnostník při vyplňování daňového přiznání klade, zní: mám uplatnit paušální výdaje, nebo vést evidenci skutečných nákladů? Odpověď není univerzální. Záleží na vašem oboru podnikání, na skutečné výši výdajů a na tom, jak vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění vám z jednotlivých variant vyjdou. V tomto článku si obě varianty podrobně rozebereme na číslech platných pro rok 2026, ukážeme si výpočty pro čtyři různé profese včetně odvodů a na konci najdete rozhodovací průvodce, který vás navede ke správné volbě. Třetí variantu, paušální daň, si můžete rovnou propočítat v kalkulačce paušální daně 2026.
Co v článku najdete
- Co jsou paušální výdaje a jak fungují
- Co jsou skutečné náklady
- Jak se v roce 2026 počítá daň a odvody
- Praktické srovnání: výpočty pro různé profese
- Rozhodovací průvodce: jak vybrat správnou variantu
- Slevy na dani a daňový bonus při paušálních výdajích
- Lze mezi variantami přecházet
- Paušální výdaje vs. paušální daň: neplést pojmy
- Vliv na sociální a zdravotní pojištění
- Specifické situace
- Časté otázky
Co jsou paušální výdaje a jak fungují
Nejjednodušší vysvětlení: místo abyste schovávali každou účtenku, řeknete finančnímu úřadu "moje výdaje byly tolik a tolik procent z toho, co jsem vydělal". Stát vám to procento předepisuje podle oboru a nic dokládat nemusíte.
Odborně: paušální výdaje (výdaje procentem z příjmů) upravuje § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Uplatníte je přímo v daňovém přiznání, vedete pouze evidenci příjmů a pohledávek (§ 7 odst. 8). V uplatněné procentní částce jsou zahrnuty veškeré výdaje, nic dalšího (odpisy, paušál na auto, stravné) si už navíc odečíst nemůžete.
Sazby paušálních výdajů v roce 2026
V roce 2026 platí stejné procentní sazby jako v předchozích letech (zařazení jednotlivých oborů rozebírá přehled paušálních výdajů podle živnosti). Každá sazba má maximální absolutní strop, který odpovídá příjmům 2 000 000 Kč:
Sazby paušálních výdajů pro rok 2026 (§ 7 odst. 7 ZDP)
| Sazba | Typ činnosti | Maximální limit |
|---|---|---|
| 80 % | Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství; řemeslné živnosti | 1 600 000 Kč |
| 60 % | Ostatní živnostenské podnikání (volné a vázané živnosti) | 1 200 000 Kč |
| 40 % | Svobodná povolání, autorské příjmy, podnikání podle zvláštních předpisů | 800 000 Kč |
| 30 % | Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku | 600 000 Kč |
Co znamená maximální limit v praxi
Strop omezuje paušální výdaje při vyšších příjmech. Příklad: máte volnou živnost (60 %) a roční příjmy 2 500 000 Kč. Teoreticky by 60 % činilo 1 500 000 Kč, ale zákon stanoví strop 1 200 000 Kč, takže odečtete jen tuto částku. Od příjmů nad 2 000 000 Kč se tedy efektivní procento snižuje: při příjmech 3 000 000 Kč a stropu 1 200 000 Kč reálně uplatňujete jen 40 % výdajů.
Kdo může paušální výdaje využít
Paušální výdaje může využít prakticky každá OSVČ s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, včetně plátců DPH (ti ale vedou evidenci pro DPH zvlášť a příjmy počítají bez DPH). Výjimky a omezení:
- Nelze kombinovat paušální a skutečné výdaje v rámci příjmů podle § 7. Máte-li více činností pod § 7, volíte u všech buď paušál, nebo skutečné výdaje. Příjmy z nájmu podle § 9 se posuzují samostatně.
- Spoluvlastnictví a společnost (dříve sdružení): pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny ve stejném poměru, paušální výdaje uplatnit nelze (§ 12 ZDP).
- Vedení účetnictví: i účetní jednotka může u daně z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů (vychází se z příjmů, nikoli výnosů), v praxi to ale bývá administrativně nevýhodné.
Co jsou skutečné náklady
Jednoduše: schováváte doklady a odečítáte přesně to, co jste do podnikání opravdu vložili. Když hodně investujete, odečtete hodně.
Odborně: uplatňujete výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 zákona o daních z příjmů. Ke každému výdaji potřebujete doklad a vedete daňovou evidenci (§ 7b ZDP), případně účetnictví.
Typické skutečné výdaje OSVČ
- Nákup materiálu a zboží
- Nájem kanceláře, ateliéru nebo dílny
- Energie, internet, telefon (poměrná část při práci z domova)
- Pohonné hmoty nebo paušální výdaj na dopravu (až 5 000 Kč měsíčně na vozidlo dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP)
- Odpisy majetku (počítač, stroje, vybavení)
- Software a licence
- Pojištění odpovědnosti za škodu
- Vzdělávání a školení související s podnikáním
- Mzdy a odměny z DPP/DPČ pro výpomoc
Výhoda skutečných výdajů: přesné zohlednění reálných nákladů
Pokud investujete do podnikání, nakupujete zboží, platíte vysoký nájem nebo zaměstnáváte výpomoc, mohou vaše skutečné výdaje výrazně převýšit paušální procento. V takovém případě snížíte základ daně více a na dani i odvodech zaplatíte méně.
Jak se v roce 2026 počítá daň a odvody
Než se pustíme do příkladů, srovnejme si přesné parametry pro rok 2026 (samotný výpočet daně krok za krokem najdete v článku daň z příjmů OSVČ: kolik zaplatím). Konkurence tady často chybuje: od roku 2024 se sociální pojištění počítá z 55 % daňového základu, nikoli z 50 % jako dříve.
Parametry pro výpočet 2026
| Parametr | Hodnota 2026 |
|---|---|
| Daň z příjmů fyzických osob | 15 % ze základu daně, 23 % z části základu nad 36násobek průměrné mzdy (1 762 812 Kč) |
| Sleva na poplatníka | 30 840 Kč ročně |
| Sociální pojištění OSVČ | 29,2 % z vyměřovacího základu = 55 % daňového základu (§ 5b zákona č. 589/1992 Sb.) |
| Minimální záloha sociální (hlavní činnost) | 5 720 Kč/měsíc (min. vyměřovací základ 19 587 Kč), od 7/2026 5 005 Kč (17 139 Kč) |
| Minimální záloha sociální (vedlejší činnost) | 1 574 Kč/měsíc |
| Zdravotní pojištění OSVČ | 13,5 % z vyměřovacího základu = 50 % daňového základu |
| Minimální záloha zdravotní | 3 306 Kč/měsíc (min. vyměřovací základ 24 483,50 Kč) |
Minimální vyměřovací základy znamenají, že pod určitou hranici odvodů se u hlavní činnosti nedostanete, ať vykážete jakkoli nízký zisk. Roční minimum na sociálním pojištění u hlavní činnosti činí 68 633 Kč (vyměřovací základ 235 044 Kč), na zdravotním 39 672 Kč (12 x 3 306 Kč). Právě minima často stírají rozdíl mezi paušálem a skutečnými výdaji u OSVČ s nižšími zisky. Kolik si odkládat na daně a odvody průběžně, vám spočítá naše kalkulačka rezervy pro OSVČ.
Praktické srovnání: výpočty pro různé profese
Všechny výpočty používají parametry 2026 z tabulky výše, včetně minimálních vyměřovacích základů a správného 55% základu pro sociální pojištění.
Příklad 1: Řemeslník (sazba 80 %)
Instalatér Jan má roční příjmy 900 000 Kč a skutečné výdaje 450 000 Kč (materiál, nářadí, pohonné hmoty, pojištění). Jde o hlavní činnost.
Řemeslník: paušální výdaje 80 % vs. skutečné výdaje
| Položka | Paušální výdaje 80 % | Skutečné výdaje |
|---|---|---|
| Příjmy | 900 000 Kč | 900 000 Kč |
| Výdaje | 720 000 Kč (80 %) | 450 000 Kč |
| Základ daně (zisk) | 180 000 Kč | 450 000 Kč |
| Daň 15 % | 27 000 Kč | 67 500 Kč |
| Sleva na poplatníka | −30 840 Kč | −30 840 Kč |
| Daň po slevě | 0 Kč | 36 660 Kč |
| Sociální pojištění (29,2 % z 55 % zisku, min. 68 633 Kč) | 68 633 Kč (minimum) | 72 270 Kč |
| Zdravotní pojištění (13,5 % z 50 % zisku, min. 39 672 Kč) | 39 672 Kč (minimum) | 39 672 Kč (minimum) |
| Daň + odvody celkem | 108 305 Kč | 148 602 Kč |
Výsledek: Paušální výdaje ušetří Janovi zhruba 40 300 Kč ročně. U sociálního i zdravotního pojištění při paušálu narazí na zákonná minima, takže reálná úspora je nižší, než by naznačoval jen rozdíl základů daně.
U řemeslníka se paušál 80 % vyplatí prakticky vždy, protože skutečné výdaje málokdy dosahují 80 % příjmů.
Příklad 2: Grafická designérka (sazba 60 %)
Grafička Petra má volnou živnost, roční příjmy 1 200 000 Kč a skutečné výdaje 350 000 Kč (software, odpisy počítače, coworking, školení).
Grafička: paušální výdaje 60 % vs. skutečné výdaje
| Položka | Paušální výdaje 60 % | Skutečné výdaje |
|---|---|---|
| Příjmy | 1 200 000 Kč | 1 200 000 Kč |
| Výdaje | 720 000 Kč (60 %) | 350 000 Kč |
| Základ daně (zisk) | 480 000 Kč | 850 000 Kč |
| Daň po slevě na poplatníka | 41 160 Kč | 96 660 Kč |
| Sociální pojištění (29,2 % z 55 % zisku) | 77 088 Kč | 136 510 Kč |
| Zdravotní pojištění (13,5 % z 50 % zisku, min. 39 672 Kč) | 39 672 Kč (minimum) | 57 375 Kč |
| Daň + odvody celkem | 157 920 Kč | 290 545 Kč |
Výsledek: Paušální výdaje ušetří Petře přibližně 132 600 Kč ročně.
Příklad 3: Daňový poradce (sazba 40 %)
Daňový poradce Martin má příjmy 1 500 000 Kč a skutečné výdaje 750 000 Kč (asistentka na DPP, nájem kanceláře, software, odborná literatura, pojištění).
Daňový poradce: paušální výdaje 40 % vs. skutečné výdaje
| Položka | Paušální výdaje 40 % | Skutečné výdaje |
|---|---|---|
| Příjmy | 1 500 000 Kč | 1 500 000 Kč |
| Výdaje | 600 000 Kč (40 %) | 750 000 Kč |
| Základ daně (zisk) | 900 000 Kč | 750 000 Kč |
| Daň po slevě na poplatníka | 104 160 Kč | 81 660 Kč |
| Sociální pojištění (29,2 % z 55 % zisku) | 144 540 Kč | 120 450 Kč |
| Zdravotní pojištění (13,5 % z 50 % zisku) | 60 750 Kč | 50 625 Kč |
| Daň + odvody celkem | 309 450 Kč | 252 735 Kč |
Výsledek: Skutečné výdaje ušetří Martinovi přibližně 56 700 Kč ročně.
Klíčové zjištění
U sazby 40 % se paušál vyplatí jen tehdy, pokud vaše skutečné výdaje nepřesahují 40 % příjmů. Jakmile máte vyšší náklady (asistent, nájem, vybavení ordinace či kanceláře), vycházejí skutečné výdaje výhodněji, a to jak na dani, tak na odvodech.
Příklad 4: Pronajímatelka (sazba 30 %)
Eva pronajímá byt zařazený v obchodním majetku. Roční příjmy z nájmu činí 360 000 Kč, skutečné výdaje (odpisy nemovitosti, pojištění, opravy, správa) dosahují 150 000 Kč.
Pronajímatelka: paušální výdaje 30 % vs. skutečné výdaje
| Položka | Paušální výdaje 30 % | Skutečné výdaje |
|---|---|---|
| Příjmy | 360 000 Kč | 360 000 Kč |
| Výdaje | 108 000 Kč (30 %) | 150 000 Kč |
| Základ daně (zisk) | 252 000 Kč | 210 000 Kč |
Výsledek: Skutečné výdaje snižují základ daně o 42 000 Kč, tedy úspora na dani 15 % činí 6 300 Kč, plus odpovídající úspora na odvodech, pokud jde o majetek v obchodním majetku (§ 7).
U nemovitostí se díky odpisům (u budov typicky 30 let, ročně tedy nezanedbatelná částka) a nákladům na údržbu často vyplatí skutečné výdaje.
Rozhodovací průvodce: jak vybrat správnou variantu
📋Rozhodovací strom: paušální výdaje vs. skutečné náklady
Kdy paušální výdaje jednoznačně vítězí
- Řemeslné živnosti (80 %): skutečné výdaje by musely překročit 80 % příjmů, což je výjimečné
- Služby bez velkých nákladů: programátoři, konzultanti, lektoři, marketéři (specifika na volné noze shrnuje průvodce daněmi pro freelancery)
- Začínající podnikatelé: v prvním roce často nemáte dost dokladů k prokazování výdajů
- OSVČ s příjmy do 2 000 000 Kč a nízkou nákladovostí
Kdy se vyplatí skutečné výdaje
- Vysoké fixní náklady: drahý nájem, leasing vozidla, výpomoc na DPP/DPČ
- Investice do vybavení: odpisy strojů, nástrojů, techniky
- Nákup zboží: e-shopy a obchodníci s marží pod 40 % mívají výdaje nad 60 % příjmů
- Sazba 40 % nebo 30 % s výdaji přesahujícími toto procento
- Příjmy výrazně nad 2 000 000 Kč, kde stropy paušál znehodnocují
Obě varianty si na vlastních číslech propočítáte v kalkulačce daně z příjmů OSVČ a v kalkulačce odvodů OSVČ.
Slevy na dani a daňový bonus při paušálních výdajích
Tady koluje po internetu hodně zastaralých informací. Omezení, podle kterého OSVČ s paušálními výdaji nemohla uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manžela/manželku (§ 35ca ZDP), bylo zrušeno od zdaňovacího období 2018 zákonem č. 170/2017 Sb. V roce 2026 tedy platí:
- Při paušálních výdajích můžete uplatnit slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti včetně daňového bonusu i další slevy.
- Sleva na manžela/manželku (24 840 Kč) je od roku 2024 podmíněna péčí o dítě do 3 let věku (konsolidační balíček, zákon č. 349/2023 Sb.), to ale platí bez ohledu na způsob uplatnění výdajů.
- Kdo naopak slevy a zvýhodnění uplatnit nemůže vůbec, je poplatník v režimu paušální daně, protože nepodává daňové přiznání.
Příklad: rodič se dvěma dětmi
Daňové zvýhodnění činí 15 204 Kč na první a 22 320 Kč na druhé dítě, celkem 37 524 Kč ročně. Pokud vám po slevě na poplatníka vyjde daň 20 000 Kč, zvýhodnění ji sníží na nulu a zbylých 17 524 Kč dostanete vyplaceno jako daňový bonus, a to i při paušálních výdajích. Právě kvůli ztrátě bonusu se rodičům s dětmi často nevyplatí přechod na paušální daň.
Lze mezi variantami přecházet
Ano, rozhodnutí o způsobu uplatnění výdajů děláte každý rok znovu v daňovém přiznání. Není to trvalá volba.
Pozor na úpravu základu daně při přechodu
Při přechodu ze skutečných výdajů na paušální (nebo naopak) musíte upravit základ daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů: typicky přičíst hodnotu neuhrazených pohledávek a zásob a odečíst neuhrazené závazky za poslední rok, ve kterém jste uplatňovali skutečné výdaje. Úprava se provádí zpravidla dodatečným přiznáním za předchozí rok; pokud ji stihnete do termínu řádného přiznání, sankce nehrozí.
Paušální výdaje vs. paušální daň: neplést pojmy
Pro úplné začátečníky: paušální výdaje jsou způsob, jak v přiznání spočítat výdaje. Paušální daň je úplně jiný režim, kdy platíte jednu měsíční částku a přiznání vůbec nepodáváte.
Paušální výdaje vs. paušální daň (2026)
| Vlastnost | Paušální výdaje | Paušální daň |
|---|---|---|
| Co to je | Způsob uplatnění výdajů v daňovém přiznání | Režim s jednou měsíční platbou (daň + oba druhy pojistného) |
| Daňové přiznání | Podáváte | Nepodáváte |
| Přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovny | Podáváte | Nepodáváte |
| Limit příjmů | Bez limitu (jen stropy na absolutní výši výdajů) | Do 2 000 000 Kč ročně |
| Plátce DPH | Může být | Nesmí být |
| Měsíční platba v 1. pásmu (2026) | Zálohy dle skutečného zisku | 9 162 Kč fixně (100 Kč daň + 5 756 Kč sociální + 3 306 Kč zdravotní) |
| Slevy na dani a bonus na děti | Lze uplatnit | Nelze uplatnit |
Zálohy paušální daně jsou splatné do 20. dne měsíce. Jestli se vám režim vyplatí, spočítáte v naší kalkulačce paušální daně 2026. Pozor také na souběh s DPH: paušální výdaje může používat i plátce DPH, u obratu nad 2 000 000 Kč se registraci nevyhnete; orientační výpočet nabízí kalkulačka DPH.
Praktická tabulka: doporučení podle profese
Doporučení podle profese a sazby
| Profese / typ činnosti | Sazba | Doporučení |
|---|---|---|
| Instalatér, zedník, truhlář | 80 % | Téměř vždy paušální výdaje |
| Zemědělec | 80 % | Paušální výdaje, pokud nemáte vysoké odpisy strojů |
| Programátor, marketér, konzultant | 60 % | Paušální výdaje (nízké provozní náklady) |
| Obchodník, e-shopař | 60 % | Zvážit skutečné výdaje (nákup zboží bývá vysoký) |
| Advokát, daňový poradce | 40 % | Často výhodnější skutečné výdaje |
| Lékař, zubař s vlastní ordinací | 40 % | Skutečné výdaje (vysoké náklady na provoz) |
| Autor, umělec | 40 % | Paušální výdaje, pokud nemáte vysoké náklady |
| Pronajímatel nemovitostí v obchodním majetku | 30 % | Skutečné výdaje (odpisy, opravy, pojištění) |
Vliv na sociální a zdravotní pojištění
Volba výdajů neovlivňuje jen daň z příjmů, ale i odvody, které u většiny OSVČ tvoří větší část celkové zátěže než samotná daň:
- Sociální pojištění: 29,2 % z vyměřovacího základu, který od roku 2024 činí 55 % daňového základu (§ 5b zákona č. 589/1992 Sb.). Minimální záloha u hlavní činnosti je v roce 2026 5 720 Kč měsíčně (od července 2026 po novele 5 005 Kč), u vedlejší 1 574 Kč, u nově zahájené hlavní činnosti (prvních dvacet let nepodnikal) 3 575 Kč.
- Zdravotní pojištění: 13,5 % z vyměřovacího základu, který činí 50 % daňového základu. Minimální záloha 2026 je 3 306 Kč měsíčně (minimální vyměřovací základ 24 483,50 Kč).
Čím nižší zisk vykážete, tím nižší pojistné platíte, nejméně však zákonná minima u hlavní činnosti. Pro OSVČ s nízkými zisky proto bývá rozdíl mezi paušálem a skutečnými výdaji v pojistném malý, jak ukázal příklad instalatéra Jana. Nezapomeňte také, že nižší vyměřovací základ znamená nižší budoucí důchod.
Specifické situace
OSVČ s více činnostmi
Provozujete-li více činností s různými sazbami (třeba řemeslnou živnost s 80 % a volnou s 60 %), uplatníte u každé činnosti její sazbu. Musíte ale zvolit paušál, nebo skutečné výdaje pro všechny příjmy podle § 7 najednou, kombinace není možná.
OSVČ a zároveň zaměstnanec
Podnikáte-li na vedlejší činnost při zaměstnání, paušální výdaje využijete standardně. Dílčí základ z podnikání se sečte se základem ze zaměstnání a zdaní společně. U vedlejší činnosti navíc neplatí minimální vyměřovací základy stejným způsobem: sociální pojištění neplatíte vůbec, pokud daňový základ z podnikání nepřesáhne rozhodnou částku pro daný rok. Stejně funguje vedlejší činnost u starobních důchodců, viz průvodce podnikáním v důchodu.
Spolupracující osoba
Rozdělujete-li příjmy a výdaje na spolupracující osobu podle § 13 ZDP (na manžela/manželku až 50 %, max. 540 000 Kč rozdílu ročně), paušální výdaje se uplatní na celkové příjmy ještě před rozdělením. Spolupracující osoba pak přebírá stejný poměr příjmů i výdajů.
Časté otázky
Musím při paušálních výdajích schovávat doklady?
Musíte vést evidenci příjmů a pohledávek a archivovat vydané faktury. Výdajové doklady pro daň z příjmů nepotřebujete, přesto je doporučujeme archivovat kvůli reklamacím, zárukám a případné kontrole jiných povinností (např. DPH u plátců).
Mohu paušální výdaje uplatnit při příjmech nad 2 miliony Kč?
Ano, výše příjmů omezena není. Omezeny jsou jen absolutní stropy výdajů (1 600 000 / 1 200 000 / 800 000 / 600 000 Kč), takže nad 2 000 000 Kč příjmů efektivní procento klesá a paušál postupně ztrácí smysl.
Co je výhodnější: paušální výdaje, nebo paušální daň?
Záleží na zisku, sazbě paušálu a na tom, zda uplatňujete slevy a bonus na děti. Paušální daň (1. pásmo 2026: 9 162 Kč měsíčně) vyhrává u bezdětných OSVČ s vyššími příjmy a sazbou 40 či 60 %. Rodičům s dětmi a řemeslníkům s 80% paušálem vychází často lépe paušální výdaje, protože v paušální dani nelze uplatnit žádné slevy ani bonus.
Mohu při paušálních výdajích uplatnit daňový bonus na děti?
Ano. Omezení podle dřívějšího § 35ca bylo zrušeno od roku 2018. Daňové zvýhodnění na děti včetně vyplácení bonusu uplatníte při paušálních výdajích bez omezení.
Jak zjistím, pod kterou sazbu spadám?
Rozhodující je charakter činnosti: řemeslné živnosti (příloha č. 1 živnostenského zákona) mají 80 %, volné a vázané živnosti 60 %, svobodná povolání a činnosti podle zvláštních předpisů 40 %. Zařazení své živnosti ověříte v živnostenském rejstříku.
Mohu v jednom roce uplatnit paušál a v dalším skutečné výdaje?
Ano, volbu činíte každý rok znovu. Při změně způsobu ale nezapomeňte na úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP (pohledávky, zásoby, závazky).
Ovlivní volba výdajů můj budoucí důchod?
Ano. Důchod se počítá z vyměřovacích základů, ze kterých jste platili pojistné. Nižší vykázaný zisk díky paušálu znamená nižší pojistné a nižší budoucí důchod. Rozdíl můžete kompenzovat dobrovolně vyšším vyměřovacím základem nebo vlastním spořením.
Shrnutí: hlavní pravidla pro rozhodování
- Sazba 80 % (řemesla, zemědělství): paušální výdaje se vyplatí téměř vždy
- Sazba 60 % (volné a vázané živnosti): paušál vyhrává u služeb s nízkými náklady, u obchodu s vysokým nákupem zboží zvažte skutečné výdaje
- Sazba 40 % (svobodná povolání): záleží na nákladech, s provozovnou a výpomocí často vítězí skutečné výdaje
- Sazba 30 % (nájem v obchodním majetku): skutečné výdaje obvykle vyhrávají díky odpisům
- Vždy počítejte celkovou zátěž: daň plus sociální (55 % základu) plus zdravotní (50 % základu), včetně zákonných minim
Nechte si to spočítat DokladBotem
Nevíte si rady s volbou mezi paušálními a skutečnými výdaji? DokladBot vám pomůže evidovat příjmy i doklady přímo přes WhatsApp a pohlídá termíny přiznání a přehledů. Podívejte se, co všechno DokladBot umí, nebo si projděte ceník a vyzkoušejte ho na dokladbot.cz.
Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odborné daňové poradenství. Konkrétní dopady na vaši situaci konzultujte s daňovým poradcem. Informace jsou platné k 19. 8. 2026 a vycházejí z aktuálně účinné legislativy.
Zdroje a právní předpisy
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7 odst. 7 a 8, § 13, § 23 odst. 8 a § 35c (paušální výdaje, spolupracující osoby, úprava základu daně, daňové zvýhodnění)
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 5b (vyměřovací základ OSVČ 55 % daňového základu)
- ČSSZ: výše minimálních vyměřovacích základů OSVČ (2026: hlavní činnost 235 044 Kč ročně)
- ČSSZ: výše a sazba pojistného OSVČ
- VZP: minimální výše záloh OSVČ (2026: vyměřovací základ 24 483,50 Kč, záloha 3 306 Kč)
- Finanční správa ČR: paušální daň (zálohy 2026 podle pásem 9 162 / 16 745 / 27 139 Kč)
- Živnostenský rejstřík (MPO): ověření druhu živnosti
- Portál MOJE daně: elektronické podání přiznání
- ČSSZ: Informace pro OSVČ o změně pojistného na důchodové pojištění od 1. 7. 2026 (minimální vyměřovací základ 35 % průměrné mzdy, záloha 5 005 Kč)
- ČSSZ: Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (průměrná mzda 48 967 Kč, minimální zálohy, rozhodná částka 117 521 Kč)
Doklady k daním pohromadě bez práce
DokladBot vám celý rok sbírá účtenky a faktury přes WhatsApp, takže na daňové přiznání máte podklady připravené. Začínáte se 7 dny zdarma na všechny funkce, až 100 účtenek a faktur.
Související články
Paušální výdaje 2026: procenta podle živnosti a stropy
Nevíte, jaké procento paušálních výdajů se vztahuje na vaši živnost? Přehledná tabulka sazeb 80/60/40/30 % pro rok 2026, maximální stropy v korunách, pravidla pro kombinaci více činností a konkrétní příklady výpočtu daňového základu.
Daňová optimalizace: co dělat každý měsíc
Daňová optimalizace není jen záležitost března. Tento měsíční průvodce vám ukáže, co dělat každý měsíc roku, abyste jako OSVČ platili na daních jen to, co musíte.
Dluh na zálohách OSVČ: penále, splátky a jak ho vyřešit
Když OSVČ nezaplatí zálohu na sociální nebo zdravotní pojištění včas, naskakuje penále odvozené od repo sazby ČNB. Ukážeme, kolik penále aktuálně dělá, jak zjistíte, jestli nemáte dluh, a jak požádat o splátkový kalendář se sníženou sazbou.