Paušální výdaje 2026: procenta podle živnosti a stropy

Když jako OSVČ vyplňujete daňové přiznání, patří volba paušálních výdajů k nejjednodušším způsobům, jak snížit daňový základ bez vedení evidence každé účtenky. Klíčové ale je vědět, jaké procento se vztahuje právě na vaši činnost. Řemeslník uplatní 80 %, poradce s volnou živností 60 % a lékař nebo advokát 40 %. Tento přehled projde všechny čtyři sazby, jejich maximální stropy v korunách, pravidla pro kombinaci více činností i situace, kdy paušál uplatnit nelze nebo se nevyplatí. Jestli by pro vás nebyl výhodnější rovnou paušální režim (paušální daň), si porovnáte v kalkulačce paušální daně 2026.

Co v článku najdete

• Co jsou paušální výdaje a proč je řešit
• Jaké procento se vztahuje na kterou živnost
• Jak fungují stropy v praxi
• Kombinace více činností: jak počítat
• Konkrétní příklady výpočtu podle profese
• Paušální výdaje a odvody na pojištění
• Kdo paušál uplatnit nemůže
• Kdy se paušál nevyplatí a co místo něj
• Přechod mezi paušálem a skutečnými výdaji
• Na co si dát pozor při vyplňování přiznání
• Časté otázky
• Zdroje a reference

Co jsou paušální výdaje a proč je řešit

Nejjednodušší vysvětlení: stát vám dovolí říct "moje náklady jsou X procent z toho, co jsem vydělal", aniž byste cokoli dokládali. Nemusíte schovávat účtenky za materiál, benzín ani software. Prostě si z příjmů odečtete zákonem dané procento a z toho, co zbyde, platíte daň.

Odborně: paušální výdaje (v zákoně "výdaje procentem z příjmů") upravuje § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Uplatníte je v přiznání místo výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podle § 7 odst. 8 platí, že v paušální částce jsou zahrnuty veškeré výdaje související se samostatnou činností, nic dalšího už k nim přičíst nelze (ani paušál na dopravu, ani odpisy). Vaší jedinou povinností je vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.

Výhoda je administrativní i daňová: pokud vaše reálné náklady nedosahují stanoveného procenta, na paušálu si daňový základ snížíte víc, než by odpovídalo skutečnosti. Aktuální výklad zveřejňuje Finanční správa ČR.

Jaké procento se vztahuje na kterou živnost

Jednoduše řečeno: čím "manuálnější" činnost, tím vyšší procento. Řemeslník dostane 80 %, běžný živnostník 60 %, svobodná povolání 40 % a pronájem obchodního majetku 30 %. Rozhodující je typ činnosti podle živnostenského zákona (č. 455/1991 Sb.), ne to, co si sami myslíte, že děláte.

Sazby paušálních výdajů podle typu činnosti (2026)

Sazba	Na co se vztahuje	Maximální strop
80 %	Řemeslné živnosti (příloha č. 1 živnostenského zákona), zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství	1 600 000 Kč
60 %	Ostatní živnostenské podnikání: živnosti volné, vázané a koncesované	1 200 000 Kč
40 %	Nezávislá povolání, autorské příjmy (mimo srážkovou daň), podnikání dle zvláštních předpisů: advokáti, lékaři, daňoví poradci, znalci, tlumočníci	800 000 Kč
30 %	Nájem majetku zařazeného v obchodním majetku (příjmy dle § 7)	600 000 Kč

80 % pro řemeslné živnosti a zemědělství

Nejvyšší sazbu přiznává § 7 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů příjmům ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z živnostenského podnikání řemeslného. Řemeslné živnosti vyjmenovává příloha č. 1 živnostenského zákona: zedníci, truhláři, instalatéři, zámečníci, kadeřníci, pekaři, řezníci, hostinská činnost, opravy silničních vozidel a další. Strop je 1 600 000 Kč, což odpovídá 80 % z příjmu 2 000 000 Kč.

60 % pro živnosti volné, vázané a koncesované

Nejčastěji uplatňovaná sazba podle § 7 odst. 7 písm. b). Vztahuje se na příjmy ze živnostenského podnikání, které není řemeslem. Sem patří volné živnosti (velkoobchod a maloobchod, zprostředkování obchodu a služeb, poradenství, marketing, IT služby, fotografování, lektorská činnost), vázané živnosti (účetní poradenství, provozování autoškoly, masérské služby, průvodcovská činnost horská) i koncesované živnosti (například silniční motorová doprava). Strop je 1 200 000 Kč.

40 % pro nezávislá povolání a autorské příjmy

Sazba 40 % podle § 7 odst. 7 písm. d) platí pro "jiné příjmy ze samostatné činnosti": podnikání podle zvláštních předpisů (advokáti, lékaři, daňoví poradci, auditoři, notáři), nezávislá povolání (umělci, sportovci bez živnosti), znalce a tlumočníky a autorské honoráře, které nespadly do srážkové daně. Pozor na výjimku: autorské příspěvky do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce se podle § 7 odst. 6 daní srážkou u zdroje a do přiznání ani do paušálu nevstupují. Strop činí 800 000 Kč.

30 % pro nájem obchodního majetku

Nejnižší sazba podle § 7 odst. 7 písm. c) se vztahuje na příjmy z nájmu majetku, který je zařazený v obchodním majetku poplatníka. Strop je 600 000 Kč. Pozor: klasický nájem soukromé nemovitosti se daní podle § 9, kde platí rovněž 30 % s maximem 600 000 Kč (§ 9 odst. 4), ale jde o samostatný dílčí základ daně, ze kterého se neplatí sociální ani zdravotní pojištění.

Jak fungují stropy v praxi

Představte si strop jako zarážku na pravítku. Do příjmu 2 000 000 Kč roste paušál lineárně s každou vydělanou korunou, nad touto hranicí se zastaví a dál už neroste. Paušál přitom můžete používat i při vyšších příjmech, jen se vám přestane vyplácet tak dobře.

U příjmů nad 2 000 000 Kč navíc hlídejte obrat pro DPH: povinným plátcem se stáváte při překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok. Jestli se hranice blížíte, spočítejte si dopady v naší kalkulačce DPH pro OSVČ.

Kombinace více činností: jak počítat

Jednoduše: každý druh příjmu má své procento a svůj strop, počítáte je zvlášť a na konci sečtete. Truhlář, který zároveň prodává nábytek v e-shopu, použije 80 % na řemeslo a 60 % na obchod.

Odborně platí dvě důležitá pravidla:

1. Režim se volí pro všechny příjmy podle § 7 najednou. Nejde uplatnit paušál na řemeslo a skutečné výdaje na volnou živnost. Buď procenta na všechno, nebo doklady na všechno.
2. Volbu nelze zpětně měnit. Podle poslední věty § 7 odst. 7 způsob uplatnění výdajů nelze po uplynutí lhůty pro podání přiznání zpětně měnit dodatečným přiznáním ve svůj prospěch.

Výjimkou jsou situace podle § 12: pokud podnikáte ve společnosti (dříve sdružení) a příjmy a výdaje se nerozdělují rovným dílem, nebo jste spoluvlastníkem majetku s příjmy nerozdělenými podle podílů, paušální výdaje uplatnit nemůžete vůbec.

Příklad kombinace dvou živností

Truhlář (řemeslná živnost, 80 %) měl z řemesla příjmy 900 000 Kč a zároveň provozoval maloobchod (volná živnost, 60 %) s příjmy 500 000 Kč.

• Řemeslo: 80 % z 900 000 = 720 000 Kč výdajů (pod stropem 1 600 000 Kč)
• Maloobchod: 60 % z 500 000 = 300 000 Kč výdajů (pod stropem 1 200 000 Kč)
• Paušální výdaje celkem: 720 000 + 300 000 = 1 020 000 Kč
• Celkové příjmy: 1 400 000 Kč
• Základ daně dle § 7: 1 400 000 − 1 020 000 = 380 000 Kč

Konkrétní příklady výpočtu podle profese

Modelový výpočet základu daně (příjmy 1 000 000 Kč)

Profese	Sazba	Paušální výdaj	Základ daně
Instalatér (řemeslo)	80 %	800 000 Kč	200 000 Kč
IT konzultant (volná živnost)	60 %	600 000 Kč	400 000 Kč
Advokát (jiné podnikání)	40 %	400 000 Kč	600 000 Kč
Nájem obchodního majetku	30 %	300 000 Kč	700 000 Kč

Z tabulky je patrné, proč záleží na správném zařazení činnosti. Při stejném příjmu 1 000 000 Kč má řemeslník základ daně 200 000 Kč, zatímco advokát 600 000 Kč. Při sazbě daně z příjmů 15 % to znamená rozdíl 60 000 Kč jen na dani, a k tomu se přidává rozdíl v sociálním a zdravotním pojištění, které se počítají ze stejného základu.

Modelový příklad do detailu: IT konzultant s příjmy 1 000 000 Kč uplatní 60 %, základ daně 400 000 Kč. Daň 15 % činí 60 000 Kč, po základní slevě na poplatníka 30 840 Kč zaplatí na dani 29 160 Kč. Instalatér se stejným příjmem má základ 200 000 Kč, daň 30 000 Kč a po slevě zbývá zaplatit jen 0 Kč? Ne tak docela: 30 000 − 30 840 vychází záporně, daň je tedy nulová (sleva se neproplácí, jen snižuje daň na nulu).

Paušální výdaje a odvody na pojištění

Paušální výdaje nesnižují jen daň. Ze základu daně podle § 7 se odvozuje i vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení (spravuje ČSSZ) a veřejné zdravotní pojištění. Vyměřovací základ OSVČ činí zpravidla 55 % daňového základu (u hlavní činnosti nejméně z minimálního vyměřovacího základu). Čím vyšší procento paušálu uplatníte, tím méně tedy zaplatíte na dani i na obou pojištěních současně.

Právě proto se u nižších a středních příjmů často vyplatí porovnat výdajový paušál s paušálním režimem (paušální daní), kde platíte jednu měsíční částku zahrnující daň i obě pojištění a nepodáváte přiznání ani přehledy. Obě varianty si vedle sebe spočítáte v kalkulačce paušální daně 2026.

Kdo paušál uplatnit nemůže

Paušální výdaje nejsou pro každého. Uplatnit je nemůže:

• Právnická osoba. Paušál procentem z příjmů je institut daně z příjmů fyzických osob, s. r. o. ho použít nemůže.
• Poplatník ve společnosti (dříve sdružení) bez rovného dělení. Podle § 12 nelze paušál použít, pokud si společníci nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem.
• Spoluvlastník majetku, pokud příjmy a výdaje nejsou rozděleny podle spoluvlastnických podílů (rovněž § 12).
• OSVČ v paušálním režimu. Kdo platí paušální daň, výdaje vůbec neřeší, žádné v přiznání neuplatňuje, protože přiznání nepodává.

Naopak platí, že paušál může použít i plátce DPH (výdaje počítá z příjmů bez DPH, navíc vede evidenci pro účely DPH) i poplatník, který dobrovolně vede účetnictví, u něj se pro účely paušálu vychází z příjmů, které by měl, kdyby účetní jednotkou nebyl (§ 7 odst. 8).

Kdy se paušál nevyplatí a co místo něj

Zjednodušeně: paušál se nevyplatí, když skutečně utrácíte víc, než kolik dělá vaše procento. Typicky jde o obchodníky se zbožím, výrobce s drahým materiálem nebo podnikatele se zaměstnanci a nákladným provozem.

Prakticky si to ověříte jednoduchým srovnáním:

Podrobné srovnání obou režimů včetně hraničních situací jsme rozebrali v článku paušální výdaje nebo skutečné náklady. A ať zvolíte kterýkoli režim, myslete na to, že daň a pojistné platíte až zpětně: průběžné odkládání peněz stranou si nastavíte podle kalkulačky rezervy pro OSVČ.

Přechod mezi paušálem a skutečnými výdaji

Změnit režim můžete vždy jen dopředu, pro nové zdaňovací období. A přechod není zadarmo: podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů musíte při změně způsobu uplatňování výdajů upravit základ daně za předchozí zdaňovací období. V praxi to znamená především dodanit neuhrazené pohledávky a zásoby evidované k 31. 12. roku před změnou (při přechodu z daňové evidence na paušál), případně uplatnit neuhrazené dluhy (v opačném směru).

Modelový příklad: grafička vedla daňovou evidenci a k 31. 12. měla neuhrazené faktury za 120 000 Kč. Od nového roku chce přejít na paušál 60 %. Za předchozí rok podá (dodatečné) přiznání, ve kterém základ daně zvýší o 120 000 Kč, a teprve pak jede v novém režimu. Kdo přechod plánuje, měl by pohledávky pokud možno nechat uhradit ještě do konce roku.

Na co si dát pozor při vyplňování přiznání

• Správné zařazení činnosti. Zkontrolujte si druh živnosti ve veřejném živnostenském rejstříku. Špatné procento znamená chybně vypočtenou daň i pojistné.
• Evidence příjmů a pohledávek. I na paušálu máte podle § 7 odst. 8 povinnost vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek a archivovat je pro případ kontroly.
• Paušál pokrývá úplně všechno. K paušálním výdajům už nepřičtete žádný další výdaj, ani paušál na dopravu 5 000 Kč měsíčně (§ 24 odst. 2 písm. zt), ani odpisy. Odpisy hmotného majetku navíc po dobu paušálu běží "evidenčně" dál, o tyto roky odpisování nepřijdete jen na papíře, ale neuplatníte je.
• Nezapomeňte na přehledy. Kromě přiznání podáváte přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, kde se základ daně z § 7 propisuje do vyměřovacích základů.
• Termíny 2026. Papírové přiznání za rok 2026 se podává do 1. 4. 2027, elektronicky do 4. 5. 2027 (tři měsíce, resp. čtyři měsíce po skončení zdaňovacího období podle § 136 daňového řádu).

Pro klidné vyplnění přiznání se hodí mít po ruce roční přehled příjmů rozdělený podle jednotlivých činností. Když si vystavujete faktury průběžně a máte je pohromadě, součet příjmů za rok i jejich rozdělení podle sazby zvládnete během chvíle. DokladBot vám faktury i evidenci příjmů drží na jednom místě přímo ve WhatsAppu, přehled funkcí najdete na stránce co všechno DokladBot umí.

Časté otázky

Jaké jsou paušální výdaje OSVČ?

Zákonem stanovená procenta, která si OSVČ odečte od příjmů místo prokazování skutečných nákladů: 80 % u řemeslných živností a zemědělství (max. 1 600 000 Kč), 60 % u ostatních živností (max. 1 200 000 Kč), 40 % u nezávislých povolání a jiného podnikání (max. 800 000 Kč) a 30 % u nájmu obchodního majetku (max. 600 000 Kč). Uplatňují se v daňovém přiznání a nevyžadují evidenci výdajů.

Jaké procento paušálních výdajů má IT konzultant nebo programátor?

Programování je volná živnost, takže 60 % s maximem 1 200 000 Kč. Sazba 40 % by se ho týkala jen u příjmů bez živnostenského oprávnění, například u autorských honorářů za licence k software mimo živnost.

Můžu uplatnit paušální výdaje, když jsem měl ztrátu?

Paušál se počítá procentem z příjmů, takže výdaje nikdy nepřevýší příjmy a ztráta na paušálu vzniknout nemůže. Pokud jste reálně ve ztrátě (výdaje vyšší než příjmy), vyplatí se skutečné výdaje, kde daňovou ztrátu vykázat lze a lze ji odečítat v následujících obdobích.

Jak se paušální výdaje zapisují do daňového přiznání?

Do přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Zaškrtnete, že uplatňujete výdaje procentem z příjmů, a v tabulce rozepíšete příjmy podle jednotlivých sazeb (80/60/40/30 %) a k nim vypočtené výdaje.

Snižuje paušál i sociální a zdravotní pojištění?

Ano. Vyměřovací základ pro obě pojištění se odvozuje ze základu daně podle § 7, zpravidla jako jeho 55 %. Vyšší paušál tedy znamená nižší daň i nižší pojistné, u hlavní činnosti ale vždy platíte alespoň minimální zálohy.

Co je výhodnější: paušální výdaje, nebo paušální daň?

Záleží na výši příjmů, sazbě paušálu a slevách na dani, které v paušálním režimu nevyužijete (sleva na manželku, děti, školkovné). Řemeslníkovi s 80 % paušálem a dětmi obvykle vychází lépe výdajový paušál, bezdětnému konzultantovi s 60 % často paušální daň. Konkrétní čísla pro sebe si porovnejte v kalkulačce paušální daně.

Platí pro rok 2026 stejné sazby jako dřív?

Ano. Sazby 80/60/40/30 % i stropy 1 600 000 / 1 200 000 / 800 000 / 600 000 Kč platí beze změny, aktuální znění § 7 odst. 7 je stejné jako v předchozích letech. Vždy si ale před podáním přiznání ověřte aktuální znění zákona.

Závěr

Volba správného procenta paušálních výdajů rozhoduje o výši vaší daně i odvodů. Řemeslo těží z 80 %, většina živnostníků z 60 %, nezávislá povolání ze 40 % a nájem obchodního majetku z 30 %. Všechny sazby mají svůj strop navázaný na příjem 2 000 000 Kč. Máte-li více činností, spočítejte každou zvlášť s jejím procentem a stropem a výdaje na konci sečtěte. A protože zvolený režim nelze zpětně měnit, přepočítejte si před podáním přiznání obě varianty: paušál i skutečné výdaje.

Zdroje a reference

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7 odst. 7 a 8 (sazby a stropy paušálních výdajů, evidence)
• Zákon č. 586/1992 Sb., § 9 odst. 4 (paušální výdaje 30 % u nájmu dle § 9)
• Zákon č. 586/1992 Sb., § 12 (společné příjmy a výdaje, kdy paušál nelze uplatnit)
• Zákon č. 586/1992 Sb., § 23 odst. 8 (úprava základu daně při změně způsobu uplatňování výdajů)
• Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, příloha č. 1 (řemeslné živnosti)
• Finanční správa ČR: daň z příjmů
• ČSSZ: OSVČ, pojistné na sociální zabezpečení
• Živnostenský rejstřík (ověření druhu živnosti)